Odpověď: Daň je v Bohumíně stejná již od roku 1993 a od té doby se nenavyšovala. Nezvýšila se tedy celých 16 let a zvýšení nemá město ani v plánu. Celkový roční výnos daně je dnes 10,2 milionu korun (po vládním navýšení se v příštím roce zvedne o 10 milionů). V loňském roce jsme měli možnost zvýšit daň z nemovitosti na dvoj až pětinásobek. K tomu jsme ale nepřistoupili, většinu daňových výnosů u nás totiž tvoří daně od velkých podniků. S těmi jsme proto uzavřeli gentlemenskou dohodu, že daň nezvýšíme a podniky v rámci svých možností navýší sponzorství pro město. Například dva velké bohumínské podniky - ŽDB Group a Bonatrans Group - městu finančně přispívají celkovou částkou 12 milionů korun regeneraci zpustlého Rafinérského lesíku na lesopark za Slunečnicí (bývalým hotelovým domem). Pro příští rok teď vláda zvedla základní sazby daně z nemovitosti. Toto zvýšení město ovlivnit nemůže, znamená to, že všichni teď budeme muset platit dvojnásobné daně. Teď v době krize jsme proto rádi, že jsme daň v minulých letech nezvyšovali a dopad vládního navýšení tak bude pro naše občany, podnikatele a podniky podstatně menší. Města, která místní koeficient daně zvýšila, teď zvažují opětovné snížení, aby byl dopad v době krize pro jejich lidi i podnikatele menší.

Odpověď: Postup polské vlády hodnotím velmi pozitivně, může být určitým vzorem řešení i pro naši republiku. I u nás již situace zraje, ve sněmovně jsou již tři návrhy na omezení loterií, a ač se liší rozsahem, jedno je ve všech stejné - zvyšují pravomoci obcí tak, aby mohly zakázat v některých lokalitách nejen výherní automaty, ale i nebezpečnější videoloterijní terminály, které povoluje pouze ministerstvo financí. S tím počítá i ministerstvem financí připravovaný nový zákon o loteriích. Pokud tato úprava bude schválena, pak se nemáme čeho obávat i v souvislosti se zákazem hraní v Polsku. Bude na každé obci, jak hraní na automatech omezí. My v Bohumíně budeme podobně jakou u obyčejných automatů nekompromisní také u zákazu terminálů. Nynější herny tedy nakonec stejně z města zmizí. Občané se opět dočkají klidu.

Odpověď: Jsem proti zavedení školného, které by ještě více ztížilo možnost vzdělání nadaných studentů z rodin, které mají nízké příjmy. Už teď nemůžeme mluvit o bezplatném vzdělávání, protože studium stojí spoustu peněz na bydlení, studijní literatuře, cestovném... Myslím však, že máme velké rezervy v diskuzi na toto téma, protože schází systém podpory těchto studentů formou půjček na vzdělání s odloženým splácením a také nejsem proti placení pro ty, kteří vlastní vinou studují "více let", tedy neúspěšně, a protahují si studium.

Odpověď: Myslím si, že naše školství je ve srovnání s jinými zeměmi stále na vysoké úrovni. A to ve vybavení škol díky podpoře obcí a částečně i krajů, obětavosti mnohých učitelů a tradicím našeho školského systému. Přesto lze zaznamenat nepříznivé trendy a to hlavně v oblasti trvalého podhodnocení odměňování učitelské profese, která vede k neatraktivnosti této profese a k nerovnoměrnému zastoupení mužů a žen. Problémem je i zhoršující se chování mladé generace a vztah rodičů k pedagogům. Pedagogové by neměli být protivníky, ale měli by na výchově svých dětí spolupracovat. A pak je to legislativa a narůstající administrativa, která se projevuje především v přijímání na školy, v současném odkládání státních maturit. Posledním velkým problémem je demografický vývoj spojený s nutností redukce počtu škol. A to souvisí i s kvalitou studentů. Při nižším počtu jsou přijímáni i ti, kteří na daný stupeň nestačí...

Odpověď: Tento návrh odráží neznalost úředníků předkladatele zákona, jak to prakticky funguje. Nutná administrativa a kontrola kotlů, pokud by byla vůbec možná, protože dnes nemusí vlastník domu nikoho dovnitř pustit, by byla nákladnější než výnos z poplatků. Rozhodně lepší bude, když 500 korun vlastník domu dá právě na výměnu kotle. Starým kotlem a nekvalitním palivem netopí nikdo pro vlastní radost, ale z ekonomických důvodů. Ještě ho zatížit a věnovat výnos na úředničinu je hloupost.