Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 263

Petr Vícha (čas 15:30:28 - 15:31:05)

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych v tuto chvíli pohovořil k bodu č. 8 přílohy č. 3 zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Na úvod se zeptám pana předsedajícího, zda mohu, protože ten zákon teď neprobíráme.

(čas 15:31:09 - 15:31:20)

Rád bych pohovořil k bodu č. 8 přílohy č. 3 zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, čili zákona 416 z roku...

(čas 15:31:27 - 15:31:28)

Má to vztah. Děkuji.

(čas 15:31:39 - 15:32:19)

Děkuji. Já se, vážený pane předsednictvím, vaším prostřednictvím omlouvám za ten úvod, ale ono to má vztah právě proto, že to v tom zákoně je, ale je to čistý přílepek. A je to paradox, že v zákonu o ochraně ZPF projednáváme tento zákon, ke kterému chci hovořit a který nás naopak o 280 ha zemědělské půdy připraví. Ale protože tentokrát to má vztah a nemůžete mi odebrat slovo, tak bych k tomu pár slov řekl. Zatímco když jsme tady při posledním projednávání zákona...

(čas 15:32:29 - 15:48:34)

Když jsme tady minule projednávali návrh zákona týkající se strategicky významné infrastruktury a vyřazovali jsme Líně, tak jsem tady zmínil, že tady přijde informace o průmyslové zóny Dolní Lutyně. A proto mi krátce dovolte o tom pohovořit, protože skutečně v tomto zákoně o ochraně zemědělské půdy v Poslanecké sněmovně došlo ke změně i toho zmiňovaného zákona a zařazení této lokality mezi strategicky významné stavby.

Já bych tady nejprve pohovořil o historii té průmyslové zóny. Bohužel tady nemám možnost ukázat vám obrázek, abyste si o tom udělali představu, což je nevýhodou tady v Senátu, ale vy si to jistě dokážete představit. Před téměř 20 lety v Dolní Lutyni, v územním plánu Dolní Lutyně a v zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje byla průmyslová zóna. Tehdy se tato průmyslová zóna ucházela o významnou strategickou investici Hyundai v Moravskoslezském kraji. V územním plánu to bylo, 100 % pozemků vlastnil stát. Ale rozhodlo se, že Hyundai bude investovat v Nošovicích. A kraj a ministerstvo se tehdy dohodly se spolky a uzavřelo dohodu, že na oplátku toho, že Hyundai bude v Nošovicích na zemědělské půdě nikdy již nebude rozvíjet průmyslovou zónu v Dolní Lutyni. A od té doby došlo k tomu, že v územním plánu Dolní Lutyně i Moravskoslezského kraje zmizela tato oblast jako průmyslová zóna, stát prodal asi 40 % pozemků zemědělcům. A proč o tom tady hovořím? To je z důvodu předvídatelnosti postoje kraje a státu ze strany občanů, kteří tam stavěli dál v té oblasti, bydlí tam, rodinné domy, protože věděli, že už nikdy v té oblasti nebude rozvíjen průmysl.

Druhá věc, o které chci v té souvislosti říci, to jsou brownfieldy. Moravskoslezský kraj je velmi průmyslově rozvinutý region, je tam spousta bývalých šachet a dalších průmyslových objektů. A je škoda, že se v posledních letech, skoro bych řekl desítkách let, vůbec nic neudělalo k tomu, aby tyto brownfieldy byly připraveny tak, aby mohly být nabízeny investorům. Proč o tom hovořím? Já se k tomu posléze dostanu. Když se dnes objeví investor, který by chtěl investovat v našem kraji a oni mu ukážou ty brownfieldy, na kterých se neudělal ani krok, tak investor pokrčí rameny a podiví se, co mu to nabízíme. 30 roků zarostlá zeleň a vůbec nic připraveno. A on chce rychle stavět. Tak takto to bude donekonečna, pokud stát a kraj neudělá nic, že tyto brownfieldy připraví, aby je mohl nabízet, tak vždy prohrají v konkurenci s krásnou rovnou zemědělskou půdou.

Proč si investor, který projevil zájem v ČR, ale buď v ČR nebo v Polsku nebo v Maďarsku, prostě někde v této oblasti chce investovat, proč si vybral z mého pohledu v tuto chvíli nepochopitelně nabízenou lokalitu v Dolní Lutyni, to je jasné. Je to lokalita, kolem které vede dálnice. Je to lokalita, přes kterou vede železnice. Je to naprosto rovná plocha. Na dohled bez dalekohledu je elektrárna Dětmarovice, která sice končí, protože je to černouhelná elektrárna, ale energie tam je. A co je podstatné, je to, že je tam voda, protože podél teče řeka Olše. A pro investora je velmi důležité, aby měl vodu. On potřebuje vodu. Spoustu vody pro svoji činnost. Takže to, že on ji chce, je pochopitelné. To, že je mu zóna nabízena v tuto chvíli, když stát a kraj dělal 20 roků úplně jiný postup, je nepochopitelné, ale budiž, je to možnost.

A teď to ?ale?. Voda je fajn z pohledu toho, že ji potřebuje investor. Ale je to i hrozba. A já bych rád řekl, že oblast, která je nabízena investorovi, je plocha 280 ha úrodné zemědělské půdy, 20 ha lesa, ale především je to oblast, kde když stoupne řeka Olše, a ona čas od času prostě stoupne, tak je to oblast, do které se rozlije 1,1 milionu kubíků vody. 1,1 milionu kubíků vody. Abychom je pro tohoto investora ochránili, nabízíme mu jako stát, že asi vybudujeme ochranné hráze. Ale věřte tomu, že když zabráníte 1,1 milionu kubíku vody, aby se někde rozlil, tak ona se rozlije někde jinde. A zástupci CzechInvestu a ministerstva říkají: ?Jasně, zpracuje se detailní studie protipovodňové ochrany? a z toho může a samozřejmě musí vyplynout, že je třeba chránit okolní obce, Věřňovice, to je část Dolní Lutyně, část obce Bohumín, Šunychl, Nová Ves. Je to hraniční řeka, takže i na Polsko to bude mít vliv. Takže bude třeba možná vybudovat i hráze jinde. Posléze se zmíním, proč o těch hrázích tady hovořím. Druhá věc je, že když se něco zabetonuje, bude třeba vybudovat retenční nádrž, která pojme 55 000 kubíků vody, která tam naprší, ale to se určitě vyřeší.

Ta oblast byla poté, co bylo řečeno, že už ji nebudeme nikdy rozvíjet jako průmyslovou oblast, vyhlášena Naturou.

Je tam přírodní oblast Heřmánský stav – Odra – Poolší, je to evropsky chráněná lokalita. Ty spolky řekly: Klidně si to dál prověřte. Uvidí se, jak to bude posouzeno. Čili já věřím, že objektivně bude posouzeno, jestli případná investice v této oblasti nemá vliv na přírodu. Jenom chci říct, že to byl hlavní důvod, proč Hyundai si tehdy vybral Nošovice, protože v této oblasti byl moták pochop, kuňka žlutobřichá a páchník hnědý. Páchník hnědý je brouk, kuňka žlutobřichá je žába a moták pochop je pták. Oni tam nadále jsou, nezmizeli. Věřím, že teď v té studii bude posouzeno, jaký vliv by to všechno na ně mělo.

Ale hlavně v té oblasti není žádná dopravní obslužnost, kromě toho, že tam vede ta dálnice, která ale nemá v této chvíli žádný sjezd. Jeden provizorní tam je. Na tom provizorním sjezdu před 14 dny chtěl sjet pro oslavy výročí osvobození naší oblasti tank, zůstal tam stát, narazil do něj kamion a zemřel člověk.

Bude třeba vybudovat tedy provizorní sjezd, ale jiná komunikace tam nevede. Připravuje se, a to asi již tak 10, 15, 20 let, obchvatná komunikace Bohumína – Dolní Lutyně – Dětmarovic, která pro občany Bohumína neměla prioritu. Ale jestli tam bude průmyslová oblast, tak se možná připraví rychleji, což je fajn, ale vy všichni máte ty životní zkušenosti, jak dlouho se staví liniové stavby, které vedou přes stovky soukromých pozemků.

A teď abych vysvětlil svůj postoj. Nejsem člověk, který se přivazuje ke stromům, aby bránil této investici. Ale vím, jak to v praxi chodí. Kraj schválil změnu zásad územního rozvoje, a to bude proces, který bude posuzovat tuto lokalitu jako možnou k využití pro průmyslovou oblast. Ten proces, když půjde dobře, budou posouzeny vlivy na životní prostředí, dopravu, povodeň atd., bude trvat rok. Věřím, že bude trvat poctivě to posouzení rok, že to bude posouzeno.

Povodňová ochrana, věřím, že se spočítá. Říkám vám za sebe, to je věc, přes kterou pro nás a pro občany těch okolních obcí nejede vlak. Přece není možné, aby se vybudovala průmyslová zóna, postavila se na těch pozemcích ochrana té fabriky, pak 10 let jsme čekali, jestli ochráníme ty okolní obce, když se zvedne voda. To bude nějakou dobu trvat, než se to spočítá, než se to naprojektuje. Protože to je liniová stavba, na mnoha soukromých pozemcích, já ze svých životních zkušeností vím, že to bude nějakou dobu trvat. Liniová stavba obchvatu a dopravy do této oblasti I/67 bude nějakou dobu trvat.

Co je pro nás ještě důležité, je, jací tam budou zaměstnanci. Má to být ve finální fázi až 7000 zaměstnanců, v první fázi 1800 zaměstnanců. To je všechno super. Když jsme kdysi uvažovali o tom Hyundai u nás, byla nezaměstnanost třikrát vyšší, než je dnes, když hovořím dnes s místními podniky, jediné, co jim chybí, je kvalifikovaná pracovní síla. Kvalifikovanou pracovní sílu, to bychom chtěli, aby tam byla, to je prostředek pro to, aby lidé zůstali v regionu, aby tam měli práci, rozvoj vysokých škol atd., to je super. Ale ta tam v našem kraji není. O nekvalifikovanou ze zahraničí příliš neusilujeme.

Zemědělci, kteří na té půdě, která tam je, 280 hektarů, připravovali i své investice, zadlužili se, také budou chtít od státu nějakou kompenzaci.

Co chci říct? Spolek, který tam byl založen, teď proti této zóně, ten jednoznačně bojuje proti tomu, aby tam vznikla. Obec Dolní Lutyně, na jejímž území to je, o jejím postoji rozhodne referendum, které bylo vyhlášeno dle zákona, proběhne současně s evropskými volbami. Všichni ostatní z toho okresu a kraje 5 kilometrů dál jsou pro, a to proto, že to je skutečně příležitost pro ten region, která může přinést investice a pracovní místa. Za sebe za Bohumín říkám, uvědomuji si příležitost, ale věc, přes kterou nejede vlak, to je protipovodňová ochrana a doprava.

Neuvěříte, jakým způsobem to rozdělilo v tuto chvíli ty lidi, kteří tam žijí, kteří se mají rozhodnout, co je pro ně plusem a minusem.

Proč to tady říkám v této souvislosti? Oni tam žijí, bydlí, staví, 20 let jsou vedeni krajem a státem v jednom směru, protože ví, že se kraj a stát zavázaly, že tam nic nebude, že tam bude krásná zemědělská půda, les. A teď najednou došlo ke změně. Od ledna, kdy ta příležitost vznikla, do března, kdy kraj schválil změnu zásad územního rozvoje, a teď do května, kdy máme tady v zákoně, který je na ochranu zemědělské půdy, přílepek, který už zařazuje tuto zónu, přestože není vyřešeno nic z toho, co jsem tady říkal. Zásady územního rozvoje kraje. Protipovodňové záležitosti, doprava. Rozpor s Naturou. Nic z toho není vyřešeno. A my už zařazujeme tuto stavbu jako strategicky významnou investici. Myslím si, že je to překotný postup, že to není v pořádku, takto to dělat. Ale já schválím, budu hlasovat pro ten návrh zákona, protože on chrání zemědělskou půdu obecně, ten přílepek tam nemá co dělat. Dám přednost tomu vyššímu zájmu, tzn. ochraně zemědělské půdy. Ale považoval jsem za nezbytné vás tady upozornit na to, že ve věci přílepku jsme bývali přísnější, že nepostupujeme úplně správně. Ve věci té samotné průmyslové zóny věřím, že stát, teď to není věc životního prostředí, pane ministře, ale zejména ministerstva průmyslu a agentury, která byla zřízena ministerstvem, a CzechInvestu, že všechno bude posouzeno objektivně, bude rozhodnuto tak, aby nedošlo k poškození práv a zájmů těch lidí, kteří tam v okolí žijí, aby pro krátkodobý zisk z nějakých elektromotorů nedošlo k zaplavení těch lidí, kteří tam žijí. Věřím státu v tuto chvíli, že to bude posouzeno objektivně. Ale měl jsem tu potřebu se vám svěřit s tím, že nepostupujeme úplně správně.

Moc vám děkuji za možnost tady vystoupit.



Publikováno: 29.5.2024

Zpět   Poslat e-mailem článek  Vytisknout


Aktuality



1.7.2024
Mandátový a imunitní výbor

Mandátový a imunitní výbor Mandátový a imunitní výbor má spolu s Organizačním výborem mezi orgány Senátu zvláštní postavení – oba jsou zřizovány přímo ze zákona o jednacím řádu Senátu, tedy jejich ustavení je povinné. Jednání obou výborů jsou neveřejná, což rovněž vyplývá z jednacího řádu Senátu, a společným rysem je i to, že jejich člen může být zároveň členem jiného senátního výboru, může mít tedy „dvojí“ členství; v ostatních případech může být senátor v souladu s jednacím řádem členem pouze jednoho výboru Senátu.



26.6.2024
Nový český rekord, na veslovací trenažéry usedlo 254 lidí

BOHUMÍN - Bohumíňáci s pomocí přátel překonali vlastní rekord! Na veslovací trenažéry jich usedlo 254, svůj loňský rekord překonali o 83 sportovců. Akci s dobročinným podtextem uspořádal spolu s partnery sportovní klub SK CrossWeightliftingGym Bohumín. Osobní rekord na trenažéru naplnil starosta Bohumína.



27.5.2024
Bohumín se připravuje na evropské volby, Dolní Lutyně i na referendum

Také v Bohumíně se v pátek a v sobotu 7. a 8. června uskuteční volby do Evropského parlamentu. Probíhat budou v devatenácti stálých okrscích. Sousední Dolní Lutyni čeká v tomto termínu i referendum, v němž lidé odpoví, zda souhlasí s tím, aby obec využila všech svých práv k zabránění výstavby Strategického podnikatelského parku.



8.3.2024
Strategický podnikatelský park? Obce na Bohumínsku požadují od státu důkladné prověření a záruky

BOHUMÍN – O přínosech a dopadech přípravy projektu stavby podnikatelského parku dnes (8. 3.) jednali zástupci Bohumína, Dolní Lutyně a Dětmarovic. Shodli se, že případný příchod investora, který chce na pozemcích o rozloze až 280 hektarů realizovat strategický projekt, nesmí snížit kvalitu života obyvatel regionu. Od státu budou požadovat důkladné prověření a záruky.





Copyright © 2007 - 2024 Petr Vícha  | web&design by web-evolution.cz  | Počet návštev: 371701