Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Neočekávejte ode mě tak důkladný a duchaplný rozbor jako od kolegy Canova, já mu za něj děkuji.

Je jasné, proč ty zákony dnešní projednáváme v tomto pořadí, protože tak to také bude, že nejprve se z těch příjmů odvede ten odvod 90procentní, až ze zbytku se bude platit mimořádná daň. Kolega Canov tady ale také upozornil na ten rozpor, protože zatímco tam ten zákon, který jsme před chvilkou schválili, se týká, mohu říct, zdaňovacího období, i když nejde daň, prosince a pak roku 2023, zatímco tento 2023 až 2025, tudíž je tam určitý rozpor.

Daňový balíček tady dostáváme každoročně, vždy se v něm hlasuje o změně různých daňových zákonů pro další zdaňovací období.

Přiznám se, že o tom, zda ten zákon podpořím, nebo zda podpořím pozměňovací návrhy, v případě, že na ně dojde, se rozhodnu až na základě diskuse, která, vidím, že bude bohatá, protože se to ve mně bilo. Předpokládám, že především se ten zákon týká snížení rozpočtových schodků, proto je tam ta mimořádná daň, aby se pokryly náklady, které stát má teď v souvislosti s kompenzací cen energií. To samozřejmě podpořit chci.

Ale jsou tam dvě, tři, čtyři věci, které naopak se mi úplně nelíbí. Teď je otázka, co převáží. První věc, kterou bych chtěl zmínit, je to, co ten zákon neobsahuje. To je to, co jsme tady provedli, nebo provedla to pak sněmovna, protože nás tady přehlasovala, a to je zrušení superhrubé mzdy v minulém období, kdy se udělal největší rozpočtový schodek ve výši asi 100 miliard korun. Ale vláda má mantru, že nebude zvyšovat daně, takže tímto ty teď mimořádné rozpočtové schodky krýt nehodlá. Připomínám, že to byl Senát, kde se bojovalo o to, aby při výpadku zrušené superhrubé mzdy obce dostaly alespoň nějakou kompenzaci. O těch kompenzacích, o to bojujeme, v podstatě co já pamatuji, za těch 16 let. Většinou marně... Někdy se nám něco podaří.

Druhá věc, která se mi nelíbí u té mimořádné daně, to je, možná pan ministr vysvětlí, proč zvolili takovou hranici, to je u toho bankovního sektoru ta hranice 6 miliard korun úrokových příjmů, přesto, jak jsem viděl v televizi v diskusi, ČNB doporučovala nižší hranici, tuším 3 miliard korun, možná pan ministr vysvětlí. V každém případě jakákoli hranice vždy není dobře, protože ti, co mají 5,9 miliard korun, ti můžou mít zisky, jaké chtějí, ti, co mají 6,1, tak ti odvedou. Neříkám, že by to bylo u hranice 3 miliard jinak, ale myslím si, že by to mělo platit pro celý ten bankovní sektor. To by asi bylo spravedlivé.

Věc, která byla tady podávána jako pozitivní, to je snížení administrativy u podnikatelů, zvýšením hranice pro daň z přidané hodnoty a pro paušální daň z 1 milionu na 2 miliony korun. Určitě, je to pravda, je to snížení administrativní zátěže, ale já bych si přesto dovolil připomenout, že se jen rozšiřují nůžky mezi zdaňováním podnikatelů a zdaňováním zaměstnanců. Na tom si myslím, že se shodnou už i všichni odborníci. Já tady v žádném případě nechci říct, že podnikatelé jsou ti, kteří to mají nějak extra lehké, ne, naopak mají spoustu jiných potíží, ale zaměstnanec je zdaněn naplno, podnikatel má prostě více možností. Má možnost uplatnit až do výše 60 procent náklady paušálně, nebo může teď využít té paušální daně, která přece jenom je mnohem nižší, než kolik bude platit při stejných příjmech zaměstnanec.

Proč to tady ale říkám? To je věc samozřejmě názoru. Má to svoje výhody, má to svoje nevýhody. Já jsem tady sdělil i ty nevýhody a tu nespravedlnost pro zaměstnance. Ale jak už tady bylo řečeno, přináší to v dobách, kdy my potřebujeme krýt rozpočtové schodky, 10miliardový výpadek. 10 miliard. 2,5 miliardy z toho je pro obce, asi 1 miliarda pro kraje. Zbytek je pro stát. V době, kdy máme schodky vyšší a vyšší, zavádíme mimořádné daně, abychom je kryli, tak se určitého příjmu vzdáváme. Ač mám podobný názor, nebo měl jsem, uvidím, jaký budu mít na konci této diskuse, jako pan ministr, to znamená, jestliže zavádíme mimořádnou daň pro to, abychom kryli náklady státu na kompenzaci stropování cen energií, vč. obcím a jejich organizacím, pak chci věřit vládě, protože v tom zákoně to nikde není napsáno, na co to použije, to je jenom důvěra ve vládu, tu samozřejmě od opozice čekat nemusíte třeba úplně, ale já chci věřit a věřil jsem ještě do zahájení této diskuse, že to tak bude. Pak by obce nárok neměly mít. Na druhé straně tím zvýšením toho paušálu a u DPH té hranice na 2 miliony korun obce prostě o 2,5 miliardy přijdou. To by se kompenzovat mělo. Takže jsem možná očekával nějaký pozměňovací návrh, který by tady řešil kompenzaci tohoto výpadku. To je asi vše, co jsem chtěl v tuto chvíli sdělit. Jak budu hlasovat, to se vám přiznám, že ještě opravdu, ale upřímně, stoprocentně nevím, protože ještě nevím, co zazní v diskusi, jaké padnou pozměňovací návrhy. Zatím ve mně převažuje to, že by bylo dobré, aby ta mimořádná daň tady byla, kryla rozpočtové schodky. I když tím předchozím zákonem jsme v podstatě možná řekli, že to bude všechno těmi odvody, tou mimořádnou daní zas až tolik nezískáme. Pak ale zase tolik neztratí ty obce. Děkuji za pozornost a přeji vám všem pevnou ruku při hlasování.