Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, nechci vás teď trestat za to, že to neprošlo, to nezabývat se, nějakým dlouhým proslovem, ale přesto mám potřebu se k té věci vyjádřit, neboť jsem tak učinil i na jednání výboru pro veřejnou správu. A musím se vrátit trošičku do minulosti. Svého času jsme tu projednávali novelu zákona o hmotné nouzi, která byla PS schválena, tuším, 155 ze 156 přítomných. Byl to tzv. Stanjurův pozměňovací návrh. A cílem té novely bylo zabránit plýtvání veřejnými prostředky pro ubytovny. A my jsme tady tehdy vedli poměrně rozsáhlou diskusi. Už tehdy tady, podíval jsem se i do stenozáznamu, padaly návrhy na to, že ten návrh není dobrý. Ale nakonec jsme jej podpořili s tím, že jsme tu v diskusi vyjádřili vůli, aby se na ten problém upozornilo a aby se tím někdo zabýval. Podotýkám, že jsme tady ten návrh měli na konci roku, tuším, 2014. A platil od 1. 5. 2015. Čekali jsme, že půl roku je zhruba dost dlouhá doba na to, aby jestli něco není v pořádku, aby příslušná ministerstva se tím zabývala.

Musím říci, že se půl roku nedělo vůbec nic, úřady se přely o to, jakým způsobem bude příslušný souhlas obce vydáván, kdo je bude vydávat, jestli to bude rada obce v samostatné působnosti nebo někdo v přenesené působnosti. A pak nastalo ono datum a úřady práce začaly obce žádat o jejich stanoviska. A obce postupovaly napříč republikou různě, někde dávaly souhlas, někde dávaly nesouhlas, někde dávaly podmíněné souhlasy. A všichni se z toho celkem vydivočili. A pak Ministerstvo vnitra vydalo stanovisko, kde vyložilo zákon. A já to nemohu jinak, než že to tady ocituji. Ten zákon zní, § 33b, odst. 1): "Dále může v případech hodných zvláštního zřetele orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že za osobu užívající byt považuje i osobu užívající na  základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu za účelem bydlení ubytovací zařízení podle § 33a, odst. 3) v případě souhlasu obce, na jejímž katastrálním území se ubytovací zařízení nachází." V případě souhlasu obce, na jejímž katastrálním území se ubytovací zařízení nachází. V případě souhlasu obce, opakuji to tady záměrně 3x. Výklad Ministerstva vnitra je, že když v zákoně je napsáno, že je to možné jedině v případu souhlasu obce, že je to možné i bez souhlasu obce a že se k názoru obce nepřihlíží. Takto to tedy už funguje rok a půl. Ministerstvo práce a sociálních věcí dostalo za úkol tu situaci řešit, předložilo návrh novely Poslanecké sněmovně, tam to bylo téměř rok, vracelo se to i do 2. čtení a teď to tady máme znovu. A byly přijaty v PS některé pozměňovací návrhy. Musím říci, že přijaté i ve spolupráci se Svazem měst a obcí. A já jsem měl tu drzost a oslovil jsem zástupce Ministerstva vnitra, pana náměstka Mlsnu, který vydal tehdy to stanovisko, že v případě souhlasu obce je i bez souhlasu obce, abychom se vyvarovali do budoucna, co bude, když přijmeme ten zákon v tom znění, v jakém nám jej PS předložila.

A jeho stanovisko je poměrně zdrcující. Co je pro mě zdrcující, je, že to stanovisko už měla PS v té chvíli, kdy se o něm hlasovalo v PS. Já nevím, kolegyně a kolegové, co k tomu dodat. Jestliže když přijmeme ten zákon tak, jak byl přijat ve znění Poslaneckou sněmovnou, nebo když jej nepřijmeme a uděláme pozměňovací návrhy a PS nás přehlasuje, jak také bývá zvykem, a obce pak vydají ono opatření obecné povahy, kde stanoví, že v dané lokalitě je koncentrace sociálních jevů taková, že tam není možné poskytovat ty dávky nadále, tak jestli Ministerstvo vnitra nám nedá další stanovisko, kde řekne, že zákon neplatí. Já se toho bojím, že to tak může být. A proto, přiznám se, jsem hlasoval pro ten návrh nezabývat se, protože jsem s tím nechtěl mít nic společného. Ale my jsme rozhodli moudře, rozhodli jsme, že se tím zabývat budeme. A pokud znám stanoviska výborů, tak máme hned několik možností. Buď zákon zamítnout. Pak ovšem bude platit ten zákon ve znění, kde je a který Ministerstvo vnitra vykládá tak, že zákon neplatí. Nebo můžeme přijmout ten návrh zdravotního výboru, který vrací vše do podoby, kterou navrhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale který po  ročním procesu ve sněmovně a dvojím vrácení do 2. čtení nedostal žádnou důvěru a byl přehlasován. Jak bude asi hlasovat PS, to já si nedovedu představit. A proto jsme na našem výboru pro veřejnou správu, ještě ať máte širší škálu pro rozhodování, navrhli pouze vyjmout to opatření obecné povahy, které se nám zdá skutečně velmi komplikované, abychom měli možnost hlasovat i pro tento pozměňovací návrh.

Diskutoval jsem to se svými kolegy na obvodu, musím říct, že on ten návrh z PS má něco do sebe. On v podstatě říká, že jestliže je někde příliš velká koncentrace těch lidí s doplatkem na bydlení a my to nechceme dále už zahušťovat, tak obecní úřad může říct, že to je ta lokalita, kde se už nebude dále doplatek poskytovat. Všichni, kteří tam dnes bydlí, byť mají doplatek nebo nemají, prostě tam bydlí, tak je nikdo nemůže na svých právech postihnout. Ale kdo se tam bude stěhovat nově, tak by měl vědět, že jestliže se tam nastěhuje a dostane se do  situace, kdy by měl mít nárok na doplatek, tak jej mít nebude v případě, že obec vydá to opatření obecné povahy.

My jsme tady už v minulosti mnohokrát hlasovali o mnohem komplikovanějších zákonech. Já si myslím, že se dnes nemůžeme dopustit vůbec žádné chyby, protože v případě, že se jí dopustíme, Ministerstvo vnitra nám to vyloží.

Děkuji za pozornost.

Vystoupení Petra Víchy
(čas 18:29- 18:32)

Kolegyně, kolegové, omlouvám se, připadám si jak toho času pan senátor Dryml, který vystupoval několikrát, ale já samozřejmě s ohledem na čas bych požádal, abychom si odsouhlasili, že budeme jednat i hlasovat po 19. hodině, bez omezení. Když už tedy mám znovu slovo, tak musím ještě reagovat na ty poukázky.

Víte, než ten exministr Drábek zdecimoval tu sociální práci, která byla dělaná na obcích, obce dávaly ty věci v poukázkách, v odůvodněných případech, chodily dokonce do heren, zjistili, kdy ten, kdo bere dávky, tak hraje, tak mu to daly v poukázkách, staraly se o ty lidi. K žádnému zneužívání ničeho nedocházelo. On to pak převedl na  úřady práce, ještě na úřadech práce zdecimoval lidi, sebral jim je, takže co oni měli potom v tom počtu dělat. Takže bez jakékoli sociální práce prali ty dávky všem tak, jak to bylo požadováno.

Dnes se pozastavujeme nad poukázkami, že se to v podstatě vrací do té doby, kde předtím ty poukázky byly. A samozřejmě, je to jeden z nástrojů, který zamezí tomu, aby to bylo zneužíváno na těch ubytovnách.

Musím říct ještě jednu věc. Myslím si, že bez ohledu na to, jaký je teď zákon, jaký bude zákon, má ministerstvo práce a sociálních věcí a má úřad práce již dnes v zákoně nástroj, kterým může ty platby regulovat. V zákoně se totiž hovoří o tom, že se proplácí ve výši obvyklých nákladů na bydlení. A v tom zákoně není napsáno, obvyklé náklady na bydlení se posuzují zvlášť u obecních bytů a zvlášť u soukromých bytů. To je jenom zhovadilá metodika úřadu práce a  ministerstva práce a sociálních věcí, která tomu brání. A snažím se to dva roky prolomit, píšu na ministerstvo, píšu na úřady práce, nic se  neděje.

Dal jsem dokonce, máme 4300 obecních bytů, dal jsem úřadu práce statistiku, kolik jsou obvyklé náklady na bydlení v 4300 bytech. A oni říkají: Ale my budeme zvlášť posuzovat těch 50 bytů v těch soukromých ubytovnách.

V našem bytě jsou 7000 náklady na bydlení, v soukromém bytě stejné velikosti 21 000 a 16 000 jsou sociální dávky! Promiňte mi, že zvedám hlas, ale jsem plný vzteku, protože to není pro ty lidi, to je pro ty majitele těch ubytoven. Statisticky nám náklady vzrostly o 2,5 miliardy ročně. Dostávají to ti majitelé ubytoven, nic s tím neděláme.

Pak tady máme tyto zoufalé snahy řešit to zákonem, přičemž my to v tom zákoně dneska máme, obvyklé náklady na bydlení, dejte si tu práci na ministerstvu, dejte si tu práci na úřadu práce. Nepřeplácejte ubytovny! Nezadělávejte nám na problémy v obcích!

Promiňte. (Bouchání do lavic.)

Vystoupení Petra Víchy
(čas 19:07 - 19:10)

Kolegyně, kolegové, moc se omlouvám. Nechci se samozřejmě pouštět do odborné debaty s paní ministryní. Ona toho má hodně na celém ministerstvu. Já rozumím jenom této problematice, která mě tíží. Ale musím reagovat.

Tam se hovoří o tom, že se proplácí ve výši obvyklých nákladů na bydlení, maximálně však... A pak se říká o těch normativech ve výši 100 % u bytů, a ve výši 90 %, teď tam je navrhováno 80 % u ubytoven, když to tak řeknu, jiných zařízení. Ale úřad práce si nedá nejmenší práci zjistit obvyklé náklady na bydlení a vyplácí všude ?maximálně však?. To je ten problém. Protože u nás nikde není ?maximálně však? 14, 15, 16 tisíc, nikde.

A protože tady kolega Vosecký hovořil o tom, že chtěl zaměstnat zbývající nezaměstnané ve své obci, my jsme v loňském a  předloňském roce měli 200 veřejně prospěšných pracovníků. Ano, slyšíte dobře, to je myslím si úctyhodné číslo na dvacetitisícové město. Co nás k tomu vedlo? Lidé postávající před ubytovnami, vysmívající se těm, kteří chodili kolem nich do práce, tak jsme se snažili – a dobrá spolupráce s úřadem práce – přednostně je zaměstnat.

Tak v prvé řadě oni dvakrát o tu práci nestojí. A to ze dvou důvodů. Já se jim nedivím. Ten první důvod je, kdyby chodili do  práce, nemůžou pracovat načerno. Já, když jezdím v šest hodin ráno na  kole do práce, tak ty skupinky vidím. Potkávám je. Oni tam čekají na tu dodávku, kam nastoupí a jdou pracovat načerno. A ten druhý důvod, ten je vážný. A ten souvisí s exekucemi. Sociální dávky nelze zexekuovat, zatímco když jsou zaměstnáni jako veřejně prospěšní pracovníci, to je mzda a tu jim exekuovat lze. Takže samozřejmě se potýkáme s tím, že spousta z nich nechce pracovat, jde k lékaři a získá si to potvrzení. Protože proč by si lékař dělal problémy, samozřejmě, proč by nechal ohrožovat sebe a svou rodinu, tak jim to potvrzení dá.

My i letos jsme chtěli 200 veřejně prospěšných pracovníků, ale dostali jsme od úřadu práce informaci, že nám jich dá maximálně 100, protože nezaměstnanost klesla. Vidíte, já jsem si myslel, že právě proto, že je nezaměstnanost tak nízká, protože se platí dávky, ve svých mzdách máme na zaměstnanost, takže je dostatek prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. A že i ti, kteří pracovat nechtějí, že zaměstnáme. A úřad práce řekl, že letos nám jich dá jenom 100. Protože je nezaměstnanost nižší a protože je poptávka po pracovní síle. Tomu já rozumím, ale bohužel to není ta pracovní síla, kterou ty podniky chtějí a  která by v těch podnicích, kde hledají práci, chtěla pracovat.

Takže já si tady, prostřednictvím tady tohoto pléna, přihřívám polívčičku, že po negativní odpovědi z úřadu práce budu opětovně žádat úřad práce a ministerstvo o 200 veřejně prospěšných pracovníků, aby všichni lidi na těch ubytovnách místo dávek pobírali řádnou mzdu. Děkuji.