Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Omlouvám se Jarouškovi Kuberovi, že jsem využil přednostního práva, ale on je strašně vtipný a věcný. To já nejsem a  vystupovat po něm, to už by nemělo takový smysl.

Když jsem jel včera, přiznám se, ze severní Moravy, smogem zatížené severní Moravy sem do Prahy, tak jsem přemýšlel především o zákonu o ochraně ovzduší, který budeme projednávat zítra. Vyrojila se  spousta různých pozměňovacích návrhů. Považuji celkem za škodu, že takto významný zákon se smrskl mediálně do debaty o nevýznamných poplatcích. Ale tak tomu je koneckonců vždycky, když jde o nějaké finance. Stejně tomu bylo u loterií, fotovoltaiky atd.

O zákonu o komunikacích jsem nepřemýšlel vůbec. Na to tady máme jiné odborníky. Až teprve, když mě vyrušil z jízdy telefon nějaké redaktorky, která říkala, co říkáte na to jako předseda klubu, že v hospodářském výboru prošel pozměňující návrh, který zachovává všechny billboardy u všech komunikacích, tak jsem zbystřil a řekl jsem si, ten zákon možná bude taky zajímavý.

A dnes jsem tady zažil takový rozhovor, kdy se mě někdo ptal, pro co jste? Já říkám, já nejsem pro nic, já jsem proti billboardům u komunikací. Nemám sice k dispozici žádné studie o tom, jaký to má vliv na bezpečnost dopravy, ale mně se ta česká krajina líbí, a ty billboardy u ní se mi moc nelíbí. A to ať už jedu autem nebo na  kole. Aha, takže vy jste pro firmu X. Já říkám, já ani neznám žádnou firmu X, já jsem proti billboardům u komunikací. Protože kdybyste byl pro pozměňovací návrh ten a ten, tak to byste byl pro firmu Y. Já znovu říkám, já neznám ani firmu X, ani firmu Y, mně se prostě nelíbí billboardy u komunikací, a proto podporuji variantu, kdy billboardy nebudou u komunikací. Ještě tady máme návrh třetí – ten by zase byl výhodný pro firmu Z. Co říkáte? Nebyl byste pro to? Já říkám, ne, protože já jsem prostě proti billboardům u komunikací.

Proč to říkám?

Musím říct, že tohle vidění světa, kdy všechno posuzujeme jenom podle toho, co je dobré pro koho, a ne podle toho, co je správné, jak by to mělo být, tak se mně, musím říct, vůbec nelíbí. A to ať jde o zákon o ovzduší, ať jde o zákon o komunikacích, o kterýkoli jiný zákon. Protože se potom nezamýšlíme nad tím, co je dobré pro lidi, a  jenom vidíme tu firmu X a Y.

Chtěl jsem dnes vystoupit, po tom včerejším telefonátu a  dnešním rozhovoru, abych řekl, že nepodpořím žádné pozměňovací návrh ani pro firmu X, Y, Z, které neznám a nechci znát, a podpořím jakoukoli variantu. A je to zřejmě ta vládní, která je proti billboardům u komunikací.

Musím říct, že jsme zde v Senátu schválili novelu zákona o jednacím řádu Senátu a Poslanecké sněmovny, kdy – a na tom jsme se  tady vzácně shodli napříč politickým spektrem, stejně jako se sněmovna zřejmě napříč politickým spektrem shodne na tom, že to nikdy nezařadí na  pořad jednání sněmovny – kde jsme se shodli na tom, že chceme omezit takové ty pozměňovací návrhy pět minut před jednáním na stůl, které ve  sněmovně potom občas projdou a my to tady musíme napravovat.

Znovu zmíním loterie, ale i fotovoltaiku a další. A nelíbí se mi podávání těchto pozměňovacích návrhů, přiznám se vám, kolegyně, kolegové, ani tady v Senátu, když nejsou potom posouzeny odborníky. Nejsou vyhodnoceny, nemáme k tomu nějaká stanoviska a obchází se tím trošku ten správný legislativní proces. Děkuji vám za pozornost.