6.2.2012  Kdo zvolí Klausova nástupce? Stále nejisté

Rubrika: Zpravodajství

Tento týden se rozhodne, zda si nástupce Václava Klause zvolí sami občané. Klíč mají v rukou senátoři, kteří příslušnou ústavní změnu začnou projednávat ve středu. Zatímco šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka slibuje, že jeho kolegové dodrží disciplínu, část senátorů ČSSD chystá pozměňovací návrhy, které by mohly celý projekt zhatit.

Bohuslav Sobotka Právu řekl: "Senátorský klub soc. dem. nepodpoří podávání pozměňujících návrhů v Senátu, protože by mohlo dojít k legislativnímu ping-pongu mezi Sněmovnou a Senátem, a to by zdrželo přijetí ústavní změny zakládající přímou volbu prezidenta republiky. Opakovaně jsem ujišťován předsedou našeho senátorského klubu Petrem Víchou, že naprostá většina členů našeho senátorského klubu podpoří přijetí ústavní změny na půdě Senátu."

Minulý týden přitom v ústavněprávním výboru Senátu prosadila pozměňovací návrhy místopředsedkyně klubu ČSSD Jiřina Rippelová. Hlavní změnou, na níž se výbor usnesl, je omezení prezidentových pravomocí, pokud jde o jmenování členů bankovní rady ČNB. Zatímco Sněmovnou schválená novela ústavy zachovává současný stav, kdy prezident není nikým vázán, podle senátorů by k tomu potřeboval souhlas horní komory.

Pospíšil: ČSSD si hledá záminky

Ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil na dotaz Práva uvedl: "Kdo chce přímou volbu prezidenta, může nyní podpořit tento zákon. Pokud má někdo podmínky a doplňuje tam další věci, tak se velmi obávám, že tím říká velmi výrazně, byť nepřímo, že přímou volbu nepodporuje a hledá záminku, jak se jí zbavit." Další problém podle Pospíšila je, že ústava nepředpokládá situaci, kdy by Senát vracel ústavní zákon Sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Vznikl by tak podle něj ústavní spor, čímž by se proces schvalování natolik protáhl, že by se už přímá volba na začátku roku 2013, kdy končí Klausův mandát, nestihla. Podle ústavy se na ústavních změnách musí shodnout třípětinová většina všech poslanců a stejný podíl přítomných senátorů. Soc. dem. má v 81členné horní komoře 41 členů, ODS 24, lidovci šest, TOP 09 pět a dalších pět je nezařazených, což jsou například komunisté.

Za předpokladu plné účasti činí ústavní většina v Senátu 49 hlasů. Návrh ve znění ze Sněmovny by mohl projít například tehdy, kdyby při hlasování jeho odpůrci opustili sál a tím umožnili vznik většiny přítomných. Jenže například část ODS, kterou reprezentuje senátor Jaroslav Kubera, se netají otevřeným odporem vůči přímé volbě. Lze tedy čekat ještě velkou bitvu.