5.12.2011  Politici budou v úterý opět jednat o přímé volbě prezidenta

PRAHA (mbc) - O možnosti kompromisu a nepředkládání ultimát hovoří představitelé koaličních stran i opozice před úterní schůzkou k vládní ústavní novele o přímé volbě prezidenta. Vyplynulo do z  dnešní ankety ČTK. Jednání svolal do sněmovny premiér Petr Nečas (ODS); přijít mají předsedové parlamentních stran a sněmovních a senátních klubů. Šéf poslanců ODS Petr Stanjura podotkl, že schůzka je v takovém formátu poprvé a jde o snahu získat podporu pro návrh v obou parlamentních komorách.

Ve sněmovně by se mělo jednat o vládní předloze k zavedení přímé volby hlavy státu ve dvou závěrečných čteních už na schůzi, která začíná v  úterý. Nutná je podpora tří pětin poslanců, tedy i opozice. ČSSD prosadila minulý týden na jednání sněmovního ústavně-právního výboru jen část svých požadavků na změnu pravomocí prezidenta. V závěrečném hlasování sociální demokraté pro novelu ruku nezvedli.

Předloha má podle místopředsedy poslanců ČSSD Jeronýma Tejce navzdory tomu šanci. Uvedl, že ČSSD chce jen drobné, ač podstatné změny ve věci jmenování členů bankovní rady ČNB a u prezidentových milostí. "Chceme jednat o kompromisu," zdůraznil Tejc, podle kterého ČSSD nepřijde klást ultimáta.

TOP 09 a Starostové podle předsedy jejich poslanců Petra Gazdíka už dříve deklarovali, že přijmou přímou volbu se změnami pravomocí i bez jejich úprav. Na schůzce budou chtít znát jasné stanovisko ČSSD, která má většinu v Senátu. "Je velmi dobře známo, že senátoři ČSSD nejsou nakloněni přímé volbě prezidenta a to, co ČSSD předvádí, tomu nasvědčuje," řekl. Gazdík sociální demokraty podezírá, že si s koalicí "tak trochu hrají".

Proti Gazdíkovým slovům se ale ohradil předseda sociálnědemokratických senátorů Petr Vícha. "Většina senátorů ČSSD podporuje přímou volbu," poznamenal. Proti přímé volbě je podle Víchy naopak předsedkyně senátorů za TOP 09 a Starosty Soňa Paukrtová. Aby byla v Senátu dosažena třípětinová většina pro změnu ústavy, je nutná podpora koalice, dodal.

ODS chce podle Stanjury naplnit koaliční smlouvu a neklade si podmínky a meze. Stanjura věří, že dohoda o podobě ústavní novely by mohla být dosažena poměrně rychle. Jde podle něho o to, aby případné sněmovní znění ústavní novely prošlo také Senátem. Pokud by některá strana předlohu nepodpořila, ať řekne, že přímou volbu nechce, dodal šéf poslanců ODS.

Ačkoli by se o ústavní novele mohlo ve sněmovně rozhodovat až příští týden, a byl by tedy čas na další případná jednání, politici připouštějí i takzvané divoké hlasování. Například Tejc soudí, že i takové hlasování by mohlo být úspěšné.

Vláda navrhla v ústavní novele pouze změnit mechanismus výběru hlavy státu, kterého by do budoucna místo členů parlamentu mohli vybrat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory. Kandidáta na  prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50.000 občanů starších 18 let nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním.

Sociální demokraté prosadili ve sněmovním výboru s pomocí TOP 09 a  Starostů prodloužení funkčního období přímo voleného prezidenta z pěti na šest let. Úspěšná byla ČSSD také v návrhu, aby rozhodnutí o zastavení trestního stíhání vyžadovalo souhlas vlády. Dosáhla rovněž toho, že prezident by mohl naopak jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády. Nyní tak postupuje u představitelů Nejvyššího soudu.