Články z médií

7.2.2011  Kdo má kontrolu nad cenou vody v Česku?

Publikováno: ČT 1

Pořad: Reportéři ČT

Marek WOLLNER, moderátor
--------------------
Naše témata jste právě slyšeli. Vítejte u 37 minut aktuální publicistiky. Sledujete Reportéry ČT. Vítejte a dobrý večer.
Voda je strategická surovina, a proto dobrý byznys. To věděly různé nadnárodní společnosti, které před patnácti lety přišly s neodolatelnou nabídkou. Slíbily radnicím, že jim vyplatí miliony korun za provozování vodovodů a kanalizací. Představitelé obcí ohromení okamžitým ziskem neváhali a své podíly prodali. Přitom zřejmě ani netušili, že vyplacené miliony ani zdaleka nevyváží hodnotu toho, co ztrácejí. Nejenže se připravili o pravidelné a dlouhodobé zisky, ale navíc jim zůstala zastaralá infrastruktura, do které musejí investovat. To jde o to hůř, že s částečnou privatizací se jim vzdálila i dostupnost evropských dotací. Reportáž o tom, co všechno se skrývá v ceně, kterou platíme za vodné a stočné, natočil Filip Černý.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Obec Mořkov leží na úpatí Beskyd. Jedeme se tam podívat, abychom pochopili, s jakým problémem se potýkají desítky moravských a českých vesnic. Podle požadavků české vlády a Evropské unie tady k 1. lednu měla být kanalizace napojená na čističku, ale obyvatelé Mořkova dál své splašky posílají do žump a do volné přírody. V Mořkově se spojili se sousedními obcemi a společně zažádali o dotace z Evropské unie. Teď čekají.

Ivana VÁŇOVÁ, starostka obce Mořkov /KDU-ČSL/
--------------------
Vybudování kanalizace v naší obci má být spuštěno v dubnu letošního roku, na základě toho máme ještě povolenou výjimku vypouštět odpadní vody.

Michaela JANDEKOVÁ, mluvčí Ministerstva životního prostředí
--------------------
To, co nazýváte výjimkou, není výjimka, v současné době je kolem 180 aglomerací, které sice neplní směrnici a nemají odpovídající čistírny odpadních vod, nicméně tam probíhá v některé z fází jejich výstavba, ať už jde o stavební povolení, ať už jde o nějaký průběh zadávacího řízení.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Horní Suchá na severní Moravě může být dalším příkladem obce, v níž česká vláda zatím neexistenci čističky tiše toleruje. Tady už alespoň začali kanalizaci stavět.

Jan LIPNER, starosta obce Horní Suchá /STAN/
--------------------
Kopli jsme do země, ovšem pouze z toho důvodu, že už to lidem slibujeme 4 roky, zhruba tolik let plánujeme, plánujeme tuto stavbu a od roku 2008 máme požádáno o dotace na fondu životního prostředí.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Více než 600 obcí mělo od nového roku posílat své fekálie do čističek.

Michaela JANDEKOVÁ, mluvčí Ministerstva životního prostředí
--------------------
Ty čistírny odpadních vod jsou primárně, mají takový dopad na životní prostředí, že zbavují tu vodu nejen biologického znečištění, ale odstraňují i dusík a fosfor. To jsou látky, které potom vedou k takzvané trofizaci vod. To znamená, že se ve vodě přemnožuje plankton a v tom důsledku je ve vodě nedostatek kyslíku a v důsledku nedostatku kyslíku vymírá život, vymírají ryby.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Evropská unie nám dala čas 6,5 roku, ale 200 vesnic náročnou akci zatím nezvládlo, a to přesto, že Evropa do Česka na budování kanalizace poslala 37 miliard korun. Města zatím využila jen miliardy 4.

Michaela JANDEKOVÁ, mluvčí Ministerstva životního prostředí
--------------------
V letošním roce podá Česká republika, zpracuje report pro Evropskou komisi o aktuálním stavu věcí, ze kterého pravděpodobně vyplyne, že Česká republika neplní požadavky, které jí Evropská komise v této problematice dala. To znamená, že Evropská komise zahájí s Českou republikou řízení o porušení smlouvy.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
A proč se obcím zatím nedaří čerpat evropské peníze a státu tak hrozí pokuta? Kromě toho, že stavba kanalizace a čističky je zdlouhavý projekt, je tu ještě jeden důvod. Evropskou komisi vyděsilo, že českomoravské obce předaly provozování vodovodů a kanalizací soukromým firmám a že se tak na desítky let zbavily výdělků i kontroly.

Michaela JANDEKOVÁ, mluvčí Ministerstva životního prostředí
--------------------
Evropská komise už od roku 2004 upozorňovala na to, že provozní smlouvy jsou nastaveny ve velký neprospěch vlastníků těch vodohospodářských sítí, což byly obce, protože vlastně ve velkém nepoměru šly ty prostředky provozovatelům, což byly soukromé firmy.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Krátká exkurze do minulosti. V roce 1993 stát daroval vodárenskou infrastrukturu městům a obcím. Na konci devadesátých let začala města vlastnící větší vodohospodářské celky svoje podíly rozdělovat a privatizovat. Nechala si objekty, jako jsou úpravny vody, čističky a potrubí. Ale provoz prodala soukromým firmám. Ty tedy zajišťují, že do těchto objektů vůbec teče voda a že se upravuje, distribuuje a čistí. Za tuto práci provozní společnosti inkasují vodné a stočné, které platí občani. Do objektů, které si ponechala města, je naopak potřeba investovat. Tato částečná privatizace přinesla obcím rychlé zisky v řádech desítek milionů korun. A taky menší příjem z nájmu, který jim provozovatelé platí za využívání trubek. Zákon situaci popisuje jasně: "U takto rozdělených firem obcím zůstaly povinnosti a provozovatelům zisky."
Můžete popsat trochu podrobněji, co ten zákon ukládá těm provozovatelům a případně vedle vlastníkům?

Vladimír CHALOUPKA, Ministerstvo zemědělství, Odbor vodovodů a kanalizací
--------------------
Provozovatelům on v této věci neukládá nic, protože provozovatelé tu zodpovědnost nemají, zodpovědnost má vždycky vlastník za svůj majetek.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Našla se ale města, která zlaté horečce nepropadla. Třeba Přerov.

Michal CHROMEC, předseda představenstva VaK Přerov
--------------------
Oni objížděli malé obce, těm malým obcím říkali, že největší akcionáři, to znamená Přerov, Hranice, Lipník, Kojetín, hodlají prodat akcie, a pokud je teď hned neprodají, tak pak oni už o ně nebudou mít zájem a ty akcie nebudou mít žádnou cenu. Takže se jim podařilo přesvědčit 53 obcí, aby prodaly svoje akcie. Ač je to absolutně neobvyklé, tak nikdo z nich neudělal odhad ceny té akcie, přitom to je základ, když prodáváte jakýkoliv obecní majetek, tak to nelze dělat bez znaleckého posudku. Čili ony prodávaly a nevěděly, co prodávají, a to za cenu, která byla hanebná.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Většina radnic na Přerovsku se nakonec postavila proti prodeji i rozdělení vodohospodářství. Výsledek? Například tahle čistička odpadních vod nebo nové stoky v Přerově. Náklady půl miliardy, 200 milionů z toho zaplatila Evropská unie, která tady dotace nebrzdila. V Přerově totiž podnik zůstal nerozdělený - v rukou měst a obce zisky z provozu vkládají do obnovy trubek.

Michal CHROMEC, předseda představenstva VaK Přerov
--------------------
Provozováním té infrastruktury se vydělávají peníze. Když máte, vlastníte infrastrukturu a neprovozujete ji, tak to je opravdu, jakoby Škodovka postavila fabriku na výrobu aut a potom ji pronajala Peugeotu, aby tam vyráběl peugeoty. To je nelogické, nesmyslný nápad.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Jen o něco severněji od Přerova vše proběhlo jinak. Severomoravské vodovody a kanalizace jsou druhé největší vodárny v republice. Jsou výjimečné. Města a obce tento podnik sice také nerozdělily, ale prodaly ho vcelku v průběhu roku 99. Šlo to, jako když se kácí domino. Na konci byl podnik soukromý a přišel tak o možnost čerpat dotace.

Petr VÍCHA, senátor, starosta Bohumína /ČSSD/
--------------------
Když začali potencionální kupci se ucházet o koupi akcií, tak jsme se se zástupci obcí scházeli, vždycky jsme se ubezpečili: "Ne, neprodáme jim to, máme 90 procent," na další schůzce jsme se sešli, už tam 3, 4 města nebyla a: "Máme 70 procent," a tak to šlo pořád dolů, ulupovaly z toho obec po obci, až jsme zůstali v podstatě v okrese Karviná ti, kteří už byli v menšině.

Jan LIPNER, starosta obce Horní Suchá /STAN/
--------------------
Byli jsme masírováni lidmi, kteří byli velice dobře cvičeni na tyto situace, že to máme prodat teď, protože za několik týdnů či měsíců to bude mít hodnotu papíru, to nebyla pravda, to nikdy nebyla, ani nebude pravda.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Akcie skoupily nadnárodní koncerny Anglian Water a ONDEO, které mezi sebou soupeřily. Někomu zaplatily 200 korun na akcii, jiné obci 800 korun. Toto je studie Transparency International o privatizaci vodárenství v ČR. Z ní vyplývá, že radnice prodávaly akcie pod hodnotou, kterou do infrastruktury vložily. Skutečně tržní cenu dostali jen ti, kdo prodávali za 2200 korun na akcii. Jaké hodnoty se radnice zbavily, se ukázalo o 4 roky později. Tehdy vodárny koupila skupina Penta přezdívaná "Finanční žraloci od Dunaje", za dva roky je opět prodala, s hrubým ziskem, při kterém se tají dech - 4 miliardy 380 milionů korun.

Martin DANKO, PR manažer Penta Investments Limited
--------------------
Vnímali jsme to jako příležitost pro vstup finančního investora, my jsme nepředpokládali, že v roce 2006 tu firmu, když jsme do ní vstupovali, že ji za dva roky budeme prodávat, ale trh jednoduše vygeneroval situaci, která nám umožnila zařadit tento projekt mezi nejziskovější projekty Penty.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Požádali jsme nezávislého auditora, aby nám rozklíčoval, jaké kroky Pentu dovedly k takovému úspěchu. Nebylo to jen načasování, ale taky nové zadlužení firmy. Díky úvěru pro podnik si Penta z vodáren vytáhla téměř 2 miliardy korun.

Lubomír HARNA, auditor
--------------------
Penta si rozhodnutím tedy majoritního akcionáře rozhodla, že se vyplatí jednak dividendy a jednak kapitálové ..., výplatu provedou z kapitálových fondů.

Martin DANKO, PR manažer Penta Investments Limited
--------------------
A je přirozené, že jako kupující chcete část té hodnoty vrátit, a pokud ta společnost jednoduše disponuje možnostmi na výplatu dividendy, tak to, tak to jednoduše uskutečníte a jednoduše, jak říkám, toto, tato celá operace byla podmíněna souhlasem bank.

Lubomír HARNA, auditor
--------------------
Ale ty kapitálové fondy je možno vyplatit, když mám peníze, peníze nebyly, no, tak se vypůjčily a v podstatě je naprosto jasné, že banka jim půjčila na výplatu těch dividend, to znamená, peníze, které tam přišly, byly okamžitě vyplaceny, nezůstalo v té společnosti z toho úvěru v podstatě nic.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Společnosti naopak zůstala povinnost splácet dvoumiliardový úvěr, včetně úroků.

Martin DANKO, PR manažer Penta Investments Limited
--------------------
To děláme prakticky skoro v každé transakci, do které vstupujeme, že se snažíme, snažíme získat, získat do firmy výhodné bankovní financování na to, abysme, abysme uvolnili i případné vlastní zdroje.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Novým vlastníkem Severomoravských vodovodů se stala španělská Aqualia. Ta lidem zvýšila vodné a stočné a ze svého zisku si každý rok taky vyplácí dividendu - kolem 350 milionů korun. Na opravy sítí dává ze svého zisku kolem 150 milionů ročně. Kromě toho investuje do oprav v rámci daňových úlev.

Albín DOBEŠ, ekonomický ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací
--------------------
Co se týče přiměřenosti nebo výše těch dividend, ta výše těch dividend je přiměřená. A jestliže toto srovnáte s ostatními firmami v České republice, které jsou v privátních rukou, tak prakticky tyto částky jsou zhruba třetinové oproti jiným významným vodárenským společnostem.

Jan LIPNER, starosta obce Horní Suchá /STAN/
--------------------
Je to takový byznys, že kdybych tam necítil nějaký střet zájmů, tak okamžitě kupuji akcie SeVaKu, jako vyplácení stokorun na tisícikorunovou akcii je, je boží byznys.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Vyplácení dividend je přesně to, co odlišuje soukromé vlastníky od městských, jak ukazuje příklad Přerova.
Vy jste říkal, že nevyplácíte ze zisku dividendy, co děláte s těmi penězi, co vyděláte?

Michal CHROMEC, předseda představenstva VaK Přerov
--------------------
Všechny peníze vracíme do té společnosti v podobě oprav a investic.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Jaký vliv mají tyto události posledních 10 let na peněženky lidí? Rovnice, že soukromý provozovatel rovná se vyšší vodné a stočné, přímo neplatí. Je to složitější. Například tady na severní Moravě mají velmi příznivé přírodní podmínky. Díky vysoko položeným nádržím s vodou mají nižší náklady na její distribuci, voda teče samospádem. Vodné je v porovnání se zbytkem republiky nízké, jenže by mohlo být ještě mnohem nižší.

Petra HOMOLOVÁ, mluvčí Finančního ředitelství Ostrava
--------------------
Vodárnám přiznal stát statut toho, že chce ceny vodného a stočného usměrňovat a tím pádem na ně dopadá zákon o cenách. A tím jsou jaksi podrobovány té cenové kontrole. V závěru loňského roku bylo vydáno rozhodnutí, kterým finanční ředitelství uložilo této společnosti pokutu za porušení cenových předpisů. Do ceny takzvaného vodného a stočného v letech 2007 a 2008 tato společnost započetla nepřiměřený zisk.

Albín DOBEŠ, ekonomický ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací
--------------------
V žádném případě jsme nedosáhli nepřiměřeného zisku. Finanční ředitelství nebralo v potaz ty naše potřeby, které právě spočívají v té potřebě investic a obnovy a v potřebě platit dividendy.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Miroslav Frank je podnikatel a akcionář několika vodárenských firem. V poslední době vystupuje proti ziskům, které si Severomoravské vodárny z vodného připisují.

Miroslav FRANK, klient, akcionář Severomoravských vodovodů a kanalizací
--------------------
Já jako klient můžu říct, že nemám jinou možnost než odebírat vodu od Severomoravských vodovodů a kanalizací, kteří mají přirozený monopol na tomto trhu, ten zisk, který dosahují a já o něm vím, že je v hranicích 40 procent až 46 procent, se mi zdá neuvěřitelně vysoký a v této souvislosti mám zájem, aby klesl na úroveň, která je obvyklá v České republice, a to je zhruba 11 procent přiměřeného zisku. V současné době jsme připraveni podat žalobu na bezdůvodné obohacení společnosti.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
K žalobě na Severomoravské vodovody se opatrně přiklánějí i některá města.

Milan GRESTENBERGER, radní města Nový Jičín /ČSSD/
--------------------
Město bude zvažovat, zdali přistoupí k nějakému hromadnému nároku na vypořádání, to znamená na získání prostředků, které byly údajně, v dnešní době ještě údajně, neoprávněně odejmuty konečným spotřebitelům.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Vraťme se teď ještě do vesnic, které horko těžko z Evropy shánějí peníze na kanalizaci. Budování nových sítí totiž zůstalo problémem obcí a provozovatele, tedy vodohospodářské firmy, nezajímá. Evropská unie chce dotovat jen ty obce, které prokáží, že se jim investice do nového potrubí poměrně rychle vrátí. Třeba z nájmů od soukromých provozovatelů. Jenže provozovatelé mají v jednotlivých krajích monopol, a proto je jen na nich, jestli na zvýšení nájmu přistoupí.

Petr VÍCHA, senátor, starosta Bohumína /ČSSD/
--------------------
A tady narážíme na problém ceny za to provozování a ceny za nájem těch kanalizací, která podle těch kritérií Státního fondu životního prostředí by měla generovat takové finanční prostředky, aby ten model byl návratný, no, a to samozřejmě SeVaK nenabízí takovou výši nájemného.

Jan LIPNER, starosta obce Horní Suchá /STAN/
--------------------
To asi nepůjde, oni nám, oni nám ten nájem nebudou platit, tam se prostě nikdo nepřihlásí, jestli já a teď to v těch zadávacích podmínkách bohužel bude, my budeme, my budeme soutěžit, to ještě bude velice zajímavé, my budeme soutěžit teda samozřejmě na provozovatele, na, na uzavření koncesní smlouvy a jestli se SeVaK naštve a on se nám tam nepřihlásí, tak já nevím, co budu dělat.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Umíte si už dnes představit, jak budete vyjednávat o výši toho nájmu, protože to je docela důležité?

Ivana VÁŇOVÁ, starostka obce Mořkov /KDU-ČSL/
--------------------
Nedovedu si to zatím představit, ale ..., nedovedu, nedovedu, to, to si fakt nedovedu vůbec ..., to bude největší oříšek, bude to problém.

Filip ČERNÝ, redaktor
--------------------
Všechny popsané jevy se promítají do ceny vodného a stočného, která každým rokem roste. Závěrem ještě pohled do studie Transparency International. Podle studie odteklo ze zisků zprivatizovaných vodáren nejméně 9 miliard korun.

Petr VÍCHA, senátor, starosta Bohumína /ČSSD/
--------------------
Kdybysme byli my v této chvíli akcionáři, pokud bychom to uměli dělat tak, jak ti stávající, tak ty ceny, které jsou v této chvíli za vodné, stočné, by umožnily obcím z dividend dělat spoustu investičních akcí ve městech.


Zpět   Vytisknout


Aktuality



12.1.2024
Bohumín i dopravní inspektorát se k ostrému měření rychlosti staví rezervovaně

BOHUMÍN – Sedm ulic, kde by výhledově mohly přibýt »ostré« radary na měření rychlosti aut, vytipovali společně Bohumín, Rychvald a Dolní Lutyně. Jejich zprovoznění však není samospasitelné, plány navíc musí posvětit dopravní inspektorát. Ten se k represivnímu opatření zatím staví zdrženlivě.

Orlovská, Bohumínská a Michálkovická ulice v Rychvaldu, Bezručova a Rychvaldská ulice v Dolní Lutyni a Bezručova a Opletalova ulice v Bohumíně. To jsou místa, kde by v budoucnu mohly přibýt stacionární radary. Nejvíce o jejich instalaci stojí sousední Rychvald.



3.10.2023
Projekt přerodu veteriny na zubní kliniku je u konce, lékaři se stěhují

Nová zubní klinika v Bohumíně, kterou v posledních pěti měsících vybudovalo na své náklady město, začne v říjnu sloužit pacientům. Tři stomatology čeká v příštích dnech stěhování do kompletně vybavených ordinací. Bohumín tak zajistil dentální péči třem tisícům svých obyvatel.



17.7.2023
Bohumín se obává zastavení výstavby protipovodňové hráze

BOHUMÍN – Stavbě protipovodňové hráze v Bohumíně-Pudlově, která má zabránit ničivým následkům záplav, hrozí zastavení. Ministerstvo zemědělství avizovalo, že kvůli vládnímu úspornému balíčku aktuálně není schopno garantovat poskytnutí finančních prostředků na probíhající akci za 400 milionů korun. Vláda přitom proklamovala, že škrty se nedotknou investic.



7.6.2023
Otevřený dopis ministru životního prostředí

Vážený pane ministře,

jako představitel města střední velikosti o 20 tisíci obyvatelích, které přes dvacet let buduje systém odpadového hospodářství, neustále reaguje na vývoj odpadové legislativy a nastavené cíle pro obce, se musím vyjádřit k Vašemu dopisu z 22. 5. 2023, určeného obcím. Reagovat na něj musím i jako senátor, který se k návrhu zákona o obalech bude vyjadřovat v legislativním procesu.

V Programovém prohlášení vlády bylo uvedeno: "Zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník)." Na tiskové konferenci 16. 5. 2023 jste uvedl: „Nebavíme se o tom, zda systém bude, to je rozhodnuto. Bavíme se o tom, jak bude fungovat.“ Věřím, že jste tato slova mínil v nadsázce a máte skutečně zájem diskutovat a slyšet názory měst a obcí, kterých se zavedení zálohování významně dotkne, ale také stanoviska z řad odborné veřejnosti působící v oblasti odpadového hospodářství.





Copyright © 2007 - 2024 Petr Vícha  | web&design by web-evolution.cz  | Počet návštev: 369479