Články z médií

29.12.2017  "Z Polska domů? Více než dvakrát do roka jsem nesměla"

Publikováno: Mladá fronta Dnes
Strana: 12
Autor: Štalmach Darek

V prosinci 2007 přeřezali starostové Českého a polského Těšína, Vít Slováček a Bogdan Ficek, dřevěnou hraniční závoru. A bylo to.
Začal "Schengen". Padly hranice, skončily kontroly, fronty.

Česká republika i Polsko vstoupily do takzvaného schengenského prostoru, hranice v podstatě přestaly existovat. A viditelné to bylo zvláště v  Těšíně. Městě rozděleném vedví, městem, které spíše rozdělovaly, než spojovaly dva hraniční mosty. Právě ty totiž byly nejviditelnějším důkazem rozdělení města, právě na nich stály celnice. "Pro nás v mládí bylo překročení hranice do Polska velkým snem, skoro jako zájezd do  Vídně. Nemohli jsme tam, bylo to tajemné," vzpomíná na osmdesátá léta Dorota Havlíková z Českého Těšína.

"Hranice se nadobro otevřela, zmizelo potupné čekání na pohraniční a celní odbavení," vzpomíná na rok 2007 starosta Českého Těšína Vít Slováček. "Mladí lidé berou volný pohyb jako samozřejmost. Pamětníci, pro něž dlouhé roky bylo překročení hranice do  bratrských zemí obtížné a mnohdy vůbec nemožné, pociťovali revoluční změnu." Paradoxně to byla právě hranice, díky níž si relativně hodně lidí v Českém Těšíně přišlo na pěkné peníze. Město totiž na téměř dvě desetiletí ovládl alkohol - a jeho přeprava na druhou stranu hranice. Kdo uměl, zbohatl, kdo ne, ten si alespoň přivydělal. A nebylo výjimkou, kdy kontraband letěl do řeky. Tam jej házeli naštvaní lidé, kterým celníci zakázali to či ono pronést.

Ale bývalo i hůř. V 80. letech, po vyhlášení výjimečného stavu v  Polsku, byla hranice mezi tehdejším Československem a Polskem střežená možná nejvíce v historii. Dnešní děti už to ani nedokážou pochopit. "Když vám zavřeli hraniční most na Olze, proč jste nešli přes řeku, vždyť není tak hluboká, ptává se mne dcera, když běžně procházíme z toho Českého do Těšína bez přípony," ukazuje Havlíková na změnu myšlení v  generaci, která závory na hranicích už nepamatuje. Přitom se hraniční mosty do paměti její rodiny hluboce zapsaly. "Babičce, která šla navštívit nejbližší rodinu do Polska, celníci našli v kabelce pohlednici ze "Západu". Za rodinou se dlouho nepodívala, stala se podezřelou a  nedostala propustku," vzpomíná. Sama si s propustkami přes hranici užila své. "Když jsem se na sklonku osmdesátých let dostala na vysokou školu do Katowic, dostala jsem jen dvě propustky na rok: na Vánoce a na letní prázdniny. Častěji jsem přes hranici nemohla."

Závoru před deseti lety slavnostně zvedali i v Bohumíně. Sběratelé si nechali na poslední chvíli otisknout razítka celníků do svých pasů a  hranice se poroučela. "Do svých 25 let jsem nikdy nebyl v Polsku, pak přišlo období, kdy jsme tam sice mohli, ale byli jsme zastavováni, kontrolováni, někdy i vraceni," vzpomíná bohumínský starosta Petr Vícha. "Dnešní mladí si vyjedou na kole, klidně mohou jet přes hranici a možná si toho ani nevšimnou, že ji přejeli. To je obrovské plus." Bez uvolnění pohraničního režimu by podle Víchy Bohumín přišel i o jednu ze svých největších atrakcí, jízdu na lodích meandry Odry: "Nastupuje se na  české straně, vystupuje na polské. Odra je hraniční řekou, v  příhraničním režimu, který tady kdysi byl, by pravidelná jízda meandry Odry, kterou si každoročně vyzkouší na dva tisíce lidí, nemohla být."

Regionální mutace: Mladá fronta DNES - Moravskoslezský kraj


Zpět   Vytisknout


Aktuality



12.1.2024
Bohumín i dopravní inspektorát se k ostrému měření rychlosti staví rezervovaně

BOHUMÍN – Sedm ulic, kde by výhledově mohly přibýt »ostré« radary na měření rychlosti aut, vytipovali společně Bohumín, Rychvald a Dolní Lutyně. Jejich zprovoznění však není samospasitelné, plány navíc musí posvětit dopravní inspektorát. Ten se k represivnímu opatření zatím staví zdrženlivě.

Orlovská, Bohumínská a Michálkovická ulice v Rychvaldu, Bezručova a Rychvaldská ulice v Dolní Lutyni a Bezručova a Opletalova ulice v Bohumíně. To jsou místa, kde by v budoucnu mohly přibýt stacionární radary. Nejvíce o jejich instalaci stojí sousední Rychvald.



3.10.2023
Projekt přerodu veteriny na zubní kliniku je u konce, lékaři se stěhují

Nová zubní klinika v Bohumíně, kterou v posledních pěti měsících vybudovalo na své náklady město, začne v říjnu sloužit pacientům. Tři stomatology čeká v příštích dnech stěhování do kompletně vybavených ordinací. Bohumín tak zajistil dentální péči třem tisícům svých obyvatel.



17.7.2023
Bohumín se obává zastavení výstavby protipovodňové hráze

BOHUMÍN – Stavbě protipovodňové hráze v Bohumíně-Pudlově, která má zabránit ničivým následkům záplav, hrozí zastavení. Ministerstvo zemědělství avizovalo, že kvůli vládnímu úspornému balíčku aktuálně není schopno garantovat poskytnutí finančních prostředků na probíhající akci za 400 milionů korun. Vláda přitom proklamovala, že škrty se nedotknou investic.



7.6.2023
Otevřený dopis ministru životního prostředí

Vážený pane ministře,

jako představitel města střední velikosti o 20 tisíci obyvatelích, které přes dvacet let buduje systém odpadového hospodářství, neustále reaguje na vývoj odpadové legislativy a nastavené cíle pro obce, se musím vyjádřit k Vašemu dopisu z 22. 5. 2023, určeného obcím. Reagovat na něj musím i jako senátor, který se k návrhu zákona o obalech bude vyjadřovat v legislativním procesu.

V Programovém prohlášení vlády bylo uvedeno: "Zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník)." Na tiskové konferenci 16. 5. 2023 jste uvedl: „Nebavíme se o tom, zda systém bude, to je rozhodnuto. Bavíme se o tom, jak bude fungovat.“ Věřím, že jste tato slova mínil v nadsázce a máte skutečně zájem diskutovat a slyšet názory měst a obcí, kterých se zavedení zálohování významně dotkne, ale také stanoviska z řad odborné veřejnosti působící v oblasti odpadového hospodářství.





Copyright © 2007 - 2024 Petr Vícha  | web&design by web-evolution.cz  | Počet návštev: 369479