11.11.2015  Obce už nechtějí demolovat za své. Stát chystá dotace

PRAHA - V Žižkově ulici v centru Bohumína stojí cihlový dům bez omítky. Okna v  přízemí jsou vymlácená, zadní část objektu pobořená. A hrozí, že část domu spadne na některou ze sousedních budov nebo na procházející lidi. Tamní stavební úřad vlastníkovi už několik let ukládá jednu pokutu za druhou, aby dal objekt do pořádku. Marně. "Celý vnitřek se propadl, ale statik říká, že to ještě není na demolici z úřední moci. Obec nabídla vlastníkovi odkup, ale ten si chce dům nechat," říká Petr Vícha, senátor a primátor Bohumína.

Problém chátrajících staveb se v tuzemsku týká každé druhé obce. Za poslední čtyři roky vydaly stavební úřady v zemi celkem 6 236 nařízení k  odstranění stavby. A další tisíce nařízení k zabezpečení nebo údržbě stavby, která ohrožuje okolí. Pokud se však vlastník budovy k ničemu nemá nebo je nedohledatelný, musí se se stavbou vypořádat obec, kde stavební úřad sídlí.

Běžně se stává, že tyto obce financují ze svých rozpočtů demolice budov v sousedních městech či vesnicích, které pod úřad spadají. Peníze pak mohou vymáhat od vlastníků objektů. "Dům v sousední obci Rusín je ve špatném technickém stavu, střecha se  rozpadá a ohrožuje komunikaci i veřejnost. Majitelé to neřeší, protože jsou v exekuci, aktuálně hledáme firmu, která by střechu odstranila," říká vedoucí stavebního úřadu v Osoblaze na Krnovsku Ondřej Dokoupil.

Obcím takový postup nepřipadá ze strany státu fér. Svaz měst a obcí proto usiluje o to, aby vynucené demolice vzal stát na svá bedra. O věci jedná pracovní skupina několika ministerstev s obcemi a kraji. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc připravilo dotační program, v němž je k dispozici 28 milionů korun. Podobná částka by podle Dana Jiránka, výkonného ředitele Svazu měst a  obcí, stačila na vynucené demolice v jediném okresu. V Česku jich je přitom 80. Zbavit se aktuálních vředů na kráse mnohých obcí by tak vyžadovalo odhadem dvě miliardy korun.

V Obrnicích na severu Čech, obci s více než 50 procenty romského obyvatelstva, se chystají na demolici desítek rozpadlých garáží. "Jsou cílem sběračů všeho možného a už se několikrát stalo, že tady přišli k  úrazu," říká starostka Drahomíra Miklošová. V minulosti se obci podařilo na podobnou akci použít evropské dotace. Z  vlastního platila například demolici dvou "průhledných" paneláků. Stálo ji to pět milionů korun z obecního rozpočtu. Teď se starostka těší, že další dva paneláky už město nebude bourat za své. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž vyhlašuje další dotační program na demolice vybydlených bytových domů. "Je možné dostat až 80 procent nákladů," říká Miklošová.

Dotační program startuje příští rok a je na něj po tři roky připraveno 100 milionů ročně. Je určen výhradně pro obce s ghetty a jen na bytové budovy. Dotace se nedají použít na jejich výkup, obec je musí mít ve  svém vlastnictví. Podmínkou je povinnost nově vzniklý prostor využít ve  veřejném zájmu.

Naději, že se obce zbaví chátrajících průmyslových areálů, slibuje program ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Brownfieldy. Je primárně určen pro Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj a jsou v  něm připraveny dvě miliardy korun z rozpočtu. "Dala by se z něj platit přeměna nevyužívaných průmyslových areálů a objektů na podnikatelské objekty, ale i výkup nemovitostí, demolice a výstavba páteřní infrastruktury," popisuje František Kotrba, mluvčí ministerstva. Návrh v  lednu projedná vláda, fungovat by měl až do roku 2022.