5.10.2015  Plán sociálního bydlení budí nevoli

Obyvatelé Pudlova odmítají žít v sousedství domů, kam chce město umístit sociálně slabé. Petici podepsalo šest desítek lidí.

BOHUMÍN - "Nechceme mít za sousedy sociálně slabé kdoví odkud. Bojíme se  zvýšené kriminality, bojíme se o sebe i naše děti. Proč město vytváří nové bydlení pro sociálně slabé?" Tyto, ale i celá řada dalších názorů a také otázek zaznívá z úst obyvatel bohumínské části Pudlov, kde má radnice v plánu nabídnout městské byty pro potřeby sociálně slabých. Ne však ve formě jakési městské "ubytovny", ale bydlení pro lidi, kteří se ocitli v sociální a  hmotné nouzi, avšak jsou ochotni podřídit se striktním pravidlům, která určí Armáda spásy. Právě tato humanitární organizace má s městem na  projektu sociálního bydlení v Pudlově spolupracovat.

Jeho cílem je vystrnadit z centra města ubytovny pro sociálně slabé. Také proto radnice oslovila majitele několika ubytoven ve městě s  nabídkou na odkoupení jejich nemovitosti. Prozatím bez konkrétního výsledku. Starosta Petr Vícha říká, že je to teprve záměr, nicméně radnice už oslovila nájemníky dvou domů v  Trnkové ulici v Pudlově s nabídkou přestěhování do jiného bytu v centru města.

Co na to ti, o kterých je řeč? "Já se stěhuju. Bydlení je tu dobré, ale je to daleko do města, a když je ta nabídka," říká jedna z žen, které Deník v pátek na místě oslovil. Její sousedka je opačného názoru. "Nikam se nestěhuju," říká rezolutně žena pokuřující předdomemv Trnkové ulici.

Diskuse i petice

Daleko dusnější byla atmosféra minulou středu na setkání místních obyvatel s vedením města. Starosta Petr Vícha a jeho zástupce Igor Bruzl doprovázení některými úředníky z radnice se  snažili lidem vysvětlit smysl tohoto plánu. Ovšem narazili. Proti nebyla jen část nájemníků, kteří by mohli (ale nemuseli) opustit své byty, které roky zvelebovali, stejně jako zahrady za domem. Do čela petice, kterou podepsalo skoro šedesát lidí, se postavili majitelé rodinných domků v ulici Na Loukách. Nechtějí nové sousedy, které neznají a kteří, jak už bylo napsáno, žijí na hranici nouze.

"Je tu velké riziko zvýšené kriminality, krádeží a dalších trestných činů. Město tímto svým jednáním snižuje hodnotu našich nemovitostí a  vytváří z našeho dosud relativně klidného bydlení bydlení nebezpečné pro naše děti, rizikové pro náš majetek apod.," stojí v petici, kterou obyvatelé poslali na radnici.

Starostovi Bohumína Petru Víchovi vyčítají mj. také to, že nájemníkům z Trnkové ulice nabídl možnost odchodu do jiné části města, ovšem soukromým vlastníkům nemovitostí v  sousedství nikoli. "Navrhujeme, abyste odkoupili naše nemovitosti, ze kterých svým plánem činíte neprodejné domy," žádá petiční výbor, který zastupuje Ivo Kočí, majitel jednoho z rodinných domů. "Nás dům má realitka v nabídce už dva roky, ale zájemce se zatím nenašel. Ani se nedivím," konstatuje rezignovaně mladá maminka Veronika Veselá, která s rodinou bydlí v jednom z domků. Z toho, že by měla mít nové sousedy, o kterých ví jen tolik, že jsou sociálně slabí, radost pochopitelně nemá.

Jisté to není

Zástupci radnice obavy domkařů z ulice Na Loukách chápou. Nicméně zdůrazňují, že zatím nic jistého není. Snaží se všechny ujistit, že pokud nebudou záruky, že se na místo lidí odstěhovaných z ubytoven do městských bytů v Pudlově nenastěhují do  ubytoven noví nepřizpůsobiví, město žádné sociální bydlení vytvářet nebude. "Zatím otevřeně přiznávám, že tyto garance nemáme, proto pracujeme jen se záměrem a nikoli ještě s konečnou variantou," napsal starosta Petr Vícha v odpovědi určené petičníkovi Ivo Kočímu. "Já těm lidem do jisté míry rozumím," říká místostarosta Igor Bruzl a  snaží se zdůraznit, že tento projekt je postaven jako bydlení s  doprovodným sociálním programem.

"Garantem je Armáda spásy, která má s činností v tomto oboru bohaté zkušenosti a v Česku je asi jednou z nejlepších organizací. V jejích zařízeních platí přísný řád," vysvětluje Bruzl. "A pokud jde o zmínky o nepřizpůsobivých sousedech a snižování bonity této lokality, je to trochu alibismus. Vždyť o dvě ulice dál žijí v  soukromých ubytovnách desítky Romů a jiných asociálů, takže z tohoto místa už nikdy lukrativní adresa nebude," krčí rameny místostarosta. Říká, že tento druh sociálního bydlení umožnuje ovlivnit chování lidí, kteří jsou do programu zapojeni.

"Rozhodně to nejsou žádné lidské trosky, alkoholici či narkomané. Ti lidé, a často jsou to rodiny s dětmi, musí splňovat určité podmínky, např. musí platit nájem, posílat děti do školy a musí dodržovat zásady slušného sousedského soužití," vysvětluje místostarosta Bruzl.
V bytech, které si Armáda spásy od města pronajme, mají ideálně bydlet právě lidé sociálně potřební, ale třeba i starousedlíci, aby společnost byla různorodá a lépe se sžila. Pokud jde o bezpečnostní opatření, měly by v lokalitě přibýt dvě policejní kamery a pracovat by na místě mělo i  pět nových asistentů prevence kriminality.

"V konečném důsledku to vůbec nemusí dopadnout, jak někteří předpovídají a straší. Proto, abychom lidem ukázali, jak tento typ bydlení funguje jinde, chceme zájemce zavézt do Ostravy, do míst, kde už takto lidé pod hlavičkou Armády spásy žijí," dodává místostarosta Bohumína Igor Bruzl.