2.7.2015  Byznys s chudobou kvete dál

PRAHA - Měl to být jeden z pilířů sociální politiky koaličního kabinetu Bohuslava Sobotky. Ten před rokem vyhlásil boj sociálnímu byznysu, na  který stát doplácel každoročně miliardy. Konkrétně přehodnotil způsob vyplácení dávek na bydlení, aby zamezil rychlému nárůstu počtu ubytoven, zejména ve vyloučených lokalitách. Špatně nastavený zákon například způsobil, že stát platil za byt v mnohdy dezolátním stavu, jako by to byl luxusní třípokojový byt.

Jenže vládní záměr skončil blamáží, kvůli které se teď na ni zlobí starostové měst a obcí. Je to už rok, co do sociálně těžce zkoušeného Šluknova zavítala ministerská návštěva. Tři členové Sobotkovy vlády se tam v doprovodu policejního prezidenta na vlastní oči přesvědčili o tom, jak špatný je v  zemi systém sociálního bydlení a s ním související výplata dávek. Tehdy slíbili, že se to změní. Výsledkem je novela zákona o hmotné nouzi, jež dala moc do rukou právě obcím, které musí nově s doplatkem na  bydlení souhlasit. Jenže chyběla metodika, takže starostové si začali zákon vykládat každý po svém.

Třeba exsenátorka Liana Janáčková, starostka Ostravy - Mariánských Hor, která v minulosti například navrhovala odsun Romů do Kanady, se rozhodla využít zákon k "čištění" od jí nepohodlných lidí. Její úřad například zamítl vydání doplatků na bydlení pro 400 obyvatel ubytovny ve Výstavní ulici, jak napsal časopis Týden. Ti teď pravděpodobně skončí na ulici.

Jinde si zase vyložili zákon tak, že souhlas s doplatkem na bydlení musí dostat každý člověk, který ubytovnu obývá (tedy třeba ne pouze rodina, ale každý její člen), takže úřady byly zavaleny desítkami žádostí a nestíhaly je vyřizovat.

Ministerské ptydepe

Do záležitosti vstoupil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který sepsal "svůj" výklad novely tak, že obce sice mají rozhodovat o tom, kdo na doplatek dosáhne a kdo ne, ale konečné slovo bude mít úřad práce, který se stanoviskem obce nemusí řídit. "Ministr vnitra ignoruje zákon a kašle na samosprávu," zlobí se  poslanec Zbyněk Stanjura (ODS), autor pozměňovacího návrhu novely o  hmotné nouzi, který dal obcím možnost o doplatku na bydlení rozhodovat.

"Mysleli jsme, že tu problematiku ministři pochopili, trpělivě jim vše vysvětlujeme roky, ale zdá se, že marně," řekl LN senátor Zbyněk Linhart (nestr. za STAN). Ten stál ještě coby starosta Krásné Lípy v čele tzv. Šluknovské výzvy, ve které tamní starostové vyzývali vládu k tomu, aby byznys s chudobou co nejrychleji utnula. "To, co teď vyrobili, může vést i k extrémům jako v Ostravě-Mariánských Horách. Kabinet by se však měl obávat spíše té dlouhodobé naštvanosti na to, že obce nemají reálné páky na to, se svými problémy hnout," míní Linhart. Stížnosti se na Sobotkovu vládu skutečně sbíhají odevšad, bez rozdílu politické příslušnosti.

Třeba starosta Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) označil výklad ministerstva vnitra za krok nazpátek a požaduje, aby město mělo nadále šanci zasahovat do vyplácení příspěvků na bydlení. "Nestane se, že by někdo skončil na ulici, víme, že ti lidé mají kam jít," tvrdí primátor.

Rozzlobený je i senátor a starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD), jehož úřad rovněž přestal vydávat některým lidem souhlasy na doplatky, ale s cílem je přemístit do městského sociálního bydlení, kde se s  chudobou obchodovat nedá. "Je paradoxní, že poslední, kdo v tomto Kocourkově bojuje za větší efektivitu státu proti mrhání penězi a proti tomu, aby standardem bydlení pro rodiny s dětmi nebyly ubytovny, jsou obce," zlobí se Vícha.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se nyní chystá celou blamáž vyřešit další novelou, ve které se pokusí opravit omyly první novelizace. "Vlastně je dobře, že se to celé stalo. Aspoň vidíme, kde jsou problémy a  pomůže nám to dobře připravit i nový zákon o sociálním bydlení," řekla Lidovým novinám ministryně Michaela Marksová.

Budiž slyšen hlas starostů

Tentokrát ji důkladně konzultuje právě se starosty, prostřednictvím Svazu měst a obcí, slíbila zohlednit i jejich návrhy, jak nepovedený zákon spravit. "Obce se musí bránit byznysu s chudobou, potřebujeme tam nějakou brzdu. Navrhujeme, aby nedoplatky na bydlení nebyly vypláceny v místech, kde se  narušuje veřejný pořádek. Oporu v zákonech by takové ustanovení mělo, podobně se to děje například s hernami," tvrdí výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek.

Ministryně Marksová nicméně dál propaguje myšlenku, aby měla obec šanci rozhodovat o tom, kdo doplatek získá, ale stále by podle ní neměla mít rozhodující slovo. V tom se teď se starosty rozchází. Věří nicméně, že se spolu obce a úřady práce domluví tak, že na ulici nikdo neskončí. "Co s lidmi, kteří nedostanou souhlas s doplatkem, se nicméně ještě musí systémově dohodnout," řekla.