28.2.2013  Je to velezrada, myslí si část senátorů

Rubrika: Česká republika

Poslední dny Václava Klause v úřadě doprovázejí debaty, zda porušil ústavní pořádek. Podle premiéra je to hanba

PRAHA - Deset let se Václav Klaus těšil nadprůměrné přízni občanů. Nepřišel o ni po vládních turbulencích současného kabinetu Petra Nečase, po vyjádření náklonnosti k Ladislavu Bátorovi či eskapádách svého vicekancléře Hájka. Až velkorysá a podle mnohých jistým lidem na míru ušitá novoroční amnestie srazila Klausovy preference na 26 procent. Byla to také poslední kapka, jíž přetekl pohár senátní trpělivosti. Jsou to právě senátoři, kdo má právo zformulovat žalobu na hlavu státu a odeslat ji Ústavnímu soudu (ÚS). Potřebují k tomu podpisy 27 členů horní komory. Po včerejšku jich bylo 28. O návrhu by měli senátoři hlasovat na mimořádné schůzi v pondělí.

Podle jednoho z autorů návrhu Miroslava Antla (ČSSD) se Václav Klaus opakovaně dopustil ústavního deliktu, když postupoval proti demokratickému řádu republiky. Prezident totiž několik let neratifikoval dodatek k evropské sociální chartě, váhal i s podpisem Lisabonské smlouvy, nerespektoval soudní verdikty ohledně jmenování soudce Petra Langera a nejmenoval nové soudce ÚS.

Sám Václav Klaus z Bratislavy vzkázal, že iniciativu senátorů vnímá jen jako "vyjádření politického nesouhlasu pomocí ústavní žaloby". Jeho nástupce Miloš Zeman míní, že žaloba pro velezradu je "velmi a velmi nadnesený termín". Přivítal, že někteří sociálnědemokratičtí senátoři se pod návrh nepodepsali. Mezi ty patří například předseda Senátu Milan Štěch nebo šéf klubu Petr Vícha. Z 45 členů této strany podpis připojila zhruba dvacítka.

Nejostřeji se vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS), podle něhož se žalující senátoři zachovali "nízce a uboze", a proto se za ně stydí. "Hanba jim," uvedl doslova. Lídr ČSSD Bohuslav Sobotka své kolegy naopak pochválil: "Osobně podaný návrh podporuji, pan prezident Klaus se ve své funkci často pohyboval na hraně ústavy a někdy i za ní."

Místopředseda ČSSD a senátor Jiří Dienstbier připomíná, že velezrada není totéž, co vlastizrada. Ta je definována jako trestný čin, přičemž hlava státu je trestně neodpovědná a nelze ji stíhat, "i kdyby spáchala vraždu". Naopak velezrada se týká prezidentova protiústavního jednání. "Všech pět popsaných skutků v našem návrhu popisuje chování směřující proti demokratickému řádu republiky," uvedl pro Deník Dienstbier. "Jestliže prezident složí slib, že bude zachovávat ústavu, ale pak odmítá své pravomoci vykonávat, o co jiného by mělo jít?" ptá se senátor. Stejně jako Antl i Dienstbier má za to, že ÚS by měl vymezit pojem velezrady. "I kdyby konstatoval, že porušení ústavy v několika případech ze strany prezidenta Klause nedosáhlo intenzity velezrady, bude to přínosné. Do budoucna totiž autoritativně vyloží, jak tento ústavní institut vnímat," říká Jiří Dienstbier. Podle něj je věcí přesvědčení a svědomí každého senátora, jak se k návrhu na plénu postaví.

ŽALOBA NA HLAVU STÁTU

Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

Co: Návrh na podání ústavní žaloby Senátu Ústavnímu soudu ČR proti prezidentu republiky Václavu Klausovi pro velezradu podle ustanovení článku 65 odst 2 Ústavy České republiky a dle ust. § 96 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu

Kdo návrh zformuloval:
Miroslav Antl, senátor (ČSSD)
František Bublan, senátor (ČSSD)
Jiří Dienstbier, senátor (ČSSD)
Eliška Wagnerová, senátorka

Kdo podepsal: 28 senátorů

Čím návrh zdůvodňují:

1. Amnestií ze dne 1. ledna 2013, jejíž článek II. nařídil, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, Vs výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než osm let pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

2. Tím, že prezident republiky od 5. června 2012 dodnes nepodepsal Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek l36 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro.

3.Prezidentovým otálením s podpisem ratifikace v Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládajícího systém kolektivních stížností ze dne 9. listopadu 1995, ačkoliv oba významné dokumenty byly řádně schváleny třípětinovou většinou v obou komorách parlamentu a k podpisu byl vždy výslovně vyzván usnesením Senátu.

4.Skutečností, že po dobu takřka jednoho roku nejmenoval Váni jednoho soudce Ústavního soudu a ze stávajících soudců jeho místopředsedu, přičemž v tomto období se uvolnila celkem tři místa soudců Ústavního soudu a funkce místopředsedy Ústavního soudu, navíc dne 25. ledna 2013 oznámil, že již žádného kandidáta Senátu nenavrhne.

5. Bezdůvodným odmítáním návrhu na jmenování Petra Langera soudcem, i když mu to uložil již v roce 2007 Městský soud v Praze svým rozsudkem, který posléze potvrdil i Nejvyšší správní soud, čímž hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě a povýšil zvůli a svévoli nad právo.

Co z toho může vyplynout:
Václav Klaus ztratí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt, jakož i nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce podle zvláštního předpisu.

Další postup:
Ve středu vpodvečer Organizační výbor Senátu posoudil formální naplnění náležitostí ústavní žaloby. Senátorům doporučil, aby žalobu na prezidenta schválili. Předseda Senátu Milan Štěch svolal mimořádnou schůzi Senátu na pondělí 4. března 2013.
Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby a o návrhu na její od volání je neveřejné. Při jednání o návrzích na padání ústavní žaloby a na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. 0 návrzích se hlasuje veřejně podle jmen. Poté se usnesení Senátu o podání ústavní žaloby ihned doručí Ústavnímu soudu.