Petr Vícha (čas 15:38:50 - 15:43:08)

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, vystupuji dnes podruhé. Opět budu stručný. Myslím si, že máte tu zkušenost, že když řeknu, že budu stručný, opravdu nebudu dlouho povídat.

Na úvod řeknu jednu domněnku. Snad mi ji potvrdíte. Myslím si, že všichni tady nebo naprostá většina z nás cítí, že je třeba podporovat stavbu závažné infrastruktury, že v tom máme velké resty a že je dobré, když se v té věci něco udělá, abychom dohnali okolní země. Stačí se podívat třeba do Polska, kolik tam za poslední dobu vzniklo dálnic. My máme roky a roky problémy.

Na druhé straně to neznamená, že bychom měli úplně porušovat legislativní proces.

Zjišťuji, že evropské směrnice a nařízení, které někdy už samy o sobě jsou problematické, mají v sobě ještě jednu skrytou věc, a to, že jsou dobrým nosičem, když je třeba je tady transponovat, jsou dobrým nosičem pro legislativu.

To je typický příklad, kdy vlastně ten návrh zákona, který vyšel z Poslanecké sněmovny, je úplně o něčem jiném a pětkrát delší než to, co do té sněmovny došlo. Někdy se s nadsázkou říká, že velbloud je kůň, který prošel sněmovnou. Já po tomto zákonu, myslím si, naprosto chápu, o čem je řeč.

Těch přílepků je v tomto zákoně tedy opravdu hodně. Jsem rád, že to tady pan ministr otevřeně řekl, popsal je a zdůvodnil je. Je mi takový postup mnohem sympatičtější, než když se řekne, dnes to tady bohužel dopoledne zaznělo: Když se vám to nelíbí, dejte to k Ústavnímu soudu.

Chtěl bych, aby jasně zaznělo, že za všemi těmi pozměňovacími návrhy, mluvím teď k panu ministrovi, kdybychom se dozvěděli, že za všemi těmi pozměňovacími návrhy, které ve sněmovně padly, za všemi, za všemi si ministerstvo stojí a dává za ně ruku do ohně.

Proč to říkám? Protože dodnes platíme ročně desítky miliard korun za fotovoltaiku, kdy jednou jedna nejmenovaná poslankyně tam něco v dobré víře dala, určitě jí to taky podstrčili, jak to bývá, možná to v té chvíli mělo i opodstatnění. Ale pak se změnily podmínky a my na to dnes doplácíme.

Mimochodem, když už hovořím o fotovoltaice, už tehdy to znamenalo pro ni drsnou ránu, jakkoli může být užitečná. Bojím se, že ani dnes nepostupujeme úplně nejlépe. Odbočuji tím ale teď jenom jednou větou. Státní fond životního prostředí má spoustu programů na podporu fotovoltaiky. Jeden z nich je takový, který podporuje ty menší fotovoltaické elektrárny, dotace kolem 10 mil. Kč. Desítky, ba stovky těchto dotací dostávají firmy, které jsou s.r.o., zřízené jednostranně, účelově. Všechny směřují k jedné matce. Bojím se, aby z toho nebyl jednou podobně stejný průšvih, jako to bylo kdysi. Všechno samozřejmě v dobré víře a proto, že chceme energeticky spořit. To by byla potom další, definitivní rána fotovoltaice.

To je asi to, co bych chtěl od pana ministra slyšet. Nakonec řeknu to, čím jsem začal. Myslím si, že všichni chceme, aby se ta strategická infrastruktura u nás, a to i v souvislosti teď s ohrožením válečným, aby se stavěla, aby se využily všechny zdroje. Ale ten způsob, kterým byl tento zákon přijat, je opravdu strop z pohledu přílepků. To už není přílepek k zákonu, to už je ke spoustě přílepků přilepená základní transpozice sněmovny. Takhle, myslím si, že by to nemělo být. Děkuji za pozornost.