Petr Vícha (čas 10:56:44 - 11:07:02)

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, když jsem se včera písemně přihlašoval, věděl jsem, že budu druhý po Michalu Canovovi. Jsem vždycky rád, když mě předstihne, protože o to méně pak tady musí člověk říkat sám.

Mediálně se scvrkla debata o celém školském zákonu, že je to jenom o převodu nepedagogických pracovníků. To je podle mě velká škoda, protože, jak tady bylo řečeno, ten zákon obsahuje naprostou většinu dobrých věcí. Neštěstím pak je, že my, kteří budeme hlasovat pro byť jeden pozměňovací návrh, v prvním hlasování o návrhu schválit musíme být buď proti, nebo se zdržet, pak dostanou nálepku, že jsou vlastně proti těm dobrým věcem ve školském zákoně. Čili já dopředu říkám, a opakuji to tady, žádný jiný pozměňovací návrh není avizován než ten o nepedagogických pracovnících, o převodu nepedagogických pracovníků. A ten druhý o slučování škol. Myslím, že se všichni shodujeme na tom, že ty ostatní věci jsou pozitivní.

Byť jednu poznámku si neodpustím, a to k těm sociálním pedagogům a školským psychologům. Vím, že se obecně začíná hovořit o centrech duševního zdraví pro děti, o psychiatrické pomoci. A tak si člověk řekne, jestli jsme neudělali něco špatně, když naše děti už nevychovává v té škole jenom učitel, ale máme tisíce asistentů, máme sociální pedagogy, školské psychology, psychiatři se jim věnují. Pořád máme větší a větší problémy. To jsem si nemohl odpustit.

I já řeknu, že jednu z největších výhrad k tomu zákonu, k tomu převodu financování nepedagogických pracovníků mám z pohledu té legislativní činnosti. K tomu ale není třeba už nic dodávat, protože kolega Canov to tady naprosto přesně popsal. Zkusme si vzpomenout na další velmi důležité zákony, které byly přijaty proto, že je iniciovala poslanecká iniciativa. Nebyly to návrhy vládní.

Svého času Drábkova reforma, která zcela rozložila systém sociální práce, nebyl to návrh ministerstva, ale byl to komplexní návrh poslanecký.

Stavební zákon – komplexní pozměňovací návrh. Jak to dopadlo, všichni víme.

Minule jsme tady schvalovali podporu bydlení. Asi užitečnou věc, ale byl to pozměňovací návrh ve sněmovně.

Koneckonců i superdávka byla v jiné podobě, než do té sněmovny šla.

K této výhradě, kterou tady kolega Canov zmínil, že se bohužel ten legislativní proces ošidil, a je to škoda, protože kdyby v rámci něho se vyřešilo to financování, možná to dopadlo lépe.

Osobně říkám, že principiálně nejsem proti tomu, aby nepedagogické pracovníky financovali zřizovatelé, tedy kraje, obce a města. Má to svoje výhody, má to svoje nevýhody. Určitě po důkladné diskusi by možná převážily ty výhody. Ale co je nepochopitelné, to je to skutečné financování. Přece je jasné, že jestliže do RUD se teď dala ta hypotetická částka, kterou to dneska stát stálo, na těch školách je poměrně velké procento financí z pedagogických pracovníků. Tím jsou dofinancováni nepedagogičtí pracovníci. O tabulkách minimálních mezd a zaručených mezd taky asi není třeba hovořit. Je to ostuda, že pořád máme tabulky, které v podstatě jsou protizákonné. Je třeba doplácet do zaručené mzdy. Jestliže se tam dala jenom ta částka, a teď podle nového pedagogové už budou mít svoje balíčky, ten RUD byl nedostatečně zvýšení, je jasné, že to financování nemůže stačit. Má to vést k tomu, aby obce – zřizovatelé tedy – a školy lépe spolupracovaly, aby to dělaly efektivně.

Mě tady nadzvedl taky trošku pan místopředseda, když hovořil o tom, jakým způsobem zřizovatel teď bude řešit ty účetní, uklízečky, kuchařky a kupovat učebnice. To je absolutní nepochopení. Tohle přece zřizovatel nebude dělat. Ta škola má svého ředitele. Oni budou jenom diskutovat o tom, kolik mu dá peněz. Všechno ostatní je v kompetenci té školy. Starosta rozhodně nebude hledat uklízečky a pomáhat v kuchyni.

K té motivaci k tomu slučování, já jsem stejného názoru jako kolega Canov, a to proto, že mám jeden krásný příklad, kdy k tomu docházelo a dochází i bez zákona. Ten příklad je z našeho města. Již mnoho let máme sloučené školy. Vždycky jedna velká škola, k tomu dvě, tři mateřské školy. V jedné městské části jsme měli dvě malé školy, tak jsme je sloučili. Samozřejmě v těch budovách ti žáci zůstali, ale je to jeden právní subjekt. A k tomu jsou i mateřské školy. Ale taky máme městskou část, která je vzdálená od centra, ještě je specifická. A to bych se vracel k tomu zákonu o podpoře bydlení tou strukturou obyvatel. Tam nemáme s čím tu školu sloučit. Samozřejmě bude-li to přijato, tak se přiřadí administrativně k jiné škole v centru města. Ale žádné milionové úspory z toho samozřejmě být nemohou.

Pokud se týče centrálních kuchyní, máme jen dvě kuchyně. Je to samozřejmě výhodnější, protože investujete jenom do dvou kuchyní, není v každé škole kuchyně, jsou tam jen výdejny. To znamená, z mého pohledu jsme také z hlediska hospodárnosti udělali úplně všechno. A to máme, myslím si, ještě nadstandardní spolupráci mezi obcí, školami, a to v rámci celého ORP. Přes tuto naši pokrokovost, že jsme to udělali i bez zákona, to, když jsme si propočetli, vychází takto.

Na tom rozpočtovém určení daní pro obce to dělá zhruba 1,9 %. Pouhým propočtem oproti tomu stávajícímu nám to dělá 30 milionů korun navíc. Náklady na nepedagogické pracovníky v letošním roce – 43 milionů korun plus 3 miliony ONIV. 30 a 46. A to jsme udělali všechna ta opatření v minulosti, o kterých se tady hovoří. Něco je špatně z hlediska té celkové částky v tom rozpočtovém určení daní. Ten důvod kromě toho, že to byl špatný legislativní proces, stejně jako kraje to obcím nemůže v žádném případě vyjít.

Co se stane? Myslím si, že školy, to jsou vizitka té obce. Nemůžou být bez uklízeček a nemůžou být bez kuchařek. Účetní se bude třeba koupit. Akorát se ty peníze přesunou na tuto neproduktivní část, když to takhle řeknu, zatímco dosud se dávaly do oprav, investic, modernizací, speciálních učeben a tak dále. Nebo to bude na úkor jiných oblastí v obci. Obce to zvládnou. Určitě. I ty kraje to nakonec budou muset zvládnout, protože nemůžou nechat školy bez kuchařek a bez uklízeček. Ale správné to, myslím si, není.

Já dost dobře nedokážu pochopit, jak velmi dobrý záměr – z 90 % – a možná i ten poslední, to znamená ten převod nepedagogických, kdyby se udělal dobře a se správnými financemi, jak je možné, že vláda si dokáže znepřátelit svým postupem, který tady byl krásně po čase ještě dokumentován, v podstatě všechna ta sdružení a všechny ty, kterých se ty oblasti týkají. Já jsem toho názoru, že v případě, že bychom schválili pozměňovací návrh, ať už jeden, nebo oba, tři měsíce do voleb je přece dostatečný čas na to, a sněmovna se určitě sejde, a bude muset se sejít i kvůli tomu, té vratce, kterou jsme udělali tady včera, tak si myslím, že zažíváme to tady co 4 roky: Už nemůžeme nic dělat poslední dva, tři měsíce, protože by v rámci legislativního procesu už se to nezvládlo. Ti, kteří jsou tady zkušenější a jsou tady delší dobu, vždycky se to nakonec zvládlo. Neberme tento argument, že to dnes nemůžeme tady přijmout.

Apeluji tedy na vás, na vás vesměs v této straně spektra, zejména na Starosty a nezávislé, protože hodně se to týká této oblasti, abyste návrhu kolegy Canova, který je totožný v té části s návrhem nás, abyste ho podpořili. Když ne, tak platí: Já jsem vám to říkal.

Děkuji za pozornost.

Petr Vícha (čas 14:20:29 - 14:30:29)

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, s omluvou, že vystupuji podruhé, mám tady reakce na některé kolegyně a kolegy. A také se pokusím použít selský rozum, protože to je úžasné, jak tady argumentujeme, jak jsme schopni argumentovat o jedné věci každý z té své strany. To mi přijde prostě fajn, že takhle by to mělo být, že bychom měli zkusit argumentovat. Jaký bude výsledek, to my s Michaelem Canovem víme dopředu. Ale přesto si myslím, že to nedělám zbytečně, prostě já mám potřebu to říct, tak to řeknu, vy mi to umožňujete, já vám za to jsem vděčný, pak můžu říkat, že jsem vám to říkal, a potvrzuji tady to, co říkal kolega Sobotka. Ty obce to zvládnou. O tom nemám nejmenších pochyb. Ty obce to zvládnou, ušetří někde jinde. Ale dobře to není. Pokud platí princip, že jsme si vždycky říkali, že s novými povinnostmi na obce, kraje mají přijít nové peníze, a to si myslím, že nejdou. Přestože souhlasím s tím, co tady říkal pan předseda Vystrčil, že teď to bylo 31,6, má být 32,4, ale platí-li to, že teď z těch prostředků na pedagogy bylo několik miliard placeno na nepedagogy, platilo to, že ty tabulky se budou zvedat z hlediska minimální mzdy, o zaručené mzdě ani nemluvím, tak to prostě dost není. Finančně to vychází, je to víc, než jsme dávali, fajn, ale bylo to přece placeno z jiných zdrojů. My jsme všichni asi hlasovali pro zákon 130 % pro pedagogy, 130 % platu pro průměrnou... A teď na to nebyly peníze, protože se z těch peněz dávalo na nepedagogy. Padlo tady, proč ředitelé dávají na nepedagogy? Protože bez těch nepedagogů jim nemá kdo uklidit a nemá jim kdo vařit. Nebylo asi zbytí. Takže podle mě ten problém, jak tady říkal pan předseda Vystrčil, když to neschválíme, tak to zůstane, jak to je... Já s tím nesouhlasím, tak jak to je, to není správně, ale není to správně proto, že stát dává málo peněz na pedagogy a nepedagogy. Teď tu samou malou částku chce dát na obce, ještě ji zvýšit o 0,8 miliardy... A říct, teď už si s tím poraďte. Já říkám, když to zůstane, jak to je, pořád platí, že stát je zodpovědný za to, aby dodržel zákon 130 % pedagogům a dal peníze na nepedagogy, protože bez nich to školství prostě fungovat nejde.

Platí, že jsem řekl, že principiálně nejsem proti tomu, aby financování nepedagogů přešlo na obce. Nejsem už tak přesvědčen u těch ONIV, to si myslím, že když stát platí učitele, aby učili, aby jim pak kupoval učebnice atd. To si myslím, že by stálo za nějakou diskuzi. Ale slíbil jsem, že se budu vyjadřovat k nějakým citacím tady.

Nejprve k panu kolegovi Grulichovi, kterého tu teď nevidím. A protože ho neoslovuji, nemusím říct – prostřednictvím pana předsedajícího... Nemusím říct prostřednictvím pana předsedajícího, protože já jen reaguji na jeho vystoupení tady.

Za prvé, chci mu moc poděkovat, protože my se tady pořád bavíme o nepedagozích a on vyjmenoval pozitivní věci toho zákona. Ale to si myslím, že jsme zmínili i my mnozí, kteří nejsme pro ten převod financování. My jsme řekli, ten zákon kromě toho je dobrý. Čili byl bych rád, aby to nezapadlo. O tom není mezi námi vůbec žádného sporu. Ale pak skoro doslovná citace, protože jsem si to zapsal. Nepedagogičtí pracovníci jsou tak podfinancovaní, že seberou peníze z pedagogů. Stoprocentní souhlas. Ale pak druhá argumentace, je to jen legislativní rámec, pak se bude řešit financování. Já bych byl první, kdo by byl proti tomu, aby na to někdo doplácel. My už finanční věci řešit nebudeme. Ty jsou dány procentem RUD. Nic už nebude k diskuzi. Tím nařízením vlády se bude řešit vnitřní rozdělení těch peněz, které jdou z RUD. Jestli bude víc na školky nebo na mateřské školky nebo na základní školy... Prostě jenom se ten balík toho RUD bude dělit. Čili jestli ten balík je nedostatečný, pořád bude nedostatečný. To byla taková definice kruhem, ale neřeknu to, že to je definice kruhem, protože pan předseda Vystrčil je matematik a ten by mě poučil, že to není úplně přesná definice kruhem.

Pak bych reagoval na ctěného předsedu klubu ODS, kolegu Nytru. On tam srovnával miliardy, které od roku, tuším, 2010 doteď nebo za posledních 10 let, řekněme, narostly. A narostly šíleným tempem. Ale nenarostly ve prospěch i pedagogů i nepedagogů, samozřejmě rostly, ale podle mě tam hlavní roli hraje těch několik desítek tisíc asistentů a spousta dalších věcí. Takže já s ním souhlasím, že to tak narostlo, ale to není žádný argument v tom, abychom teď měli schválit tuto novelu. Pak tam uváděl Ostravu, 72 milionů Kč, má zjištěno, že byl doplatek z pedagogů na nepedagogy. Ale přece o to přesně tady jde. V tom je to jádro sporu, že dnes se z peněz na pedagogy platili i nepedagogové. A na obce a na kraje mají přijít jenom peníze na ty nepedagogy, ale bez toho, z čeho se to financovalo, a to je ta částka, která chybí.

A teď ještě na pana ctěného předsedu, kolegu Vystrčila. Rozpočtové určení daní, dýcháme stejným způsobem na obcích a na státu. Jenomže stát hospodaří špatně. Obce, co mají, to vypotřebují nebo si šetří, ale kraj hospodaří se zadlužením. Stát, pardon. Stát hospodaří se zadlužením. Takže my sice spolu dýcháme, ale stát dělá dluhy a my obce dluhy neděláme. U každé druhé věci slyším: Obce dobře hospodaří, obce mají hodně peněz, tak na ně naložme. A to je jeden z dalších střípků, kdy na ně nakládáme... Ty obce to zvládnou. To já potvrzuji. Neošidí školy, nepropustí žádnou uklízečku, ani kuchařku, ba naopak, problém je dneska je vůbec získat, s těmi tabulkami. Musíte připlácet, účetní sehnat, tady padlo, někdo dává 30, někdo 50, ještě i vyšší částky, protože když ji nemáte, tak vy ji prostě potřebujete na tom trhu koupit. Oni to vůbec nemají jednoduché, ti ředitelé škol. Když to bude schváleno, obce ze svého rozpočtu budou diskutovat s řediteli: Kolik potřebuješ na ty nepedagogy? A oni mu tu částku dají. Nikdo na obci nebude hledat uklízečku, nebude hledat kuchařku, nebude hledat účetní a nebude kupovat učebnice. Bude to jenom taková malá diskuze mezi řediteli a obcí, kolik kdo dostane. Tu jsme koneckonců vedli už teď, protože dvě školy, které vyfasovaly toho, dneska to vidím, černého Petra, že mají ty kuchyně centrální, těm jsme museli z obce něco dát, aby sehnaly kuchařky. To už nebylo schopné ani ufinancovat z těch dnešních pedagogických pracovníků.

Pan předseda Vystrčil říkal, když ekonomika klesne, ministerstvo financí bude hledat, bude hledat úspory, a určitě by pak nedalo ty peníze na ty nepedagogy. To znamená, je dobře, když to bude pod obcemi, souhlasím. A co se stalo teď? Ministerstvo financí hledalo, na obce šoupneme nepedagogy, protože ušetří stát. A chtěl ušetřit ještě od 1. 9. K tomu naštěstí nedošlo. Tak si nalijme čistého vína. Je to tak. Vy, starostové, nebojte se.

Odpovídám: My, starostové, se nebojíme, ale to ještě neznamená, že musíme házet flintu do žita a že když cítíme nespravedlnost, že bychom neměli o tu spravedlnost bojovat. Pan předseda klubu mi tady ukazuje nějaké posměšné obrázky a já to beru s humorem, protože tak by to tady mělo být. Atmosféra tady byla vždycky úžasná a pojďme v tom pokračovat. Děkuji za pozornost.