Petr Vícha (čas 13:39:58 - 14:03:45)

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Jsem si vědom toho, že v 15 hodin mé vystoupení pan předsedající nejpozději bude muset přerušit... Ale ne, mým cílem je, abyste hlasovali tak, jak si já přeji. To nemohu udělat tím, že bych vás všechny naštval. Toho jsem si samozřejmě naprosto vědom. Pokusím se tedy být stručnější. Ale nemohu se té politické situaci trošičku vyhnout.

Nejprve začnu tím, že si myslím, že takové návrhy bych očekával od KSČ, nebo KSČM dnes, ale ta strana naštěstí v parlamentu zastoupena není. Stačilo.

Kdybych řekl v pořadí druhou stranu, která by možná s něčím podobným přišla, tak by to mohla být Česká strana sociálně demokratická, dnes již přejmenována na SOCDEM, a vím, že tehdejší paní ministryně Maláčová něco podobného připravovala. Přiznám se, že jsem uvnitř interně té strany proti tomu bojoval.

Ten návrh je z dílny České pirátské strany, tehdy byl ministrem pan Bartoš. Nevím, zda jej v této podobě Piráti podpoří, protože on se už té původní verzi moc nepodobá. Dopředu říkám, protože vím, co říkal pan kolega Krsek na našem výboru, byť on bude podporovat ten zákon, já ho nepodporuji, na sto procent souhlasím s každým slovem, které on řekne. Už dopředu to avizuji. Jen se zásadně lišíme v míře optimismu, zda tento zákon je řešením toho, o čem on bude mluvit.

U STAN mě zaráží, že ani na výboru, a uvidíme, jestli dnes tady alespoň trošičku zvedne někdo, myslím si, oprávněné připomínky Svazu měst a obcí, který aktivně pracoval na přípravě toho zákona a k té poslední verzi má určité výhrady. Čekal bych to tedy především od STAN.

K ODS se nevyjadřuji, tam naprosto jsem přesvědčen, že bude proti tomu zákonu, protože tak byrokratický zákon přece nemůže podpořit.

Tím končím to, čeho jsem se bál, že bych vás mohl trošičku naštvat. Teď už se pokusím jenom věcně k tomu zákonu. Nakonec řeknu samozřejmě i pozitiva, která v tom zákoně vidím.

Lidovců jsem se nedotkl vůbec. Teď řeknu, že cítím určitou podjatost ve svém vystupování a posuzování toho zákona, a to proto, že naše město má asi 9000 domácností. Když odečtu 3000 rodinných domů a asi 1800 bytů, které mají jednotlivá družstva, a pár soukromých bytů, 4300 bytů vlastní naše město. My jsme je nerozprodali. Máme vyčleněno několik desítek bytů, které jsme pronajali Armádě spásy. Oni je podnajímají s asistencí těm, kteří to potřebují. Podařilo se nám už mnoho rodin dostat do toho, že normální byt by nemohly mít, ale u té Armády spásy s tou asistencí to zvládly a dostaly pak řádný byt. Podotýkám ale, že všechny ostatní byty, které máme, pronajímáme formou licitace, čili kdo nabídne vyšší nájem, ten bydlí. Licitace se nemohou zúčastnit ti, kteří dluží, a je posuzováno, jestli berou dávky hmotné nouze nebo ne, protože férově oni nám ty licitace vyhrávali, protože jim to bylo jedno. Úřad práce zaplatí.

Přesto, co jsem teď řekl, v polovině těch bytů je to kdysi regulované nájemné zvyšované maximálně podle občanského zákoníku jednou za tři roky o 20 %, a přesto je to 65 Kč za metr čtvereční. Směšná částka. U těch zbývajících, které byly, když se uvolní, jej rekonstruujeme na nádherný krásný byt, a ten se licituje, a průměrná cena licitovaného nájemného, teď to v posledním roce poněkud roste, už to přesáhlo 100 Kč za metr čtvereční.

Když se budeme dívat na cenové mapy, až budou, jestli jsou, nevím, zeptám se potom, a to maximálně přípustné nájemné, tak to budou mnohem vyšší částky. My to víme, že mnohem vyšší částky samozřejmě vůči těm nájemníkům svým uplatňují ti obchodníci s chudobou.

Co tím chci říct? U nás to perfektně funguje i bez tohoto zákona, je přístupné nájemné, a protože tam máme i tu asistenci, v podstatě dá se říct, že jsme tu literu zákona už dávno naplnili, a proto teď nechápu, proč je třeba jej přijmout. Ale jsem podjatý, protože chápu, že v jiných místech ČR to může být úplně jinak.

Co ale pak nechápu, je, proč naše ORP je mezi těmi 115 zařazenými, protože naše ORP jsou dvě obce – Dolní Lutyně a město Rychvald, všechno typu rodinných domků, bez jakéhokoliv sociálního problému, bez dlouhé nezaměstnanosti, a pak tedy naše město Bohumín.

Co mě těší, je, že tam jsou i Říčany, protože ve všech anketách Města pro život všechny obce Moravskoslezského kraje jsou na posledních místech z těch 205 ORP, a také všechna města našeho kraje ORP jsou mezi těmi 115, a Říčany, které jsou první vždycky, tady jsou také. To vede samozřejmě k tomu, že jsme vždycky poslední v anketě, že lidé se od nás stěhují do těch míst, která jsou super pro život – Praha, Brno, Říčany, a v těchto městech potom je nedostatek bytů, škol, školek, a proto přijímáme pak zákony, abychom zajistili dostatek míst ve školkách, školách a bytů. Kdybychom tam nebyli, tak bych to naprosto chápal.

Teď k tomu zákonu. Nikdo z nás není schopen přečíst všechny zákony, které jsou nám předkládány. Vybíráme si samozřejmě i ty podle svých profesních zařazení do výborů, ke kterým máme co říct.

Ten zákon jsem pečlivě několikrát pročetl od prvního paragrafu po poslední 145. paragraf. Těch 145 paragrafů a plus asi 7 příloh se vešlo na úžasných 72 stran textu. Doporučuji všem přečíst. Dopředu říkám, že kdo to celé přečetl, dnes nebude hlasovat pro tento zákon. Podle listiny hlasování budu vidět, kdo to četl...

Navíc, ten zákon a ta definitivní podoba vznikla komplexním pozměňovacím návrhem. Přiznám se vám, že po těch letech, co jsem tady, jsem na to alergický, a uvedu několik příkladů. V podstatě se tím dostávám při troše historie do úvodu problému, který dnes řešíme. Drábek. Říká vám to jméno něco? Pan exministr Drábek, který je ale nevinný, protože ten návrh na reformu Úřadu práce a sociální práce obecně na obcích byl poslaneckým návrhem, byl sice takhle tlustý, ale byl to poslanecký návrh, který samozřejmě připravilo ministerstvo. Myslím si, že všechny komplexní pozměňovací návrhy chystá ministerstvo. V každém případě, tehdy se zničila sociální práce na obcích, byly převedeny systémy dávek na úřady práce. Úřady práce byly ještě navíc zdecimovány, protože odborníci v té době toho přechodu dost často odešli a od té doby kvete byznys s chudobou. Když se podíváte, kolik v té době byly náklady na příspěvky na bydlení a jaké jsou náklady dnes, to je o mnoho, mnoho miliard korun víc. Tady vidím graf, který mi nápomocně ukazuje pan kolega Linhart.

Na co my celou dobu bojujeme proti tomu, aby ten byznys s chudobou rostl, a podotýkáme zejména, že problém je v tzv. obvyklých nákladech na bydlení. Zatímco my, jak jsem řekl, ty krásné, rekonstruované byty pronajímáme za 100 Kč za metr čtvereční, ať to zaokrouhlím.

Ti obchodníci s chudobou ve svých několika ubytovnách či bytových domech, poměrně zdevastovaných, což je vzhledem ke skladbě nájemníků pochopitelné, pronajímají, tak za mnohem vyšší částky. Úřad práce zaplatí. Do výše obvyklých nákladů na bydlení, nejvýše však do normativů. Normativy jsou tak vysoké, že samozřejmě to je mnohem vyšší, než za kolik je běžná cena. Obvyklé náklady na bydlení nejsou počítány podle toho, co bych já řekl ve městě, kde 4300 bytů se pronajímá za nějakou částku, tak jsou obvyklé náklady na bydlení dány touto částkou, nikoli těmi 20, 30 byty v ubytovnách, které jsou předražené. Ale bohužel metodika Úřadu práce byla taková.

Z hlediska tohoto zákona mám jen obavu, že jako dárek přidáme těmto obchodníkům ještě to, že jim zaplatíme škody a dluhy nájemníků. Kde se pak vytrácí odpovědnost vlastníků?

Co způsobil Drábek a jeho zákon, víme. Podobně komplexním pozměňovacím návrhem jsme vyřešili stavební zákon. Jak dopadl, přes naše upozorňování ze Senátu, víme. Naposledy superdávku. Ta také byla zásadně změněna oproti tomu, jak byla předložena. Ta ještě není funkční. Ale já mám informace z Úřadu práce, že zatím na to připravenost je nulová. Koneckonců byl podepsán teprve teď. Z hlediska informačních systémů veřejné správy jsem zvědav, jak to bude fungovat.

Tento zákon opět, komplexní pozměňovací návrh, který úplně mění celou záležitost. Jak jsem řekl, přečetl jsem ho a zkusím tedy popsat, jak by to mělo fungovat podle toho, jak jsem to pochopil. Myslím si, že jsem se moc neminul, protože děkuji panu ministrovi za úvod, kdy to po krocích popsal, akorát já nevidím některé věci úplně tak optimisticky.

Bude-li to schváleno, k 1. 1. by to mělo začít fungovat. Na 115 vybraných ORP, ostatní se mohou přihlásit dobrovolně, vzniknou kontaktní místa bydlení. Musí něco vzniknout i na krajských úřadech, protože v celém tom zákoně mají poměrně výraznou roli. Na ORP bude třeba, aby měly kanceláře, aby tam měly lidi, aby ti lidé prošli patřičným školením. Nevím, kolik úřadů má prázdné kanceláře a drží je pro případ toho, že my v parlamentu vymyslíme další zákon. Vím, jak je to s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Ostatně jsou-li oceňováni dle tabulek, kde musíme někdy doplácet do zaručené mzdy, tak to není žádná sláva.

Zadruhé osoby v tísni, do budoucna podporované osoby, přijdou na kontaktní místo bydlení a podle zákona jim tam podají spoustu informací, musí splnit řadu podmínek.

Další krok, kontaktní místo bydlení osloví úřady práce a vyžádají si závazné stanovisko. Doporučuji každému, přečtěte si § 18 tohoto zákona, který popisuje, jak to závazné stanovisko má vypadat. Jestli mu porozumíte, přijďte mi to říct, pozvu vás na panáka.

Je tam ještě problém s informačními systémy veřejné správy, protože ty by měly být později, takže to bude asi dáváno v první fázi jen písemně.

Úřad práce, ještě abych podotkl, bude aktualizovat co tři měsíce tato stanoviska, protože život se vyvíjí, to už o těch osobách nemusí samozřejmě platit, takže té administrativy bude poměrně dost.

Za další – kontaktní místo bydlení tedy bude čekat, až vlastníci bytů prostřednictvím poskytovatelů, a poskytovatelé, to je zvláštní sorta, to jsou ti, kteří se budou registrovat u krajského úřadu a musí splnit řadu podmínek, až tito vlastníci bytů prostřednictvím poskytovatelů nabídnou byty. Je tam zase řada podmínek, co musí splňovat včetně fotodokumentace a tak dále. Kontaktní místa bydlení zkontrolují všechny tyto věci. A teď nastává ta věc, zda se nepletu, já jsem to tam úplně nenašel, ale z různých školení vyplývá, že kontaktní místa bydlení tedy teď budou přidělovat byty. Budou spárovávat požadavky lidí s nabídkami poskytovatelů. Já se vám přiznám, že přesně tomu jsme se licitacemi u nás chtěli vyhnout, abychom přidělovali někomu nějaké body: Ty to dostaneš, protože vás je šest v rodině. A tak dále. Kdo dá víc, je jednoduché, pravicové řešení. Ale oni teď budou muset při převisu nabídky nebo poptávky podle jakých kritérií rozhodovat, kterému tedy poskytovateli dají kterou rodinu nebo které rodině, když bude nedostatek bytů, dají byt, který nabízí poskytovatel. Přiznám se, že tady tápu v zákoně. Budu rád, když se k tomu pan ministr potom vyjádří.

Nevím, jak je řešeno to, kdy my je zkontaktujeme a oni by měli spolu uzavřít smlouvu. Zda může potřebná osoba odmítnout první, druhý, třetí byt, že se mu to nelíbí, zda může také poskytovatel odmítnout potřebnou osobu, protože se mu nelíbí.

Všechno to zjednodušuji, nemluvím vůbec o zranitelných osobách a všech dalších podmínkách, které tam jsou. Kontaktní místa se nezastaví, protože tam je tolik věcí, které budou muset pořád evidovat, že si myslím, že to není, že 115 kontaktních míst, 115 lidí, že to je o mnohem větším počtu pracovníků.

V případě potřeby se zapojí asistence. To znamená, jestli jsem to pochopil, kontaktní místo bydlení, když se tam klient přihlásí, tak si řekne: Asi bude potřebovat asistenci. Krajský úřad je ten, kdo bude říkat, kdo asistenci může poskytovat.

A teď kdo rozhodne o tom, která asistentská služba bude asistovat u konkrétního bytu... To je jeden z dalších dotazů, který mám na pana ministra. Ze školení vyplynulo, že by to měli vybrat poskytovatelé. Z toho třeba bych měl u mě strach, jestliže mám výborné zkušenosti s Armádou spásy, nechci, aby poskytovatel si vybral někoho úplně jiného. Ostatně, kdo bude vlastně poskytovat asistenci, to je mi také trošku záhadou. Zda by to nemohly být i ty firmy, které vlastní byty, jež si zřídí takovou nějakou neziskovou organizaci.

Poskytovatelé, ještě abychom si řekli, budou žádat o příspěvky, které tam jsou všechny definovány, krajský úřad. Ohledně financí ministerstvo pro místní rozvoj do 31. 10. řekne, kolik bude v rozpočtu na příští rok. Podotýkám, rozpočet státu není v té době ještě schválen. Ale v té době se neví, kolik v dalším roce bude potřeba prostředků. A pak už bude vše zalito sluncem, všichni budou spolupracovat a všichni získají byty.

Slíbil jsem pozitiva. Zaznamenal jsem, že je třeba posoudit vhodnost bytů z hlediska počtu osob a počtu pokojů na metr čtvereční. To je uvedeno v přílohách. To považuji za velmi pozitivní. My to samozřejmě děláme dávno. Bude-li to v zákoně, je to fajn. Tím se vyřadí spousta spárování žadatelů s byty.

Pak je tam uvedeno, že ministerstvo pro místní rozvoj, a to je asi další dotaz na pana ministra, vydá směrnici, kde se vyhodnotí, že se nezhorší sociální vyloučení v lokalitě, protože nelze přidělit byt v takovém případě, kdy by se zhoršilo sociální vyloučení v lokalitě. Takže to mě velmi zajímá. V zákoně dalším, doprovodném, urychlené vyklizení bytu, to je samozřejmě pro každého vlastníka sen.

Ještě bych řekl pár dotazů. Podle jakých kritérií bylo vybráno těch 115 ORP?

Jak vysoké vychází momentálně to nejvyšší přípustné nájemné? Odkazuji se na cenové mapy. Zda jsou už k dispozici, abych se mohl podívat, kolik bude přípustné nájemné u nás, a mohl zaplakat, jak my špatně hospodaříme s bytovým fondem.

Jaký počet bytů ročně se podle ministerstva pro místní rozvoj tímto způsobem přidělí? Četl jsem v nějakých komentářích 3000, z nichž 1000 by mělo být obecních. Tam je několik typů. Podporované nájemní bydlení, podnájemní bydlení, obecní bydlení, a s asistencí. Tam se říká 3000, 1000 obecních, 2000 zbývajících. Když to podělím 115 ORP, 17 bytů na ORP za 11,5 mld. Kč. Všechna čest.

Proč to není dobrovolné pro všechny ORP? Proč je tam vyjmenováno 115 a ti ostatní mohou dobrovolně? Když je to tak úžasný systém, dejte to dobrovolně a já jsem zvědav, které ORP by se přihlásily. Protože přeci jestli je zákon dobrý a funkční a přináší výhody, tak se každý dobrovolně přihlásí a budete mít hned 205 ORP. A nebo také nikoho, pokud mám pravdu já.

Jak odhaduje MMR náklady teď po přijetí pozměňovacího návrhu? Protože v původních zprávách byl zákon úplně jiný, když byl předložen, než jak nakonec vyšel z Poslanecké sněmovny. Ale na to už jste možná trošku odpověděl těmi 600 miliony a pak 1,5 miliardou. Jestli to platilo předtím a platí i teď, v pořádku. Byl bych ale rád, kdyby to ještě bylo členěno na to, kolik vlastně bude příspěvek na výkon státní správy pro kontaktní místa a pro kraje. A pak kolik na příspěvky.

Přiznám se, že nevím, jak vznikaly lhůty v tomto zákoně. V zákoně je asi milion různých lhůt. Tam je něco třeba udělat do pěti dnů, do tří dnů, do 15 dnů, něco je na rok, na dva, na tři roky. Ale takovou perličkou jsou zprávy o bydlení, které ORP mají dělat. A musí je pak na webu nechat sedm let. Stát musí udělat zprávu o bydlení. A ta musí být na webu 23 let. Proč zrovna sedm a ne osm? Proč 23 a ne 22? Kolegyně, která to se mnou četla, řekla: To jsou prvočísla, možná proto si to vybrali. Ve sněmovně byl přijat významné pozměňovací návrh, něco bylo na 10 let a tam to zkrátili na 9 let. Víte, když něco nedává smysl, tak se nad tím člověk pozastaví.

Konstatuji, že si myslím, že ten zákon je velice komplikovaný, administrativně náročný, že celý systém je drahý.

A bohužel bez efektu.

Ale dozvěděl jsem se, že ho musíme přijmout, protože jinak bychom přišli o 9,6 mld. Kč. Milé kolegyně, vážení kolegové, mně je jasné, že vaše rozhodování svým vystoupením neovlivním, ale pro můj dobrý pocit, že jsem říkal ?já vám to říkal?, až to za rok nebude fungovat, tak jsem to musel učinit. Do třetí hodiny je ještě hodina pro vystoupení ostatních.

Děkuji za pozornost.

Petr Vícha (čas 10:26:46 - 10:30:31)

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Omlouvám se, že vystupuji podruhé, ale bude to jen krátká reakce na některé nové informace, které z té debaty vyplynuly.

Ta první je, dal jsem včera bianko šek podpory kolegovi Krskovi a udělal jsem dobře, protože podepisuji do předposledního slova jeho vystoupení. Opravdu se lišíme jen v tom, že on je optimistou a vidí, že ten zákon pomůže, já si myslím, že ne.

Druhá poznámka. K té tisícovce obecních bytů, které by ten systém měl přinést... Myslím si, že pokud mají obce prázdné byty teď podle nějaké statistiky, jsou to ty byty, které jsou prázdné, protože vždycky je nějaká prodleva mezi tím, kdy někdo opustí ten byt, vy ho opravíte a pak ho dáte zase zpátky na trh, a že bylo řečeno, že ještě nové obecní byty vzniknou... Nemyslím si, že by obce, alespoň tedy my určitě ne, nově vybudované drahé byty daly do tohoto systému. Ale mohu se samozřejmě mýlit. Stejně tak si nemyslím, že ti lidé, kteří mají investiční byty, nepronajímají je dnes, že by je dali do tohoto systému a nechali je napospas těmto nájemníků, byť s garancí, že stát uhradí ty dluhy. Ale opět říkám, mohu se mýlit.

Pan ministr tady několikrát řekl to slůvko 4 miliardy korun. Naštěstí tady už v diskusi také zaznělo, že náklady na příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení jsou přes 20 miliard Kč dnes. Pořád nechápu, kde se ušetří, aby ten systém po pěti letech tedy přinesl nějaké plusy.

Teď to hlavní, co jsem chtěl ale říct. Díky ctěnému kolegovi Martinu Bednářovi v komunikaci s panem ministrem jsme se dobrali těch cenových map ministerstva financí. Tam jsem našel ono číslo pro naše město - 175 Kč. Já to znovu zopakuji, protože si to nemusíme ze včerejška pamatovat. Zhruba 90 % bytů, které ve městě jsou, jsou městské byty. Polovina z těchto bytů má 65 Kč za metr čtvereční. Bohužel, děláme, co nám občanský zákoník umožňuje, zvyšujeme každé tři roky o 20 %, ale takto to prostě je. Ti, kteří je neopustí, mají toto historické nájemné. Zbytek jsou byty, které za těch 15, 20 let, když se uvolní a my je licitujeme, čili jdou do volného trhu, tam je průměr pod 100 Kč za metr čtvereční, aktuálně byty, které teď opravíme a jdou do licitace, aktuálně je průměrná cena zhruba 120 Kč za metr čtvereční. Čili nejlukrativnější byty jsou u nás za 120 Kč, ale podle těchto cenových map ministerstva financí je u nás to nájemné 175 Kč. S tím bude počítáno v tomto zákoně.

Já se tedy ptám, jestli tato částka, která pro celou republiku je jiná, samozřejmě, jak souvisí s normativem a se superdávkou, zda v podstatě to je částka, která, stejně nebude moct úřad práce ji vyplatit do takové výšky, protože je vyšší než normativ. To je dotaz na pana ministra. Děkuji.