Projekt výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe končí. Vláda totiž začátkem února zrušila územní rezervy pro plánovanou trasu vodního koridoru.

Léta připravovaný projekt propojení Dunaje, Odry a Labe pro nákladní lodní dopravu za stovky miliard korun končí. Vláda na návrh Ministerstva dopravy zrušila územní rezervy pro projekt vodního koridoru a chce se zaměřit na vodní turistiku a na údržbu a rozvoj stávajících vodních cest.
Vláda naplnila jedno ze svých programových prohlášení. „Zrušili jsme historická usnesení s tím, aby bylo jasné, že tento megalomanský projekt Česká republika rozvíjet nebude. Naopak, chceme se nadále zaměřovat na smysluplné projekty, jak pro vodní turistiku, tak pro co nejlepší podmínky splavných úseků českých řek tak, aby dobře sloužily, a zároveň sloužily způsobem šetrným k životnímu prostředí,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka s tím, že na zastavení projektu vláda pracovala už od loňského roku. „Zastavili jsme veškeré finanční náklady spojené s rozvíjením zmíněného projektu a podnikali jsme kroky k tomu, aby jeho historická příprava nikoho neomezovala v současné době,“ vysvětlil.
Vodní dílo mělo propojit tři toky, a to Dunaj, Odru a Labe pro lodní dopravu, především pro nákladní lodě. O této vodní cestě začal uvažovat již Karel IV. ve 14. století kvůli dopravě zboží z Benátek přes naše území. V průběhu dějin poté vznikaly nejrůznější plány a úvahy o využití trasy pro lodní dopravu a o propojení řek usiloval například i obuvnický magnát Tomáš Baťa. Žádný z plánů na splavnění trasy se ale nikdy neuskutečnil.
Zastánci projektu, mezi něž patří například i Miloš Zeman, spatřují jeho přínos například ve vytvoření tisíců pracovních míst v souvislosti s jeho stavbou a provozem, ale například i zvýšení protipovodňové ochrany oblasti. S tím ale řada expertů nesouhlasí. Sporná je také ekonomická návratnost projektu. Podle odhadů ze studie, kterou si v letech 2016 až 2018 nechalo zpracovat Ministerstvo dopravy, by propojení vodní trasy pro nákladní lodě stálo nejméně 582 miliard korun. V těchto nákladech ale nebyla zahrnuta všechna opatření, která by byla nutná provést pro splavnění řek.

Konec vítají ekologové i starostové

Proti projektu se postavili také ekologové a řada starostů měst a obcí ležící podél trasy kanálu. „Velmi vítáme rozhodnutí o ukončení projektu, o které jsme léta usilovali. Pro nás to znamená odblokování rozsáhlého území pro další možný rozvoj města, ale především odstranění vážných ekologických rizik, která by byla s výstavbou a provozem kanálu spojena,“ sdělil primátor Ostravy Tomáš Macura.
Zastavení projektu přivítal i starosta Bohumína Petr Vícha. „V prvé řadě musím říci, že každému rozumnému člověku muselo být od začátku jasné, že k výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe nikdy nedojde a že je celý projekt utopií,“ podotkl Vícha s tím, že Bohumín o zrušení územní rezervy, která se týká katastru městských částí Šunychl a Starý Bohumín, usiloval dlouhodobě. „Jasně jsme deklarovali, že nechceme mít v územním plánu trasu kanálu, nechceme zbytečné zásahy do přírody, nestojíme o výstavbu kanálu, ani o přístav na našem území,“ přiblížil bohumínský starosta.
Bohumínské tak nyní čeká úprava dokumentace Politiky územního rozvoje a úprava Zásad územního rozvoje. „My pak následně můžeme připravovat změnu našeho územního plánu a využít dosud blokované pozemky pro rozvoj rekreace, k individuálnímu bydlení, ke zlepšení dopravní infrastruktury a ochrany přírody. Je ale nutné si uvědomit, že celý proces změn bude trvat několik let,“ připomněl Vícha s tím, že Bohumín více než deset let rozvíjí pěší i vodní turistiku u řeky Odry a snaží se o zatraktivnění přírodní památky Hraniční meandry Odry.
„Právě meandry, které skýtají zázemí ohroženým druhům živočichů a vzácným rostlinám, byly případnou stavbou ohroženy. Zrušením rezervy se odstranila kolize s plánovanou výstavbou lávky přes Olši poblíž soutoku s Odrou a už nebrání ani případné opravě hraničního mostu ve Starém Bohumíně,“ doplnil Vícha.
Varianty na splavnění krátkého úseku Odry na našem území se však vláda ještě úplně nevzdala. „Co se týče toho konkrétního krátkého úseku oderského kanálu, kde bychom mohli navázat na našem území na připravovanou podobu oderského kanálu v Polsku, tak tam jsme se domluvili na tom, že v nejbližší době zpracujeme ekonomickou, dopravní studii a zároveň studii dopadu na životní prostředí. Ale to bude zatím jen základní studie krátkého prodloužení,“ dodal ministr dopravy Martin Kupka.

Publikováno: Moravské hospodářství

Datum: 12.4.2023

Zpět