Obrana obcí proti obchodu s chudobou a vzniku vyloučených lokalit pomocí bezdoplatkových zón končí, rozhodl Ústavní soud.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Starostové obcí, kterým se podařilo snížit výskyt nežádoucích sociálních jevů po vyhlášení bezdoplatkových zón, jsou naštvaní. Ústavní soud totiž vyhověl žádosti sedmnácti senátorů a zrušil část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožnila zřizovat bezdoplatkové zóny.
"Jsme zvědaví, jaké alternativní řešení nám vláda nabídne," reagoval na to Petr Vícha (ČSSD), senátor a starosta Bohumína, který jako jedno z prvních měst v zemi vyhlásil tři bezdoplatkové lokality. Do června v nich klesl počet lidí pobírajících doplatek na bydlení na čtvrtinu: z původních 86 na 23. Už dříve Vícha řekl, že část přespolních a sociálně slabších opustila město.
Podle starostů obcí, kde bezdoplatkové zóny mají, se osvědčily. Radnicím posloužily jako nástroj boje proti obchodníkům s chudobou a vzniku vyloučených lokalit. Podle kritiků ale jen nutily sociálně slabé lidi k přesunu do jiných míst či obcí. A podle Ústavního soudu zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a "oběťmi" problémů.
S tím zčásti souhlasí i Vícha. Připomněl, že jako senátor hlasoval v minulosti pro přijetí zákona, i když věděl, že není dokonalý. "V danou chvíli to nicméně byla jediná pomoc obcím, jak řešit problémy se vznikajícími ubytovnami," řekl.
Vzhledem k okolnostem ho nález Ústavního soudu nepřekvapil. "Pokud bych ale chtěl být jízlivý, tak oceňuji, že mu to trvalo čtyři roky. My měli po tu dobu v rukou nástroj, jak alespoň částečně hájit zájmy a práva obyvatel žijících v okolí ubytoven. Ti se na starosty obracejí s tím, že jsou kvůli vysoké koncentraci nepřizpůsobivých občanů a jejich chování obtěžováni hlukem, nepořádkem a opakovanými konflikty," popsal starosta Bohumína.
Podotkl, že novou situací budou opět nejvíce postižení právě obyvatelé žijící v okolí ubytoven, přičemž "chudým" to moc nepomůže. "Dnes nebudou slavit lidé ubytovaní na ubytovnách. Jim přiznané sociální dávky totiž končí u majitelů soukromých objektů – ti budou nepochybně rozhodnutí Ústavního soudu vítat," poukázal Vícha.
Ústavní soudci se shodli, že právní úprava bezdoplatkových zón byla ústavně nepřijatelná. Verdikt začne platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Nárok na zpětné získání nepřiznaného doplatku na bydlení tím nevzniká. Obce ale budou muset hledat nové formy boje proti sociálně nežádoucím jevům.
"My se nevzdáme. U nových poslanců budeme i nadále bojovat za zákony pro slušné lidi a proti těm, kteří neznají pravidla a morálku," řekl starosta městského obvodu OstravaJih Martin Bednář (ANO).
"S Ústavním soudem o tom můžeme vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Doporučuji senátorům odstěhovat se na měsíc například do problémové ostravské lokality v Hulvácké ulici," dodal.
Situace netěší ani Jana Wolfa (ČSSD), primátora Karviné, kde bezdoplatkové zóny pokrývají 60 procent města. "Rozhodnutí soudu bere obcím jedinou možnost, jak alespoň částečně bojovat proti obchodu s chudobou. Věřím, že Senátem projde a prezident schválí novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které bude možné krátit sociální dávky formou pokut lidem, kteří opakovaně páchají závažné přestupky," uvedl Wolf.
Autor: Lesková Ivana
Publikováno: Mladá fronta Dnes
Datum: 1.9.2021