Osud zákona o všelidovém hlasování, který stojí na návrhu ČSSD, závisí na výsledné podobě předlohy a na tom, jak dopadnou podzimní volby do horní komory.

Snaha pěti stran zastoupených v Poslanecké sněmovně prosadit ústavní zákon o celostátním referendu není odsouzena k nezdaru. Donedávna skeptický postoj senátorů ČSSD se začal měnit, když se hlavním nosičem kompromisní předlohy o všelidovém hlasování stal dřívější vládní návrh socialistů.

"Nikdy nebylo řečeno, že nepodpoříme referendum. Jde ale o podmínky zákona. Zejména o čem může být a jaký počet občanů by byl potřebný k vyvolání hlasování," sdělil deníku E15 šéf senátorů ČSSD Petr Vícha. Klub si prý počká na výslednou podobu normy, která do Senátu nakonec dorazí. "A podle toho se rozhodneme," dodal Vícha.

Ještě minulý měsíc byla situace odlišná. "Senát v tuto chvíli a v tomto složení není ochoten podpořit dokonce ani nejkonzervativnější aktuální návrh sociální demokracie," uvedla tehdy předsedkyně sněmovní ústavní komise Kateřina Valachová (ČSSD). Reagovala na vyjádření podobného orgánu horní komory, podle něhož by měl být zachován princip zastupitelské demokracie. "Referendum by mělo být uzákoněno spíše jako doplněk," míní Víchův stranický kolega Jiří Dienstbier. Definitivní verze zákona je zatím v nedohlednu. Do druhého čtení se dostaly všechny tři předlohy, tedy ČSSD, KSČM i SPD. Následně ANO, socialisté a Piráti sepsali koncept jednoho společného pozměňovacího návrhu.

Proti referendu jsou občanští demokraté a TOP 09. "Bojíme se chaosu, který může nastat," řekl poslanec ODS Pavel Blažek. Za zcela výjimečný nástroj považují celostátní plebiscit lidovci a STAN. Tyto čtyři strany mají dohromady 38 senátorů z celkových 81. Ke schválení ústavní změny je potřeba třípětinová většina přítomných členů komory, kterou nyní zastánci hlasování nemají.

S rozložením sil však mohou zamíchat podzimní doplňovací volby, v nichž se bude bojovat o třetinu křesel. "Víc než kdy dřív bude Senát skutečně chránit demokracii a naši svobodu tím, že zamezí změnám ústavy," uvedl předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek.

***

Základní parametry návrhu ANO, ČSSD a Pirátů.

Lidé by nesměli hlasovat o ústavních otázkách, státním rozpočtu nebo daních. Upřesněna má být formulace týkající se rozhodování o mezinárodních smlouvách.

Otázky případného celostátního referenda by předem posuzoval z hlediska ústavnosti Ústavní soud. Ještě předtím by museli iniciátoři plebiscitu sesbírat nejméně 50 tisíc podpisů.

Pokud by soud s otázkou souhlasil, pod žádost o vyvolání všelidového hlasování by se muselo podepsat dalších nejméně 450 tisíc voličů.

Aby bylo referendum platné, musela by přijít nejméně čtvrtina voličů.

Kromě občanů by mohl iniciovat referendum parlament většinami v obou svých komorách.

Autor: Otto Pavel

Publikováno: E15

Datum: 23.7.2018

Zpět