Ve sněmovně se říjnovými volbami zrodila dosud nejpříhodnější konstelace pro změnu ústavy a zavedení zákona o obecném referendu. Ve středu to potvrdil premiér Andrej Babiš, když jeho vláda bez důvěry zaujala neutrální postoj k návrhu Svobody a přímé demokracie, která už začala jeden z hlavních bodů svého programu prosazovat ve sněmovně. Postoj vlády nemůže projednání návrhu zastavit, vysílá ale důležitý signál poslancům.

Zatímco SPD navrhuje referendum s minimem omezujících podmínek, u něhož by k vyhlášení stačilo sto tisíc občanů a platilo by při jakékoliv účasti, Babiš by lidovému hlasování postavil do cesty dvě výrazná omezení. Na Twitteru po projednání návrhu ve vládě napsal, že by ke svolání mělo být potřeba 800 tisíc podpisů, tedy asi desetina lidí s volebním právem. "A rozhodnout musí většina oprávněných voličů," doplnil. Znamená to, že by referendum nebylo platné, pokud by se ho nezúčastnila alespoň polovina voličů.

Hnutí ANO nabízí několik variant, jak pro změnu ústavy a zavedení referend ve sněmovně získat potřebných 120 hlasů. Spolu s SPD, ČSSD, KSČM a piráty, tedy stranami, které si referenda umí představit, byť v různých podobách, mají celkem 152 poslanců. V Senátu, který sněmovna u ústavních zákonů nemůže přehlasovat, ale zatím většina pro referenda není. Určitě ne pro taková, jaká si představuje SPD, tedy hlasování například i o daních a rozpočtu. "Ve variantě pana Okamury se jedná o ryzí populismus, který je nereálný a nebezpečný," soudí šéf senátorů ČSSD Petr Vícha.

Zásadní odmítnutí návrhů Okamurova hnutí deklaroval i předseda klubu lidoveckých senátorů Petr Šilar. Senátoři ODS jsou pak proti referendům jako celku, stejně jako starostové. "Mám zkušenost z obecního referenda o větrných elektrárnách," říká šéf klubu STAN, dlouholetý starosta Božího Daru Jan Horník. Vybavuje si, jak výmysly, že si lidé kvůli hluku nebudou moci otevřít okno nebo že denní světlo bude vlivem otáčení lopatek turbín "blikat", pomohly stavbu elektráren prostřednictvím referenda zarazit. Dezinformace by podle něj mohly ovlivnit i důležitá celostátní referenda.

Nepravdy ovlivnily i britské referendum o vystoupení z EU. Zastánci brexitu uspěli i díky fámě, že Británie odchodem získá 350 milionů liber týdně pro zdravotnictví. V Česku mají referenda šanci, pokud se Babiš s ČSSD dohodne na parametrech. Sociální demokracie, ANO a několik mužů blízkých prezidentovi Miloši Zemanovi mají nyní v horní komoře 35 hlasů.

Při podzimních senátních volbách tak bude ústavní většina 49 hlasů dosažitelná, ČSSD a ANO ale musí výrazně uspět. Zatímco sociální demokraty čeká celkem 13 obhajob, Babišovo hnutí může jen získat. Z nezávislých senátorů končí v říjnu mandát bývalé ústavní soudkyni Elišce Wagnerové, která je odpůrkyní referend, a Liboru Michálkovi, který si je za určitých okolností představit dovede.

***

120 poslanců
Ke změně ústavy je potřeba tří pětin všech poslanců, tedy 120 hlasů, a tří pětin přítomných senátorů, při plné účasti 49. Prezident nemá v případě ústavních zákonů možnost veta.

PRO REFERENDA
Základním argumentem pro referenda je umožnění lidem rozhodovat o důležitých otázkách přímo. Češi takto v minulosti rozhodli o přistoupení k EU, jiné státy zase hlasovaly například o Lisabonské smlouvě, Britové o vystoupení z EU. Řada referend se koná ve Švýcarsku, které dává SPD často za vzor.

PROTI REFERENDŮM
Neexistuje statistika, která by prokázala, že země s referendy jsou rozvinutější než státy bez referend. Kritici upozorňují, že lidé jsou snadno zmanipulovatelní ke špatným rozhodnutím, která jdou proti zájmům jich samotných či státu jako celku. Kontrarozvědka BIS přitom léta varuje před pokusy Ruska ovlivňovat veřejné mínění v Česku.

Autor: Wirnitzer Jan

Publikováno: Hospodářské noviny

Datum: 19.1.2018

Zpět