BRATISLAVA (tl, čtk) - Slovensko zatím neuvedlo do praxe kontroverzní zákon, podle kterého si občané odkázaní na sociální dávky měli tyto peníze od začátku letošního roku odpracovat. Ministerstvo práce teprve připravuje spuštění systému veřejných prací, který u ústavního soudu napadli opoziční poslanci i veřejná ochránkyně práv.

Na pětimilionovém Slovensku, které se v posledních letech potýká s vysokou nezaměstnaností, pobírá sociální dávky přes 180.000 lidí. Jde zejména o obyvatele, kteří jsou bez práce delší dobu a kteří už nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Nově si základní dávku ve výši 61,60 eura (zhruba 1700 Kč) měsíčně mají sociálně slabí odpracovat za předpokladu, že jim obce veřejně prospěšnou práci v rozsahu 32 hodin měsíčně nabídnou. Tato povinnost se ovšem nebude vztahovat například na invalidy nebo rodiče pečující o malé děti. To by podle některých odhadů znamenalo, že dávky by si mohlo odpracovat kolem 120.000 Slováků.

Slovenští starostové vesměs vítají, že by si lidé měli nárok na dávky v hmotné nouzi odpracovat. Na východě Slovenska, kde je sociální situace z celé země nejtíživější, ale města i vesnice řeší, jestli pro ně budou mít dost práce. Pokud někomu uplatnění město nesežene, příspěvek dostane, i když neodpracuje ani minutu.

Samospráva zatím vesměs čeká na ministerstvo práce, které by mělo zajistit stovky koordinátorů, kteří budou pomáhat obcím při zaměstnávání sociálně slabých. Tyto osoby by se mohly zapojit kromě jiného do sbírání odpadků. První koordinační centra podle ministerstva vzniknou na jaře.

Spuštění systému by ale mohl zastavit ústavní soud, na který se obrátili poslanci a ombudsmanka Jana Dubovcová. Veřejná ochránkyně práv v podnětu uvedla, že podmínění sociálních dávek účastí na přidělených pracích nebo dobrovolnické činnosti snižuje lidskou důstojnost a že jde o nucené práce, které jsou zakázány.

Česko podobný systém zavedlo předloni. Dlouhodobě nezaměstnaní dostávali dávky, jen když odpracovali měsíčně 30 hodin. Obce díky tomu získaly 60 tisíc pracovníků, jenže Ústavní soud v listopadu 2012 tuto povinnost zrušil. Starostům tak zůstali jen lidé, kteří se na placené veřejně prospěšné práce přihlásili. "V současné době se veřejné služby dobrovolně účastní 398 lidí," uvedla pro CT24 mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.

Celkem, tedy včetně těch, kteří je musí vykonávat jako formu trestu, je do veřejně prospěšných prací v České republice zapojeno asi 16 tisíc lidí. "Bez jejich služeb bychom si nedovedli čistotu ve městě představit," přiznává starosta Bohumína Petr Vícha. Jak to bude s veřejnou službou dál, už ale musí vyřešit nová vláda.

Publikováno: EuroZprávy.cz

Datum: 21.1.2014

Zpět