Rubrika: Zpravodajství

Politici včera udělali už 18. krok k tomu, aby z českého právního řádu vymizela přehnaná imunita zákonodárců. Většinou 148 hlasů ze všech stran Sněmovna schválila novelu ústavy, podle které by měli poslanci a senátoři, stejně jako ústavní soudci, přijít o tzv. doživotní imunitu. Tu ostatně jiné země vůbec neznají.

Ze 162 přítomných poslanců se proti zkrácení imunity postavilo jen pět z nich: Miloslav Svoboda (ČSSD), Daniel Korte (TOP 09) a Igor Svoják, Jan Kubata a Walter Bartoš (všichni ODS). Ke schválení této ústavní změny přitom bylo potřeba 120 hlasů.
Zrušení tzv. doživotní imunity znamená, že pokud parlamentní komora nevydá se stíháním svého člena souhlas, může si policie počkat, až poslanec či senátor, anebo také ústavní soudce, skončí ve funkci a pak stíhání může zahájit. Nyní platí, že při odepření souhlasu je pro daný trestný čin stíhání znemožněno navždy.

Jenže ani včerejší krok Sněmovny nemusí znamenat, že k zúžení imunity skutečně dojde. Na zákonu se musí shodnout také Senát, který loni totožný návrh smetl ze stolu. Tehdy pro něj zvedli ruku pouze dva senátoři ODS a téměř polovina klubu soc. dem. nepřišla, takže ve finále chyběly dva hlasy. Tentokrát ale senátoři slibují, že změna horní komorou projde. "Myslím, že by to tentokrát mělo dopadnout dobře," řekl Právu šéf klubu soc. dem. Petr Vícha. Prý sice nemůže ručit za třípětinovou většinu, která je ke schválení nutná, nicméně fakt, že Senát už po loňském fiasku stejnou novelu sám navrhl, svědčí o tom, že většina by se najít měla.

Podle šéfa klubu ODS Jaroslava Kubery novela má šanci, protože v současné společenské atmosféře si málokdo troufne hlasovat proti. Prezidentské veto v případě ústavního zákona nelze uplatnit.

Kalousek: Imunitu jen na parlament

I včerejší hlasování ve Sněmovně ale provázela nejistota, zda změna projde. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhl, aby se imunita zrušila úplně a vztahovala se pouze na projevy v parlamentu. Zástupci klubů Kalouska obvinili, že návrh podal proto, aby kvůli němu pohořela celá novela. "Zaznamenal jsem úvahy o tom, že jde o hozené vidle do tohoto návrhu. Není to pravda, i když tento můj návrh neprojde, budu pro zákon jako takový hlasovat. Jsem ale přesvědčen, že s tímto instrumentem neumíme nakládat, používáme ho jako nástroj politického boje a zhoršujeme tím politickou kulturu," uvedl Kalousek. Pro jeho nápad hlasovalo jen padesát přítomných.

S Kalouskovými slovy o politickém boji nesouhlasil místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle kterého v této věci může mít dolní komora čisté svědomí. Narážel tím na fakt, že v posledních letech Sněmovna poslance vydává policii k trestnímu stíhání jako na běžícím pásu. Jen v tomto období to bylo už šest poslanců. Neprošla jen žádost o vydání Stanislava Humla, tehdy z VV, nyní ČSSD.

Zástupkyně předkladatelů Kateřina Klasnová (VV) zdůraznila, že doživotní imunita je rarita. Připomněla, že poslanci už omezili v souvislosti s přímou volbou rozsah imunity prezidenta, a tak by ji měli vyšší než hlava státu. Jenže i schválení novely ústavy má háček: poslanci zatím nepředložili změnu trestního řádu, který by dobu výkonu mandátu nezapočítával do promlčecí lhůty. Většina trestných činů má promlčecí lhůtu pět let. A pokud by někdo z politiků působil v parlamentu déle, promlčecí lhůta by uplynula v průběhu jeho mandátu a policie by tak na něj byla v případě snahy o stíhání krátká. "Změnu určitě časem připravíme a předložíme," řekl Právu šéf klubu ODS a předseda ústavněprávního výboru Marek Benda.

Spor: bude se týkat už zvolených politiků?

Pokud omezení imunity schválí v příštích měsících také Senát, mohlo by se vztahovat už na současné poslance a senátory. Benda připustil, že mohou vzniknout námitky, podle kterých by se mělo vztahovat až na novou Sněmovnu. Musel by totiž nastat případ, že by přišla do Sněmovny žádost o vydání, poslanci by jí nevyhověli a policie by začala dotyčného stíhat po skončení volebního období podle schválené změny ústavy. Exposlanec by si pak teoreticky mohl stěžovat u Ústavního soudu, že zákonodárce změnil pravidla hry v průběhu volebního období. Ústavní právník Jan Kysela nevidí žádný důvod, pro který by se novela ústavy, jakmile vstoupí v platnost, neměla týkat současných zákonodárců.

Autor: Adamičková Naďa

Publikováno: Právo

Datum: 14.2.2013

Zpět