Čím méně vody spotřebujete, tím víc za ni zaplatíte. Stát regulující ceny vodného a stočného na tuto nepřímou úměru dohlíží a vlny v zaběhlých vodách nerozčeří ani po 1. lednu 2013, kdy začne platit nový cenový výměr. Přituhovat ve výnosném vodárenském byznysu ale nebude, nesnaží se odběratele vody zbytečně navnadit ministerstvo financí, které je autorem novelizovaných regulačních pravidel.
"Nejde o žádnou radikální změnu. Je to jen zpřesnění pravidel, technická záležitost," představuje předpis náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Nemyslí si, že by vodárenské firmy dosahovaly v Česku nepřiměřených zisků, a proto by se měly důsledněji usměrňovat. "Za dva roky, co mám tuto oblast pod sebou, nemám od kontrolorů žádnou zprávu o tom, že by někde byly extrémně nepřiměřené zisky," dodává.
Jiného názoru budou například obyvatelé severomoravských měst a obcí, které v minulosti prodaly své vodárenské majetky. Do rostoucích cen vody mluvit nemohou, mohou jen sledovat, jaké zisky odtékají do Španělska na účet společnosti Aqualia, která vlastní Severomoravské vodovody a kanalizace. Za nepřiměřený zisk v letech 2007 a 2008 jim finanční kontrola vyměřila pokutu 900 tisíc korun. Firma se proti sankci úspěšně odvolala u ministerstva financí.
"Čtyřicetiprocentní zisk severomoravských vodovodů rozhodně přiměřený není," míní starosta Bohumína a senátor Petr Vícha (ČSSD). A nic nemůže očekávat ani od kontrol. Pracovníky ostravského finančního ředitelství, kteří u severomoravských vodáren zjistili porušení předpisů, kleplo nadřízené ministerstvo financí přes prsty.
O to vstřícnější je podle všeho Kalouskův úřad vůči vodárenským firmám využívajícím svého monopolu. Nový cenový výměr zakotvuje, že každý rok mohou zvedat zisk až o pět procent. Takzvaný přiměřený zisk má zajistit návratnost použitého kapitálu i tím, že kromě infrastruktury se do něj dá započítat rovněž investice na nákup firmy.
Autor: Králová Táòa
Publikováno: E15
Datum: 8.10.2012