Rubrika: Aktuality - průmysl a obchod

Senát schválil novelu zákona o hospodaření energií, která zavádí povinnost označovat budovy energetickými štítky podobně, jako je tomu nyní u elektrospotřebičů. Ve čtvrtek 9. 8. tuto novelu prezident Klaus vetoval a vrátil Směnovně. Senátoři novelu schválili jen nejnižším možným potřebným počtem hlasů a v předcházející debatě ji kritizovali zleva i zprava. Opatření má vést ke snížení nákladů na energie.

Energetické štítky budou muset od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji jednotlivých bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit až od roku 2016. Již existující budovy budou získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy. Zákon podpořilo 29 senátorů, což bylo přesně potřebné množství. Jeho zamítnutí navrhl předseda senátorů ČSSD Petr Vícha stejně jako Jana Juřenčáková z TOP 09 a Starostů. Kritici tvrdili, že novela přinese zátěž pro občany a hlavně města. Snaha snižovat energetickou náročnost by měla být podle nich dobrovolná.

Zazněl také argument, že se jedná o byznys pro ty, kdo budou zpracovávat energetické audity a vypracovávat štítky. Takzvané průkazy energetické náročnosti mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Nové opatření má vést k nižší spotřebě energií, a tím ke snížení výdajů. Novela zavádí také povinnost instalovat měřiče tepla v bytech s ústředním topením.

Pokud vlastník bytu nebude mít energetický průkaz, bude ho moci nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky. Dokumenty by při prodeji nebo pronájmu bytu nahradily energetický štítek. Podle ministra průmyslu Martina Kuby (ODS) nové pravidlo vyplývá z nutnosti zavést novou evropskou směrnici. Novela zákona také zavádí pojem budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Podle ministra je to sice ne úplně šťastný název, směrnice však podle něj nechává členským státům možnost, aby tento pojem naplnily samy. Podle Ctibora Hůlky ze společnosti Nemopas vznikne od příštího roku poptávka po 30 000 až 40 000 průkazech ročně. Dosud podle něj roční poptávka představuje 8000 až 12 000 průkazů.

Klaus své veto odůvodnil mj. tím, že novela má donutit investory a vlastníky k výstavbě nových a rekonstrukci starších domů a jiných staveb a na základě "nereálné a blíže již nedefinované terminologie" je stavebníkům ukládána řada zákonem vynutitelných povinností. Zákon podle něj zvyšuje administrativní zátěž uživatelů zákona i státu.

Podle Klausova výkladu "změna směrnice z roku 2010 nejenže nutí členské státy k zateplení veřejných budov v souvislosti s rekonstrukcí, ale nutí je dokonce již k rekonstrukci samotné i v případě, kdy ta by za běžných okolností vůbec nebyla nutná", a "nutí k zateplování i soukromé subjekty, jako kdyby stát a EU lépe než majitelé domů věděli, co je pro ně dobré. Jako kdyby nebylo věcí jejich rozvahy, zda chtějí utrácet své peníze za energii nebo například za různé tepelné izolace".

Autor: Česká tisková kancelář

Publikováno: Materiály pro stavbu

Datum: 28.8.2012

Zpět