Rubrika: Ekonomika

Na ministerstvu financí zrušili za čtyři měsíce 18 tisíc povolení na herní zařízení, převážně videoloterijní terminály. Provozovatelé heren se kvůli vysokým poplatkům za přístroj zbavují zbytečných "beden".

PRAHA - Podle různých studií je v Česku 52 až 313 tisíc patologických hráčů. Pokud platí první číslo, znamenalo by to, že až donedávna měl jeden hráč k dispozici více než dva "jednoruké bandity", do kterých mohl naházet své peníze.
Nyní už tak velký výběr nemá a vychází na něj jeden a půl přístroje. Zásluhu na tom má novela loterijního zákona platná od začátku roku a několik loňských rozhodnutí Ústavního soudu. Ty obcím přisoudily právo regulovat hazard na obecním území a herních zařízení v Česku začalo výrazně ubývat.

Podle Jana Řeholy, vedoucího oddělení dozoru nad sázkovými hrami, zrušilo ministerstvo financí od října minulého roku už 18 tisíc povolení na provoz klasických automatů, ale především modernějších a z hlediska možné prohry nebezpečnějších videoloterijních terminálů. "Zrušili jsme je jak na základě obecních vyhlášek, tak na žádost samotných provozovatelů," upozornil Řehola.

Od Nového roku musí totiž provozovatelé platit za každý povolený přístroj obci 55 korun denně. To je ale pro některé příliš, a tak sami žádají o zrušení povolení málo využívaných přístrojů. "Jsem rád, že se obrací trend ve vývoji počtu herních zařízení," pochvaluje si ministr financí Miroslav Kalousek.

Podle Řeholy bylo ke konci února v Česku necelých 70 tisíc herních zařízení povolovaných ministerstvem. K nim je potřeba ještě připočítat automaty povolené obcemi. Těch bylo v polovině minulého roku zhruba 28 tisíc, jejich počty se však také rychle zmenšují. Srovnávat údaje však příliš nelze. Od ledna se totiž počítají zařízení podle počtu herních míst. Jedna ruleta s osmi místy je tak nově započtena ve statistikách osmkrát. Ministerstvo přitom všechny přepočty ještě nedokončilo. Lze očekávat, že čísla ještě poklesnou. Například druhá největší loterijní společnost v Česku SynotTip nedávno oznámila, že zruší stovky svých herních zařízení.

Ruší se hlavně na papíře

Řada povolení však byla vydána na přístroje, které existovaly jen na papíře a jejich "mizení" nebude vůbec vidět. "Mnohé firmy měly vydána povolení na přístroje bez toho, že by je skutečně provozovaly. Díky poplatku jsme zaznamenali pokles těchto povolení v řádu jednotek," potvrzuje Petr Vícha (ČSSD), senátor a starosta Bohumína, kde je v provozu zhruba 150 terminálů. Město se u ministerstva na základě rozhodnutí Ústavního soudu snaží vymoci i jejich konec.

Pro obce není rušení automatů jen dobrou zprávu. Pětapadesátikorunový poplatek směřuje totiž do radničních pokladen. Kromě toho jim plyne také 80 procent z odvodů automatů, terminálů a dalších technických zařízení. Odhady se lišily, mluvilo se ale až o šesti miliardách ročně, na které by si mohly samosprávy ročně přijít. S ubývajícím počtem povolení to bude výrazně méně. Většina starostů se kloní k názoru, že je pro ně důležitější pořádek v obci než příjmy z heren. "Pro rozpočet města je to značná částka, ale patologické dopady hazardu jsou mnohem závažnější," argumentoval už dříve starosta Židlochovic Vlastimil Helma, proč chce z obce co nejdříve vytlačit všechny herny, přestože při zachování stávajícího počtu by si obec přišla až na čtyři miliony korun ročně. Naopak potírání heren z vlastní iniciativy vůbec neplánuje například Uherské Hradiště, kde sídlí SynotTip. Více o hazardu čtěte na str. C2

***
18 tisíc povolení zrušilo ministerstvo od října 2011.
69,7 tisíce přístrojů je ministerstvem stále povoleno.
55 korun platí provozovatelé denně obci za jeden stroj.

Foto popis: Slušný výběr. V Česku bylo ještě v loňském roce téměř 90 tisíc povolených výherních přístrojů.

Ilustrační foto: MF DNES

Autor: Brož Jan

Publikováno: Mladá fronta Dnes

Datum: 1.3.2012

Zpět