Schvalování přímé volby prezidenta v Senátu se může zkomplikovat. Zhruba třetina horní komory s podporou váhá, změnu Ústavy chce využít i k úpravám postavení Senátu. Senát se návrhem bude zabývat 8. února. Tento čas využije zřejmě premiér a předseda ODS Petr Nečas k nátlaku na senátory ODS. Z 25 z nich je pro přímou volbu připravena zvednout ruku jen pětina. Ale koalice ji slíbila v programu vlády. Věci veřejné vyhrožují parlamentní volbu ignorovat. To by byla šance pro kandidáta opozice. Ústavní změnu musí schválit obě komory ve stejném znění. Pokud by senátoři trvali na úpravách svého pevnějšího postavení v rámci ústavního systému, sněmovna by se jim vysmála.

Třeba Miloš Vystrčil (ODS) by přivítal zvýšení počtu poslanců pro prosazení zákona, odmítnutého Senátem i prezidentem, nebo zrušení povinnosti schvalovat senátní úpravy zákonů vrácených do sněmovny jen jako celek. K možnosti, že by Senát dokázal prosadit své úpravy ve větší míře než dosud, je však skeptický předseda klubu ČSSD Petr Vícha. "Jsem přesvědčen, že velká většina senátorů ČSSD podpoří přímou volbu i přesto, že jsme měli trošku jiné představy o tom, jak ten zákon bude vypadat," uvedl včera.

Jak se zachová Senát, odhadnout nelze. Možná se i mnozí z těch, kteří s předlohou nesouhlasí, vzdají, aby nebyli obviňováni ze zablokování nového způsobu volby. Roli v rozhodování může hrát i fakt, že lidé budou na podzim rozhodovat i o budoucnosti mnohých současných senátorů, zejména ODS. Politolog Petr Just však stranickou příslušnost nepřeceňuje. "Není to téma, kvůli kterému by se vylučovalo ze stran," reagoval.

Návrh se příliš nezamlouvá senátorce Martě Bayerové (KSČM). "V ČR máme parlamentní demokracii, přímá volba by byla krokem k systému prezidentskému," sdělila. Věří, že strany jsou schopny navrhnout takové kandidáty na hlavu státu, ze kterých si senátoři a poslanci vyberou. Senátoři, kteří mají s přímou volbou problém, mohou při hlasování chybět, a tím snížit potřebné kvorum. V horní komoře se ústavní většina počítá z přítomných zákonodárců.

Fischer, Okamura, Gott, Remek, Zeman, Němcová, Švejnar, Bobošíková, Schwarzenberg, Halík, Špidla, Babiš, Keller, Drábová a další jména prošla médii v souvislosti s úvahami, kdo by se mohl zapojit do soutěže o Hrad. Ústavní novela, kterou v prosinci schválila sněmovna, počítá s podobným volebním mechanismem, jakým se volí senátoři. Přestávka mezi 1. a 2. kolem by však byla dvoutýdenní. Kandidáta na prezidenta by mohlo navrhnout alespoň 50 tisíc občanů, nejméně 20 poslanců či 10 senátorů. Náklady státu na volbu vyčíslilo ministerstvo vnitra na 655 milionů korun. Návrh nepočítá s tím, že by se mohl o funkci v roce 2013 potřetí ucházet Václav Klaus.

(ku)

Publikováno: Haló noviny

Datum: 6.1.2012

Zpět