Rubrika: Byznys speciál

Zdanění hazardu

Senátoři jsou poslední, kdo může změnit rozdělení výnosů z hazardu. ČSSD nesouhlasí, aby si loterijní firmy uchovaly moc nad 2,7 miliardy korun.

PRAHA - Senátoři jsou nyní v centru pozornosti sportovců, neziskovek, radnic a především hazardní lobby. Právě Senát je totiž poslední instancí, která ještě může zasáhnout do přerozdělení sedmi miliard korun, které má v příštím roce přinést zdanění hazardu. Všechny zainteresované skupiny se bojí, že konečný návrh sebere právě jim.

Zástupci ČSSD se přitom shodují na nejvíce sporném bodě. A sice, že o odvodech ze svých výnosů by si neměly rozhodovat samy hazardní firmy. "Budeme hlasovat pro to, aby loterijní společnosti už nerozhodovaly o výtěžku. Zbylá část odvodů by pak měla jít přímo obcím anebo skrz rozpočtové určení třeba ministerstvu financí či ministerstvu práce a sociálních věcí," říká k tomu šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Sociální demokraté přitom mají v Senátu většinu, a jejich hlas tak bude rozhodující. Návrh zákona, který po letech prázdnin zavádí daně pro hazardní firmy, prošel nedávno Poslaneckou sněmovnou. Ruku pro něj přitom zvedli i poslanci z ČSSD, která nyní zákon kritizuje. Kromě nich změny podpořili i poslanci za ODS, KSČM, nezařazení a tři členové VV. Společně odsouhlasili, aby se peníze z hazardu rozdělily na třetiny. Jedna z nich má jít do obecních pokladen, druhá na ministerstvo školství, které ji pošle na sport.

Vlnu kritiky schytali poslanci za třetí třetinu, kterou poslali neziskovému sektoru na sociální projekty či na podporu kultury, avšak přes hazardní společnosti. Tak přitom systém běží doposud, namísto daní fungují povinné "odvody na dobro". Značná část těchto peněz však mizí v neznámých a neprůhledných sdruženích nebo v projektech, které spíše než dobročinnost vypadají jako soukromé podnikání. Právě zamezení zneužívání odvodů je jedním z hlavních argumentů pro zavedení regulérního zdanění.

Boj o třetinu

Že by si o třetině odvodů měly rozhodovat samy hazardní firmy, se nelíbí předsedovi sociálnědemokratických senátorů Petru Víchovi. "Co se týče rozdělení výtěžku, existuje shoda v tom, že část půjde na sport," říká Vícha. S tím, že peníze z hazardu by měly jít do sportu, souhlasí i další strany. Shoda panuje i na nutnosti napravení chyb, které poslanci při zbrklém hlasování v zákoně nasekali. Mezi nejkřiklavější patří zrušení poplatků za automaty a videoloterijní terminály, které by obecní pokladny připravilo omiliardy. Pokud senátoři poupravený zákon skutečně pošlou zpátky do Sněmovny, mohou jej poslanci buď přijmout, nebo změny zamítnout, čímž by začal platit původní návrh, mnohými nazývaný "paskvil". I proto senátoři ČSSD jednají s vládní koalicí o dalším postupu, aby poslance přílišnými změnami nevyděsili a oni opravy neshodili ze stolu úplně.

Jak už totiž ukázalo hlasování při třetím čtení, nemusí vzájemná shoda nic znamenat a nakonec mohou všichni hlasovat za sebe. Rozpory totiž existují i mezi zástupci jednotlivých stran, natož mezi koalicí. Zástupci ODS se například vyjádřili, že se chtějí vrátit k původnímu návrhu, který dělil odvody v poměru 70 ku 30 mezi stát a obce. Přitom nápad dělit odvody na třetiny pochází právě od poslanců ODS.

U automatů a videoloterijních terminálů by šlo více procent obcím, u jiných her by tomu bylo opačně. To však kritizuje poslanec Josef Novotný (VV), podle kterého takový přístup motivuje obce k přílišné benevolenci vůči hazardu. Věci veřejné, které mají zdanění hazardu v programu, jsou v návrzích nejaktivnější. Šéf VV Radek John přišel s nápadem rozdělit výnos na dvě rovné poloviny mezi stát a obce. Jeho spolustraník a ministr školství Josef Dobeš trvá na minimálně dvou miliardách pro sport. Poslanec Marin Vacek mezitím zase nechce ustoupit ze třetiny peněz pro sociální sféru.

***

Schválený návrh

Varianta, která prošla Sněmovnou, dělí zhruba 7 miliard korun výnosů z hazardu na třetiny. Část získají obce, druhá třetina poputuje na ministerstvo školství, které peníze rozdělí mezi sportovce. Problematická je poslední třetina, kterou samy loterijní společnosti podle svého uvážení rozdělí mezi neziskový sektor. Návrh má řadu "technických" chyb a podle ministerstva financí je neuskutečnitelný už proto, že vybranou sumu nelze dělit na tři rovné třetiny.

Pouze obcím a státu

Dlouho se uvažovalo, že se peníze z hazardu rozdělí pouze mezi radnice a státní pokladnu, a to buď v poměru 50:50, 70:30, nebo 80:20, přičemž obce by získaly větší díl z automatů a videoloterijních terminálů, u ostatních her by profitoval stát. Podobné návrhy padají i nyní, politici se však shodují, že ze "státního" je potřeba část peněz automaticky přesměrovat na sport. O podobné podpoře se uvažuje i pro sociální oblast. O penězích by však místo loterijních firem rozhodovalo ministerstvo práce.

Neschválí se nic

Zdanění má platit od Nového roku, přičemž zákon musí ještě projít Senátem a pak znovu Poslaneckou sněmovnou a svůj podpis musí přidat i prezident. Pokud se projednávání na jakékoliv úrovni zadrhne a zákon neprojde legislativním procesem do konce roku, začne platit už schválená novela loterijního zákona. Ta sice výrazně navyšuje povinné odvody z hazardu, regulérní daň však nezavádí. Loterijní firmy by si tak ještě minimálně rok rozhodovaly o všech odvodech, ne jen o třetině.

Autor: Brož Jan

Publikováno: Mladá fronta Dnes

Datum: 28.11.2011

Zpět