OSTRAVA - Návrh zákona, který by jim umožnil získat zdarma nemovitosti, o něž se jejich majitelé více než deset let nestarají, přijímají města v Moravskoslezském kraji s rozpaky. Obávají se především toho, že by na opravu zchátralých budov stejně neměla peníze, zjistila ČTK. Například Karviná má jasno v tom, že by takové domy nechtěla. Oproti tomu Krnov ví o nemovitosti, kterou by rád získal.

"Kdyby se jednalo o objekt v centru města, nebo by ohrožoval bezpečnost obyvatel, pak bychom tohoto zákona využili," uvedla krnovská starostka Alena Krušinová a přidala konkrétní nemovitost, o kterou by město mělo zájem: chátrající tovární areál v Soukenické ulici. Nachází se v bezprostředním sousedství kulturních památek hojně navštěvovaných turisty, synagogy a Koncertní síně sv. Ducha.

Podle vedoucího novojičínského právního odboru Kamila Žáka by mohla nastat situace, kdy by město možnosti získat nemovitost využilo. "Například když by opuštěná stavba mohla sloužit veřejně prospěšným účelům nebo když nemovitost narušuje vzhled obce nebo ohrožuje zdraví občanů," sdělil Žák.

Frýdecko-místecká mluvčí Jana Matějíková uvedla, že díky zákonu by se mohl estetický dojem v některých lokalitách měst a obcí výrazně vylepšit. Zákon by ale měl podle ní dopad převážně na majitele zchátralých nemovitostí, kteří by začali podnikat kroky k tomu, aby o nemovitost nepřišli, a tudíž ji například opravili nebo prodali někomu, kdo by ji rekonstruoval. "Z hlediska hospodaření obcí se ale ten návrh nejeví moc výhodně. Města i obce mají velmi omezené rozpočty, v případě, že by musely zajistit znárodněnou zchátralou budovu před zřícením nebo v ní provést nejnutnější opravy, peníze by možná později nezískaly zpět ani prodejem takové budovy," uvedla Matějíková.

Karviná domy, o něž se vlastníci nestarají a které chátrají, určitě chtít nebude. "Máme teď aktuálně dva demoliční příkazy právě na takové domy a musí si to vyřešit majitelé sami. Obec na své náklady demoluje až poté, co u majitele neuspěje a stavba ohrožuje bezpečí. Pak náklady vymáhá, i soudně," informovala karvinská mluvčí Šárka Swiderová. Zchátralé domy by se podle ní daly jedině zdemolovat a je otázka, na čí náklady. Navíc není jasné, komu by patřil pozemek pod domem.

Bohumínský starosta Petr Vícha řekl, že město by takovou možnost získání nemovitosti využilo, kdyby mu stát dal zároveň peníze na opravu, případně demolici. "Nedokážu si ale představit, že bychom dostali příkazem, že musíme převzít kulturní památku a zrekonstruovat ji pod dohledem památkářů za desítky milionů korun za obecní peníze," uvedl starosta. Připomněl, že jednu takovou památku Bohumín má. Zchátralý Národní dům město koupilo za několik milionů korun a rekonstrukce za 80 milionů jeho rozpočet zatíží. "Souhlasili bychom s tím, že by zchátralé nemovitosti nejprve převzal do svého vlastnictví stát a obce by pak měly právo se samy rozhodnout, zda o opuštěnou nemovitost stojí, či ne," uvedl Vícha.

Také podle mluvčích Havířova a Bruntálu by šlo hlavně o otázku peněz. "Takové nemovitosti by představovaly další finanční zátěž pro město," uvedl bruntálský mluvčí Jiří Ondrášek s tím, že město v dohledné době nebude v situaci, kdy by tohoto zákona využilo.

Mluvčí Eva Wojnarová uvedla, že Havířov je poměrně mladé město a moc opuštěných objektů v něm není, pokud vůbec jaké jsou. "Nemáme žádné podněty od občanů ani například ze stavebního úřadu, že by někde byl nějaký problém," doplnila Wojnarová.

Ve stejné situaci je také jeden z největších ostravských obvodů Poruba. Jeho mluvčí Jana Končítková řekla, že se novým návrhem zatím nezabývali, protože obvod tvoří převážně sídlištní zástavba a s opuštěnými domy problém nemá. Vedoucí odboru slezskoostravské radnice Petra Nitková uvedla, že obvod by mohl zákon využít, pokud by v něm byly neudržované stavby, které by bezprostředně ohrožovaly bezpečnost a zdraví lidí.

Mluvčí centrálního obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jana Pondělíčková řekla, že by hodně záleželo na podobě, v jaké zákon vyjde. "Neumíme si ale představit, jak bychom majiteli nemovitosti dokazovali, že se o objekt nestará. Stačí, aby na nemovitosti provedl nějakou drobnou udržovací práci, a tím splní svou povinnost údržby," řekla Pondělíčková.

Návrh, aby obcím připadly nemovitosti, o něž se více než deset let nikdo nestará, je součástí vládní předlohy nového občanského zákoníku. Teď se tím zabývá sněmovna a zdá se, že poslanci vládní verzi upraví. Takové nemovitosti by podle navržené změny připadly nikoli obci, ale státu.

Vlastimil Vyplel

Autor: Vyplel Vlastimil

Publikováno: Zpravodajství ČTK

Datum: 23.10.2011

Zpět