Nejsou peníze, stavby některých dálnic a silnic se zastaví. V Bohumíně budou muset žít na staveništi Ta dálniční křižovatka bude jedna z největších v zemi. Silniční náspy jako obří chapadla už obklíčily moravský Hulín, a když je větrno, zvedají se ze všech stran oblaka prachu. Město navíc křižují nákladní auta se zeminou a štrúdly projíždějících aut, která zatím nemají jinou možnost, jak se vyhnout jeho přetíženým ulicím. "Dlouhodobě žádáme občany, aby byli trpěliví," říká starosta Hulína Roman Hoza. Smůla i štěstí. U Hulína se totiž protne budoucí hlavní tah z Brna na Slovensko se spojnicí Přerov - Zlín. Obyvatelé města nyní sledují, zda se stavba některé ze čtyř větví obřího dálničního křížení nezastaví. Vědí, že stát krátí kvůli krizi peníze na dálnice, a tak čekají, jak dopadnou oni. Už tuší, že budou mít štěstí i smůlu zároveň. "Víme, že dálnice od Kroměříže i rychlostní silnice od Zlína se budou stavět dál, jsou totiž financované z evropských prostředků. A tyto jsou pro nás klíčové, neboť tranzit od Zlína se nám může vyhnout," říká starosta. To je dobrá zpráva. Tou špatnou je, že rychlostní silnice na Fryšták, která se měla na křižovatce připojit, se možná stavět dál už nebude. Tedy prozatím. Pro trpělivé obyvatele Hulína to znamená, že až peníze budou, stavba se zase rozběhne. Prach a hluk se zase vrátí. "Samozřejmě nás to mrzí, stavební ruch jsme si mohli odbýt naráz. Všechno by bylo za námi a lidé by měli klid," říká starosta. Ještě hůř Zatímco pro obyvatele Hulína není odložení stavby rychlostní silnice na Fryšták zase takovou katastrofou, nedaleký Holešov je na tom o něco hůř. Auta, která po dokončení dálniční křižovatky budou sjíždět na "obyčejnou" silnici mířící na východ, nejspíš zaplaví ulice města. "Je to situace krizová a může opravdu nastat. Byl by to pro nás velký problém. Provizorní řešení není, auta budou muset projíždět centrem," říká starosta Holešova Zdeněk Janalík. Nejen pro obyvatele jeho města je rychlostní silnice R49 klíčová. Zlínský kraj zde dokončuje jednu z největších průmyslových zón, která se měla na tuto rychlostní silnici napojit. Nenapojí se. "Jsem přesvědčen, že jde jen o odklad a nakonec se silnice postaví," věří však starosta. Zatím stavíme Zda a na jak dlouho se stavba R49 zastaví, zatím nikdo přesně neví. Ředitelství silnic a dálnic jen uvádí, že tato silnice je financována z takzvaných národních zdrojů, a tedy její výstavba je opravdu ohrožena. Chybí asi 30 miliard korun oproti původnímu plánu. "Stále pokračujeme ve všech možných jednáních o tom, jak dodatečné prostředky na výstavbu dálnic získat," říká mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. A i když peníze nezískají, přesný plán na to, které stavby se zakonzervují a které ne, se bude teprve rodit. "Zatím žádné stavby nezastavujeme," říká Martina Vápeníková z Ředitelství silnic a dálnic. Upřesňuje, že se bude ještě jednat. Jasněji bude podle ní až koncem srpna. Život na staveništi Zastavení výstavby hrozí i úseku dálnice D47 za Bohumínem u polských hranic. Ale pro město by to byla katastrofa. Rozestavěné těleso dálnice rozetlo totiž Bohumín na dvě nestejné části a spojovací mosty nejsou ještě hotové. "Tři části města jsou odříznuty stavbou. Do Starého Bohumína se musí objíždět tři kilometry. A je tam nemocnice, takže i sanitky objíždějí," líčí starosta Petr Vícha. Štěstí mají pěšáci, kteří mohou přes staveniště překlopýtat po svých. Pokud zaprší, brodí se blátem. Starosta netají rozhořčení: "Zakonzervování stavby by bylo nejnákladnější řešení. Je tam rozestavěných dvacet mostů - jak to bude se záručními lhůtami, když se zakonzervují? Také by nás čekala mezinárodní ostuda, protože Poláci svůj úsek na hranice asi stihnou včas." Nestavíme draze? Ta otázka se samozřejmě nabízí: je opravdu problém v nedostatku financí, nebo v tom, že jich neumíme lépe využít? Jinými slovy - nestavíme zbytečně draze? "Byli jsme dost bičováni za neopodstatněně vysoké ceny dálnic," přiznává šéf státního Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Alfréd Brunclík. Upozorňuje však, že se už nově zavedla řada opatření, jak náklady snížit. "Na Pražském okruhu jsou stavby, které jsou krásné, ale drahé. Dokážu si tam představit jednodušší. Udělali jsme novou metodiku, a tu musí všichni projektanti použít. Píšeme v ní, jaké mosty se mají stavět, aby byly z ekonomického hlediska vyvážené," říká Brunclík. 200 milionů do vzduchu Zdá se, že právě mosty jsou častým zdrojem problémů. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) například zjistil, že hraniční most na dálnici D8 mezi Českem a Německem byl zbytečně předražen. Jednoduše proto, že kvůli zmatkům při přidělování zakázky došlo ke zpoždění o celou stavební sezonu, které se pak muselo dohánět, protože termín dokončení byl vázán mezistátní smlouvou. Celkové výdaje navíc: 200 milionů! Odborníci se však v názorech na to, zda stavíme draze, či levně, liší. NKÚ, který srovnával ceny v Česku a v Německu, dospěl k závěru, že zkoumané stavby tunelů a mostů jsou v Česku dražší, ale odborný tým profesora Františka Lehovce z pražské Stavební fakulty ČVUT to nepotvrdil. "Mostní stavby jsou u nás levnější, tunely zase o něco dražší. Výsledné hodnocení je, že stavba v Německu je dražší asi o 12 procent," říká Lehovec. A dodává: "Nemyslím si, že se u nás staví zbytečně draho. Kdyby české stavby byly pro firmy tak výhodné, desítky zahraničních firem by do toho přece šly," říká. Na jednom se však odborníci shodnou. Odmítají snahu zlevnit dálnice upravením parametrů - prudším stoupáním, ostřejšími zatáčkami, jak se o tom nyní už veřejně diskutuje. "Představa, že tato opatření přispějí ke snížení cen, je falešná," říká Lehovec. Podle něho je třeba spíše zkoumat, zda jsou nutné všechny požadavky, které přicházejí od krajských či místních úřadů a ekologů. Ale i odborníci z ministerstva dopravy si uvědomují, že šetřit tímto způsobem se bude muset opatrně. Jednoduše z toho důvodu, aby snižování parametrů nevedlo ke snižování bezpečnosti provozu. LUDĚK NAVARA, redaktor MF DNES S přispěním Jana Sůry

Autor: Navara Ludìk

Publikováno: Mladá fronta Dnes

Datum: 15.6.2009

Zpět