Praha (ČTK) - Organizace Transparency International - Česká republika (TIC) požaduje, aby členové vlády, poslanci a senátoři zveřejňovali své schůzky s lobbisty i témata těchto jednání. Profesionální lobbisté i lobbistické firmy by navíc měli podléhat povinné registraci stanovené zákonem. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda správní rady TIC Václav Láska. TIC se domnívá, že politici by měli své schůzky s osobami, které se je pokusily ovlivnit, zveřejňovat dobrovolně, nikoliv na základě zákona. Sankcí za nezveřejnění by byla v první řadě ztráta důvěry občanů, která je podle organizace účinnější než finanční postihy. Někteří poslanci údajně argumentují tím, že by jim zveřejňováním vzrostla administrativa, TIC to ale pokládá za výmluvu. "Deníček si dokáže vést i třináctiletá dívka," podotkl Láska. Politici by podle něho mohli schůzky pravidelně uveřejňovat například na svých webových stránkách. Zákonodárci, které dnes oslovila ČTK, se zveřejňování schůzek s lobbisty nebrání, problémem je ale podle nich definice lobbisty. Na tom se zadrhla i příprava normy o regulaci lobbingu, kterou má v programovém prohlášení vláda Mirka Topolánka. Předseda sněmovního kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM) by záznamy o svých schůzkách klidně zveřejnil. Poslanci by je podle něj mohli uvádět třeba na webu sněmovny pod informacemi o svém hlasování nebo projevech. Dodal ale, že rozsah schůzek poslanců je obrovský, obracejí se na ně různé skupiny lidí od odborářů až třeba po myslivce. Místopředseda ČSSD a předseda jejích senátorů Petr Vícha označil za dobrou myšlenku registraci profesionálních lobbistů. V případě zveřejňování schůzek by podle něj bylo problematické určit třeba to, zda do této kategorie spadá i setkání se zástupci neziskové organizace nebo náhodné setkání. Předsedkyně senátorského Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová nemá problém schůzky se zástupci zájmových skupin zveřejňovat, i ona ale považuje za potřebné vyjasnit, kdo jsou lobbisté. Nepokládá za ně třeba zástupce sklářského nebo automobilového průmyslu ze svého regionu, když za ní přijdou kvůli problémům ve svém odvětví. Regulace lobbingu zákonem podle ní není nutná. Zákon o regulaci lobbingu připravuje ČSSD. Podle dřívějšího vyjádření předsedy jejího poslaneckého klubu Michala Haška by strana chtěla dát normě konečnou podobu do konce tohoto roku. Profesionálním lobbistům, které TIC s myšlenkou registrace oslovila, by údajně podobná povinnost nevadila. "Vědí, že by jim to přineslo výhody například vzhledem k pohybu na půdě sněmovny. Oddělilo by se zrno od plev," dodal Láska, který dříve působil na policejním prezidiu jako vyšetřovatel hospodářské kriminality a zabýval se mimo jiné kauzami IPB či Viktora Koženého. Upozornil, že zákonodárci si v současné době stěžují na to, že lobbisté provádějí svou činnost skrytě. Při prvním kontaktu s těmito lidmi politici často netuší, že jde o lobbisty, případně za koho lobbují. TIC navrhuje, aby lobbisté zveřejňovali nejen údaje o sobě včetně základních finančních informací, ale také jména svých klientů. Navíc by se měli sdružit v profesní organizaci, která by dohlížela na dodržování základních pravidel lobbingu. K zavedení jasných pravidel pro lobbing vyzvala české politiky i studentská iniciativa Inventura demokracie, která v pondělí uspořádala v Praze setkání vysokoškolských studentů u příležitosti výročí sametové revoluce. V USA i EU registry lobbistů existují, v EU zatím na dobrovolné bázi. V červnu například spustila svůj registr Evropská komise. Zatím se do něj zapsalo zhruba 550 subjektů, ačkoliv v Bruselu se podle odhadů pohybuje až 20.000 lobbistů. Zájemci o zápis museli uvést, kdo jsou, o co usilují i o jaké obory se zajímají. Podle TIC je malý zájem lobbistů o registr důkazem toho, že je nutné ustanovit registraci povinnou - podobně jako ve Spojených státech. Tereza Palečková

Autor: Paleèková Tereza

Publikováno:

Datum: 18.11.2008

Zpět