9.7.2009

Několik dní sleduji v deníku Právo přestřelku mezi KDU-ČSL zastoupenou předsedou Cyrilem Svobodou a TOP 09v podání starosty Petra Gazdíka. Předmětem sporu je tentokrát povolování videoloterijních terminálů a internetového sázení bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem (tehdy KDU-ČSL), který mezitím přestoupil do TOP 09 a spojil se se starosty, kterým právě nezákonným povolováním loterií předtím škodil.

Jsem také starostou a shodou okolností senátorem - spoluautorem zákona, který má loterie omezovat a který sněmovna nadlouho zaparkovala a nehodlá jej již projednat. Jako starostovi mně připadají tyto politické přestřelky směšné, jako když se kluci na pískovišti hádají, kdo rozbil bábovičku. My přece víme, že ještě nikdy se loterijním společnostem nedařilo lépe než za ministrování Miroslava Kalouska, ale KDU-ČSL si to neodpáře, ani kdyby se Cyril Svoboda rozkrájel. Kalousek byl jejich ministrem a je jen s podivem, že spolu s ním odešli do TOP 09 také další poslanci spojení s loteriemi a senátoři, kteří hlasovali v Senátu proti jejich omezení.

Mnohem horší zjištění je, že lobby loterijních společností je stále tak silné, že dokáže přijetí nového zákona blokovat. Jinak by nebylo možné, aby ministerstvo financí nebylo tři roky schopno připravit nový zákon nebo alespoňjednoduchou novelu(když my jsme to v Senátu s kolegy zvládli za podpory Svazu měst a obcí na koleně) a většina poslanců naše provizorní řešení zamítala se slovy, že je to nesystémové a je třeba počkat na návrh ministerstva financí, které jej nepřipravuje… To je nekonečná smyčka.

Ještě horší je, že obce, které by měly mít v ministerstvu financí partnera, který dodržuje zákon a postupuje transparentně a stále stejně (když zákon se roky nezměnil), a ono namísto toho mění své postupy několikrát ročně, nebere obce jako účastníky řízení a povoluje do míst zapovězenými vyhláškami, mnohdy k budovám škol, stovky a tisíce videoterminálů. Jak mohou úředníci ministerstva, aniž by zvedli své zadky ze židlí, zjistit z Prahy kam přístroje povolují? A proč hned na deset let, když „připravují“ zákon, který je omezí? Kdo pak zase zaplatí vzniklé škody? My všichni, daňoví poplatníci. A rodiny gamblerů zničenými životy.

A ještě konkrétní případ z našeho města. Zastupitelé Bohumína jednomyslně přijali v roce 2005 vyhlášku, kterou docílili snížení počtu hracích automatů na pětikoruny ze 140 na 30. Oželeli 5 milionů z poplatků, ale lidé už v hernách neutratili jako dříve více než 50 milionů, mnohdy ze sociálních dávek. Dostali jsme děkovné dopisy z okolí bývalých heren a z rodin gamblerů.

Nyní na tato místa ministerstvo financí povolilo již více než 200 videoterminálů, které neberou mince, ale bankovky a karty. Město přišlo o poplatky a problémy mu zůstávají. A přišli jsme ještě o iluze. Iluze, že ministerstvo dodržuje zákony. Dnes jsem na ně podával dvacet žalob, přestože současného ministra si vážím. Bude mít sílu něco změnit?

Petr Vícha

Zpět