6.10.2012

Senátor a starosta Bohumína Petr Vícha (49 let) patří k úspěšným komunálním politikům. Osmnáct let stojí v čele bohumínské radnice a výsledky jsou za ním a jeho týmem vidět. Právě proto získává ČSSD v Bohumíně vždy kolem 60 procent hlasů od voličů. Posledních šest let je Petr Vícha také senátorem v části karvinského okresu. V minulých senátních volbách získal téměř 67 procent hlasů. V říjnu bude svůj post před obyvateli Bohumína, Dolní Lutyně, Havířova, Petřvaldu a Rychvaldu obhajovat.

Jaký máte vztah ke Karvinsku? Jakou část života jste zde prožil?

Narodil jsem se v Karviné, protože bohumínská porodnice se tehdy opravovala. Celý život žiji v Bohumíně a osmnáct let, co jsem starostou, se každý měsíc pravidelně scházíme s ostatními kolegy - starosty. Troufám si říci, že problémy našeho regionu i jednotlivých obcí proto velmi dobře známe.

Proč jste se rozhodl obhájit svůj post v Senátu?

Při práci v Senátu jsem zjistil, jak mohu být užitečný nejen rodnému Bohumínu, ale také sousedním městům i obcím. Ve spolupráci se starosty okresu Karviná se nám v Senátu podařilo za posledních šest let prosadit několik zásadních změn v zákonech. Navíc tam uplatňuji své dlouholeté zkušenosti z mé práce starosty. O své kandidatuře jsem se poradil se svými kolegy na radnici, zda mně budou ochotni opět pomoci, a plně mě podporují, a proto jsem se rozhodl, že budu opět kandidovat.

Jak se Vám spolupracuje s obcemi a městy ve Vašem okrese?

Považuji za úžasné, že na našich poradách nepoznáte, kdo byl zvolen za kterou stranu. Tady se nedělá politika, tady se snažíme řešit úkoly, navzájem si vyměňujeme zkušenosti a pomáháme si. Když v jedné obci něco výborného vymyslí, tak se poučíme a uděláme to i jinde. Dokonce náš Svazek měst a obcí okresu Karviná společně usiluje o dotace, postavili jsme například cyklostezku napříč okresem.

Co váš region nyní nejvíce trápí a jaká nabízíte řešení?

Karvinsko má bohužel stále nadprůměrnou nezaměstnanost a s tím spojenou horší situaci v sociální oblasti. V posledním roce se bohužel kvůli tomu zvýšila i kriminalita a naopak poklesl počet policistů. Právě bezpečnost vnímají lidé jako jednu z nejvyšších hodnot a ta je v současné době ohrožena. A v zimě nás trápí hlavně špatné ovzduší. Osobně ještě cítím potřebu usilovat o zachování struktury dostupných zdravotnických zařízení a alespoň pokračování přípravy budování obchvatů měst. Zejména Dolní Lutyně, Dětmarovic, Karviné a Havířova. Mám tu výhodu, že lidem nemusím nic jen slibovat, ve všech těchto oblastech jsem se angažoval už v posledních šesti letech.

Jak se region změnil za Váš život?

Nejen Bohumín, ale celý okres byl kdysi hornickým a průmyslovým regionem. Tomu odpovídala všeobjímající šeď, prašnost, komíny. Ta změna po revoluci je obdivuhodná. Sice se stále potýkáme s vyšší nezaměstnaností, což je následek změny struktury výroby a s horším ovzduším, ale města a obce se změnily k nepoznání. Většina domů má nové barevné fasády, hodně se investuje do zeleně a regenerace panelových sídlišť. Školy jsou opravené, vyrostlo mnoho moderních sportovišť nebo cyklostezek. Přestože jsme zvyklí nadávat na to, co nás trápí, tak musíme připustit, že vývoj šel mílovými kroky kupředu.

Šest let jste senátorem, osmnáct let starostou Bohumína. Jak se dají tyto dvě práce dohromady zvládnout? V Bohumíně na radnici často svítí okna Vaší kanceláře dlouho do noci...

O souběhu funkcí se vede vždy polemika. A já bych nerad vypadal tak, že chci dělat všechno a nic pořádně. Ale právě práce senátora je asi jedinou, která se dá s prací starosty dobře skloubit. Není tak časově náročná a velmi dobře se doplňuje právě kvůli uplatňování praktických zkušeností z práce s lidmi na obcích při změnách v legislativě. Proto je dnes v Senátu mnoho starostů. Věřím, že za podpory našeho skvělého týmu na radnici to opět mohu zvládnout. Nejvíc tím ale trpí má rodina a osobní život. Práce je v podstatě můj domov.

Jak rád trávíte volný čas?

Volného času je bohužel málo, to je daň za práci, kterou mám rád. Ale když se podaří, tak rád jezdím do Beskyd, na kole i na delší tůry. S dcerou jsme na kole za šest dní objeli republiku a ujeli 1120 kilometrů. Se synem, který závodně plave, zase chodíme na štafetu v triatlonu. Jednou týdně se dostanu na badminton nebo tenis. A přes zimu hraji závodně šachy.

Zpět