Děkuji, milé kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, omlouvám se kolegovi Goláňovi, přihlášku jsem podal již včera, jedinou obavu jsem měl, aby na ni nebylo dodnes zapomenuto. A bylo. Nejprve mi dovolte ohlásit určitým způsobem střet zájmů, každý žijeme v nějaké obci, já také žiji v nějaké obci. Shodou okolností jsem od roku 1994 starostou dvacetitisícového Bohumína, jde tady o finance, jde tady i o finance obcí, takže to tady dopředu hlásím.

Přiznám se, že, tuším, 12. 3., když byl vyhlášen nouzový stav, tak neznaje tehdy ještě názoru pana kolegy Žaloudíka, tak jsme si řekli, s virem si poradíme. Neznaje budoucí opatření vlády jsme si řekli, horší to bude s tím, co přinesou v ekonomické oblasti ta opatření.

Myslím si, že je třeba férově říct, že obce a kraje se  podílejí a  budou podílet na nákladech krize, dýchají s rozpočtem, a to minimálně ve věci sdílených daní. Můžeme se bavit akorát o tom, jaký je v této chvíli odhad, že ten dopad bude, můj soukromý odhad je 20 %, byl bych strašně rád, kdyby to nebylo více. Mluvíme zejména o dani z přidané hodnoty, dani z příjmů právnických osob a dalších. Ty jsou ale pro obce největší.

Mám údaje za květen, když srovnám květen 2020 a květen 2019, 36 %. 36 %, jeden měsíc. Do dubna to bylo 0, bylo to přesně jako loni. Květen je -36 %.

Na sdílených daních se budeme nepochybně podílet, to říkám proto, že na výboru při projednávání tohoto návrhu byl pan ředitel odboru financování územních rozpočtů, pan Matej, ten nám tam trošku jakoby vytkl, že se obce nechtějí na tom podílet, nechtějí se podílet na  ztrátách podnikatelů, tím, že pořád mluvíme o tom kompenzačním bonusu. Já jsem si pak našel i jeho článek v Moderní obci 5, květen 2020, kde říká, že bychom samozřejmě měli investovat, to je správné, že bychom hlavně měli šetřit na provozu škol, školek, knihoven atd. Obrovská znalost místních poměrů, zavřeme školy, školky, knihovny. A budeme investovat.

Tento daňový balíček, já jej podpořím, přináší další změny, abychom si to tady řekli, které se týkají obcí a krajů. Jestliže snížíme někomu sazbu daně z přidané hodnoty, znamená to nižší výnos celkový, a tím určitým poměrem tím pádem budou mít méně i kraje a obce. To je v pořádku, dýcháme spolu.

Zpětné uplatnění těch daňových ztrát, to si myslím, že jsme asi jako obce a kraje úplně nečekali, že přijde. Ale má-li to pomoci ekonomice, dobře, v pořádku, uplatní je zpětně, neuplatní je do  budoucna, doufejme, jen aby firmy ještě existovaly, aby to přežily.

Kompenzační bonus, ruku na srdce, přiznejme si, to je samozřejmě naše chyba, chyba poslanců i chyba senátorů, až při třetím projednávání jsme si všimli, že je to zářez do rozpočtu obcí a krajů v té dani, kde je to nejvyšší. V úterý to vláda předložila, ve středu Poslanecká sněmovna, ve čtvrtek Senát, takto poprvé, podruhé, pak jsme si toho všimli, paní ministryně má samozřejmě pravdu, vy blbci jste to schválili, tak proč teď to kritizujete.

Já jsem se cítil jako blbec, že jsem to dvakrát schválil, abych to tedy upřesnil. Proto přiznávám chybu, schválil jsem to dvakrát, potřetí, teď jsme u toho, jsme to už neudělali, poslali jsme do  sněmovny pozměňovací návrh, který sněmovna nepřijala. Nedokážu posoudit, nakolik ten argument, kterým přesvědčila paní ministryně sněmovnu, byl správný, ale možná že ano. Ten říkal, že by to bylo komplikované pro zúřadování z hlediska toho, že finanční úřady, daňová správa vybírá daně, pak by poskytovala i dotaci. Respektuji to. Co jsem nedokázal pochopit, je, když ve sněmovně byl návrh na přijetí doprovodného usnesení, které říkalo, aby to obcím a krajům bylo kompenzováno. Usnesení nebylo nakonec přijato, po zpochybnění hlasování, my tady většinou hlasujeme napoprvé dobře, ale ve sněmovně se to tam zpochybnilo, pak to nebylo přijato. Já jsem pyšný na to, že větší část našich poslanců hlasovala pro to usnesení, byť si vykoledoval pan předseda Hamáček za to svoje, z úst paní ministryně, ale v pořádku, to usnesení nakonec přijato nebylo.

Argumenty, které byly používány, proč by obce měly raději dostat dotaci, neměly by dostat nějakým poměrem na hlavu, na osobu příjem, tak já uvedu jen dva nejhloupější, které se z mého pohledu zdají nejhloupější, které byly uváděny.

Jeden, představte si obec s 15 obyvateli, tak jak té může pomoct 1000 korun na hlavu, 15 000 korun. Patnáct jsme jí vzali v kompenzačním bonusu, patnáct jsme jí chtěli vrátit. Jak té může pomoct 15 000 korun? Dejme jí dotaci. Se znalostí přece jenom za těch 26 let starostování věcí si myslím, že tam na té obci ani není nikdo, kdo by zúřadoval nějakou dotaci, ale hlavně na co by ta obec s 15 obyvateli tu dotaci chtěla... Na školku? Školu? Zateplení kulturního domu? Chápete, to je prostě absolutní neznalost té věci. Mnohem lepší je, když obcím a  krajům necháme peníze, které si ony ze znalosti věci určí a rozhodnou, na co by je použily.

Ten druhý nejhloupější argument, ten mě, přiznám se, zlobí více, protože to svědčí o tom, jak kompetentní je vedení ministerstva financí, ten říká, na základě faktů samozřejmě, obce mají naspořeno, obce mají v sumě 150, 160, 170 miliard, tudíž žádné peníze nepotřebují. Kolegyně, kolegové, víte, kolik mají naspořeno občané ČR v sumě? To jsou biliony korun. Proč my vůbec dáváme sociální dávky? Vždyť přece ti občané mají dost! Proč dáváme kompenzační bonusy? Mají všichni dost v sumě naspořeno! Myslím si, že takto to není.

Teď se nabízí řešení, já bych chtěl poděkovat vládě ČR, která v pondělí přijala řešení, uznala, že dotace jsou blbost, navrhla, aby obce dostaly 1200 korun, my jsme navrhovali 1100, 1200, chvála bohu za ty dary, to je fajn, super, a my teď vycházíme vládě vstříc, chceme tady pozměňovacím návrhem to vrátit Poslanecké sněmovně, s tím, že pomoc bude efektivnější a rychlejší, protože příští týden, nepochybuji o tom, když to pošleme jenom s tímto pozměňovacím návrhem, tak vláda svoje vlastní řešení musí schválit a obce mohou dostat peníze. Jiné řešení, a  to je to, kdyby to šlo tím vládním návrhem do sněmovny, tak bude přece mnohem delší. Takže já za normálních okolností bych to viděl tak, že tady pan premiér řekne, prosím vás, vy v Senátu, pojďte nám pomoct, pojďme se společně dohodnout, dejte tam ten pozměňovací návrh, to bude nejrychlejší pomoc, vy tím uděláte to, co my chceme, tak to bychom se  dohodli. Obce budou už dopředu vědět, že ty peníze dostanou. A vůbec nejde o to, jestli budou vyplácet kraje nebo finanční úřady za týden, za měsíc, za půl roku... Budou vědět, že je mají v rozpočtu a  můžou plánovat. To přece nefunguje tak, že když chcete něco udělat, tak to musíte mít připraveno projekčně, musíte to vysoutěžit, pak to musí oni udělat, pak teprve se to platí. Tak funguje život na obcích. Potřebujeme vědět, že je máme, že můžeme těm podnikatelům dát práci, rozhýbat ekonomiku přesně tak, jak po nás pan premiér, vláda chce.

Dámy a pánové, proto si dovolím na závěr říct, že podpořím pozměňovací návrh, který připravil hospodářský výbor. Je mi líto, že to teď neřeší kraje, protože my dýcháme spolu, ale sám jsem mluvil s několika hejtmany, oni nejsou přesně ještě sami dohodnuti, někteří říkají, že se s panem premiérem dohodli na jiném řešení, jestli bude to jiné řešení v jejich intencích, tak jak oni to chtějí, v pořádku, ale myslím si, že jsou na stejné lodi jako my, že bychom do budoucna měli myslet i na ně.

Děkuji vám za pozornost.