17.2.2012, 14:00   David Michal

Dobrý den,

dovolil jsem si k onomu aktuálnímu problému sepsat shrnutí nejčastějších problémů ke kterým dochází při výkonu exekucí. Prosím Vás o reakci, vím, že se v nejbližší době nepřipravuje k projednávání žádná náprava současného stavu. Naopak je předkládán zákon, který sice snižuje odměny exekutorů, ale jinak situaci ještě více zhoršuje.

Proto prosím o reakci. Co má obyčejný člověk dělat a jaké jsou jeho legální prostředky k nápravě očividné nespravedlnosti a k zastavení pošlapávání lidských práv, tak jak je máme uvedeny v Listině?

Praxe vedená posledních deset let zcela jasně ukazuje, že institut soukromého exekutora byl obrovskou chybou a za ta léta dokázal napáchat neuvěřitelné škody nejen na majetku, ale také, a to především, na lidech. Na jejich psychice, na jejich důvěře ve spravedlnost, na jejich iluzích o právním státu. Tento byznys již rozbil mnoho rodin, spousta lidí se ocitla na ulici odkázaná na pomoc ostatních a úřadu.

Bylo mi připomenuto, že zde existují ještě stále i soudní exekutoři. Tedy státní zaměstnanci dělající to samé co soukromý exekutoři. Těchto se mé texty netýkají, jejich práce neprovází uváděné problémy (některé z principu platných zákonů ano, např. není strop na dluh). Všechny mé články a texty jsou pouze o soukromých exekutorech a ti u nás provádějí 2/3 exekucí.

Pojďmě si tedy vypsat co jsou ty nejčastější problémy abyste pochopili, že to co kritizuji není fakt nutnosti platit dluhy.

1. Velmi často se stává, že je vyvlastněn majetek osob, které se řízení neúčastní.

2. Lidé jsou ponecháni bez prostředků na plnění dalších závazků a tak se prohlubuje jejich dluhová past.

3. Hodnota vyvlastněného majetku je až příliš často nepřiměřená.

4. Lidem bývají zabaveny i nemovitosti ve kterých žijí, bez náhrady jiného přístřeší.

5. Při exekucích dochází k fyzickému napadání exekutorů, ale jsou i případy napadení dlužníků.

6. Bývá používán psychický nátlak. Např. hrozba zabavení hraček dětí, ale dokonce i domácích zvířat.

7. Náklady na vymožení pohledávky jsou neuměrně vysoké.

8. Pohledávky jsou zaměrně rozdělovány tak aby náklady na exekuci stouply.

9. Neexistuje strop na dluh, k dluhu se chováme jako ke starožitnosti jejíž hodnota roste s časem.

Nyní k jednotlivým bodům.

1. Velmi často se stává, že je vyvlastněn majetek osob, které se řízení neúčastní.
Exekutoři mají práva vstoupit do obydlí o kterém se DOMNÍVAJÍ, že se tam dlužník vyskytuje. Tohoto práva hojně využívají a výsledkem bývá zabavení majetku rodičům, příbuzným, přátelům. Tito pak můžou podat vylučovací žalobu, podání stojí 1000,- (nevrací se ani kdyby byla žaloba úspěšná) a mají na to 15 dní. Pokud ovšem nejsou schopni doložit doklady o nabytí, mohou se se svým majetkem rovnou rozloučit. Tak se podívejte zda máte doma účtenky ke všemu vybavení, včetně nábytku. Pokud zcela logicky nemáte, pak věřte že zrovna v tomto místě zákona u nás z nějakého důvodu platí presumpce viny. Tedy máte-li mezi příbuznými, či přáteli dlužníka, jste v ohrožení.

2. Lidé jsou ponecháni bez prostředků na plnění dalších závazků a tak se prohlubuje jejich dluhová past.
Co k tomu dodat. Většina lidí má nějaké průběžné měsíční platby. Nájem, elektrika, pojištění, telefon atd. Zákony u nás nejsou nastaveny tak aby posuzovaly vaše aktuální pohledávky a jiné závazky. Po zásahu exekutora se tedy celkem logicky dostanete do dalších a dalších dluhů. Tímto jsou tedy vyráběni další dlužníci a cesta jak z toho ven je v podstatě uzavřená.

3. Hodnota vyvlastněného majetku je až příliš často nepřiměřená.
Toto je velmi obyvklé především u nemovitostí. Původní dluh je takřka vždy mnohem menší než hodnota vyvlastněné nemovitosti. Ta je následně prodána v dražbě, často za směšnou cenu. Pročítáním jednotlivých případů a dalších textů jsem dospěl k přesvědčení, že obchod s nemovitostmi je primárním cílem exekutorů. Výsledkem tohoto obchodu jsou zástupy bezdomovců.

4. Lidem bývají zabaveny i nemovitosti ve kterých žijí, bez náhrady jiného přístřeší.
Vím, že to náš zákon umožňuje. Když si pročítám Listinu práv a svobod, což je mimochodem také jakýsi manifest toho jací si myslíme, že jsme. Tedy určitý popis úrovně naší společnosti. V této Listině nacházím hodně zmínek o lidské důstojnosti, rovnosti práv. Přesto necháváme dojít k tomu aby lidé byli vyhnáni z domu bez náhrady. Náhradu pak řeší a předvším platí stát ve formě různých sociálních příspěvků.

5. Při exekucích dochází k fyzickému napadání exekutorů, ale jsou i případy napadení dlužníků.
A zcela logicky. Lidé samozřejmě velmi citlivě vnímají když se jim samým děje nespravedlnost. Těchto případů bude přibývat přesně tak dlouho jak dlouho to necháme být. Není daleko doba, kdy některý z pomocníků exekutora, to jsou ti co vyjíždějí do terénu, bude zabit. Onen pomyslný kondenzátor emocí a stresu nejde plnit donekonečna, jednou to prostě někde musí vypustit výboj. To je fyzika bohužel platná i pro lidskou psychiku.

6. Bývá používán psychický nátlak. Např. hrozba zabavení hraček dětí, ale dokonce i domácích zvířat.
Používáno často v případech, kdy si exekutor myslí že dlužník jednoduše někam šáhne a vytáhne požadovaný obnos. A dle samotných prohlášení exekutorů, oni se tím nijak netají, to v mnoha případech zabralo. Zde opět nechám na zvážení čtenáře samé. Představte si sami sebe jak je vám asi tak 8 let a někdo vám zrovna odnáší milovaného plyšáka, nebo dokonce živou andulku s tvrzením že vaši rodiče jeli před deseti lety na černo autobusem.

7. Náklady na vymožení pohledávky jsou neuměrně vysoké.
Soukromý exekutor je firma a podle toho se chová. Jakmile se tam dá nějak napsat a obhájit nějaká ta další korunka, tak jí tam také napíše. Že to dělá dluh ještě více nesplatitelným a že jsme asi jediní v EU kdo to tak má je nasnadě.

8. Pohledávky jsou zaměrně rozdělovány tak aby náklady na exekuci stouply.
Asi není ani třeba popisovat. Navíc média dávají dostatek informací o této praxi. Jedná se především o pohledávky od velkých molochů typu dopravní podnik, mobilní operátor apod. S těma mají exekutoři velmi často smlouvu a tito jim také generují největší příjmy. Rozdělování pohledávek je jen další fintou jak z toho vytřískat ještě víc.

9. Neexistuje strop na dluh, k dluhu se chováme jako ke starožitnosti jejíž hodnota roste s časem.
Opět takové české unikum. Jinde už dávno zjistili že úspěšnost vymožení odvisí také na zastavení růstu výše dluhu. U nás dluh jednoduše roste a roste a za sto let budou naši věřitelé papírově asi ti nejbohatší na planetě. Sice jim to už nikdy nikdo nesplatí, ale tak co na tom. O vymáhání zde přeci nejde.

Závěrem si dovolím připomenout i vám již možná zcela jasnou věc. Exekuce tak jak jsou provozovány vytvářejí každým rokem desetitisíce nových sociálních případů. Tedy všechny tyto problémy musí ve finále zaplatit stát ve formě různých sociálních dávek.

Je to fakt, který si ne každý hned uvědomí. Ale pokud je zde komukoliv, tedy i dlužníkům, šlapáno po právech, vždy to ve finále zaplatí stát. Je to princip rovnováhy platný všude. Všechny ty stamilióny na které si exekutoři během deseti let přišli, musel stát na druhé straně dát dlužníkům ve formě pomoci.

Pokud jste dočetli až sem, moc Vám děkuji alespoň za to. A pokud pro nápravu současného stavu něco uděláte, tak máte také zaručeny desetitisíce hlasů v dalších volbách. Tento vážný problém už se totiž u nás týká asi tak jednoho miliónu lidí.

Přeji hezký den,
David Michal

16.2.2012, 9:30   Šárka Tomková

Vážený pane senátore, připojuji se k rozhořčeným občanům, kteří žádají o nápravu při chybném rozhodnutí poslanecké sněmovny. Jelikož návrh novely zákona o ochraně životního prostředí, který prošel 7. 2. 2012 byl tak sprostou a nehoráznou akcí, neváhám obětovat svůj čas, abych Vám napsala svůj osobní apel, abyste tuto novelu neschválili. Tento případ je ukázkou toho, že Senát má svoji nezanedbatelnou roli v demokratickém státě. Prosím, naplňte námi svěřenou důvěru a dokažte svoji sílu proti lobbistickým, vypočítavým a do nebe volajícím podrazům. S přáním hezkého dne Šárka Tomková

15.2.2012, 20:00   Iva Rašnerová, Olomouc

Vážený pane senátore, poslaneckou sněmovnou prošla velmi kontroverzní novela zákona O ochraně ovzduší, která odpouští největším znečišťovatelům ovzduší v ČR poplatek za znečištění, který je měl především přimět k "vyčištění" své výroby a přejití na moderní technologie příznivější k životnímu prostředí. Schválení novely považuji za velikou aroganci a nehoráznost vůči nejvíce postiženým občanům. Žádám Vás proto, abyste nepodpořil zákon v tomto znění a požadoval zrušení jeho novely. Děkuji a přeji pěkný den. Iva Rašnerová

14.2.2012, 15:10   Hana Pernicová, Praha

Vážený pane senátore,

obracím se na Vás s naléhavou prosbou, abyste nepodpořil zrušení povinnosti znečišťovatelů platit za vypouštění emisí do ovzduší. Šokovala mě zpráva, že poslanecká sněmovna zrušení poplatků odhlasovala a velmi doufám, že Senát toto rozhodnutí zvrátí. Myslím si, že poplatky za znečištění jsou jeden ze základních postupů, jak něco dělat proti znečištění vzduchu který dýcháme, a měly by tedy být naopak zvyšovány, aby více odrážely skutečné škody a více motivovaly znečišťovatele zavést čistší technologie. Zrušení poplatků proto považuji ze strany poslanců za skandální pohrdání zdravím nás všech, zisky soukromých firem přece nemohou mít přednost! Tento krok je o to cyničtější, že přichází v době, kdy je v řadě míst v ČR častý smog (včetně Prahy, kde bydlím).

Další stránkou věci je, že se zrušením poplatků stát dobrovolně vzdává příjmů, které by mohly sloužit k dalším opatřením proti znečištění ovzduší (třeba na opatření proti znečištění z malých domácích zdrojů), navíc v době krize, kdy přicházejí další a další škrty ve veřejné sféře...

Doufám tedy, že Senát nepodléhá takovým lobbyistickým tlakům jako pravděpodobně parlament a bude hlasovat ve prospěch našeho zdraví a životního prostředí, tedy proti návrhu zrušit poplatky za znečištění.

S pozdravem a přáním úspěšného dne
Hana Pernicová

13.2.2012, 17:05   Ing. Vítězslav Hálek, Praha 4

Pane předsedo, dobrý den. Využívám stejný mail, kterým jsem se na Vás asi před měsícem obracel o podporu přímé volby prezidenta. Chci Vám tímto poděkovat za úsilí, které jste věnoval schválení přímé volby a za dobré vystoupení dne 8. 2. 2012. Jsem moc rád, že se to povedlo.

Ukazují se různé "zasvěcené" názory (p. Kubera) a jiní. Protože mi moc záleží na tom, aby cesta k cíli nebyla komplikovaná a bylo možné důrazněji argumentovat o správnosti přímé volby, která byla schválena, i směrem k médiím, přikládám ještě přílohu, kde jsem se pokusil vyjádřit ještě přesněji svůj přístup k přímé volbě. Příloha je označena "Selhání Parlamentu ČR - únor 2012". Až budete mít trochu času, tak se podívejte. 

Dále, zaslal jsem mail pí senátorce Paukrtové. Myslím, že by bylo správné, abyste s ním byl seznámen. Takže po tomto mailu Vám ještě přepošlu mail na pí Paukrtovou.

S pozdravem
Vítězslav Hálek