čas 15:37:11 - 16:01:18

Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové a s omluvou kolegovi Nytrovi. Jsem tady už dlouho, proto hodně pamatuji, proto vím, že se musím přihlásit písemně, chci-li to mít za sebou. Nechci přesvědčovat přesvědčené, protože z těch výsledků jednání výboru je to zcela jasné, ale právě proto, že mám nějaké zkušenosti a paměť tady při projednávání různých zákonů, tak jsem si několik poznámek připravil, které by, si myslím, je to moje práce, měla tady zaznít. Nejprve mi dovolte jednu citaci:

Myslím si, že tento zákon je přímo učebnicovým příkladem, jak by zákony vypadat neměly. Zdá se, že skupina poslanců se jednoho krásného dne sešla a řekli si: Co bychom tak užitečného udělali? Nefungují nám tady v ČR vůbec úřady, tak změníme ten proces. Ale pravděpodobně to tak nebylo, protože shodou okolností úplně stejný návrh zákona, který oni vypracovali, už předtím byl předložen řádně do legislativního procesu ministerstvem. O čem to svědčí? Je to přesně příklad, jak by legislativní proces probíhat neměl. Jestliže se ministerstvo rozhodne něco takového koncepčního udělat, nepodezírám poslance, že oni skutečně vymysleli takový dobrý zákon. Když se ministerstvo rozhodne něco takového koncepčně udělat, tak to správně předloží do připomínkového řízení, ve kterém se vyjádří všechny kompetentní orgány, včetně Svazu měst a obcí, krajů a dalších příslušných ministerstvem, odhalí se chyby, které v tom zákoně jsou, a ten zákon potom probíhá řádně procesem vypořádání připomínek – vláda, Poslanecká sněmovna, Senát. Předpokládám, že kdyby takový proces byl zvolen, tak zde nemáme takový paskvil, možná zde nemáme vůbec nic.

To, co jsem zde citoval, je citace Senátora Petra Víchy z roku 2011 při projednávání návrhu zákona, týkající se koncepční změny práce úřadů práce, kdy tehdy úplně stejně poslaneckým návrhem, velmi tlustým, podobně jako je tento stavební zákon, byla změněna celá koncepce sociálních dávek. Ono to nakonec prošlo za pana ministra Drábka a stálo nás to samozřejmě několik miliard korun. A o tom, jestli z toho měl něco pan náměstek Šiška, který to dělal kvůli softwarovým změnám, to nechť posoudí jiní. Posoudil to asi i soud.

Možná to zdánlivě nesouvisí, ale myslím si, že jistá podobnost tady je. Protože ten proces je úplně stejný. Vláda po nějakém procesu předložila nějaký návrh. A pak skupina poslanců večer si řekla, že nemají co dělat, a tak vymyslí úplně jinou koncepci zákona. Dále se k tomu dostanu. Teď pár připomínek. Starostové chtějí vliv na stavební řízení. Jsem 27 let starostou města a netvrdím, že v celé republice je to naprosto stejně. Netvrdím, že nejsou výjimky a že někde je to zneužívané. To samozřejmě nemohu tvrdit. Ale rozhodně jsou starostové obce pod větší kontrolou než nějaký státní úřad. K tomu se potom také dostanu. A já si myslím, že to je pravdivé tvrzení. Starostové chtějí vliv. Chtějí, aby dobře a co nejrychleji fungovala státní správa, máme zájem být kvalitní, rychlou státní správou pro občany, podniky a podnikatele. Protože víme, jak to dokáže stát. Nebo spíš jak to nedokáže stát. Proto se přiznám, že poznámky různých spolků, jako je rekonstrukce států a pak Ministerstva pro místní rozvoj, mne, a myslím si, že mnoho dalších starostů, urážejí. A teď si dovolím další citaci. Je to z deníku 29. 6. Já z toho celkového článku, který je dlouhý, ale nebudu vás tím zdržovat, vytrhnu jen několik vět, ke kterým se posléze vyjádřím:

Ještě před 10 lety mělo zemní rozhodnutí jen několik stran a stavebník na ně nečekal roky. Dnes je to právní elaborát o desítkách až stovkách stran. Investor musí získat několik desítek razítek.

Vyjádřím se tehdy hned. Ano, to je kouzlo Ctrl+c, Ctrl+v, kdy všechno je mnohem delší. A také kraj potom při odvolacích řízeních, když to nemá patřičný počet stran, tak to z formálních důvodů zamítá. Protože i oni mají ta tlačítka na svých počítačích. Jsme na 157. místě ze 190 zemí v rychlosti stavebního řízení. Ještě před 10 lety přitom byla Česká republika na 76 místě. Nu, ano, bylo 26 novel zákona o Stavebním úřadu, které všechno předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. A to nás zavedlo na 157. místo. A já nemám nejmenší se domnívat, že tato novela nás přivede k lepšímu umístění. Myslím si, že budeme v navrženém směru. Dále nový stavební zákon, který jsme poslední 4 roky připravovali, je opravdu zásadní rekodifikací srovnatelnou snad jen s novým občanským zákoníkem. Místo shánění razítek konečně začneme stavět a budeme mít život v našich rukou. Tak to přece není zákon, který jste 4 připravovali, protože to není vládní návrh zákona. To je návrh zákona, který připravila skupina poslanců, kteří si jednoho dne večer řekli, že něco budou chtít změnit. Možná jste jim to připravili vy. Určitě jste jim to připravili vy. Ale takto to bohužel nevypadá. No a ta razítka si přeci jenom budou muset shánět všichni pořád stejně, protože až s těmi razítky to předloží. A pak už to za 30 dnů budou mít vyřízeno. Pokud budou mít v pořádku, bude mít stavební povolení na domek v takzvaném zrychleném řízení v ruce už za 30 dnů, velký investor pak do roka. 26krát jsme novelizovali zákon a kam jsme se dostali? To už jsem říkal, kam jsme se dostali. Na 157. místo. My tvrdíme, že jedině profesionální státní stavební správa dokáže zajistit dodržování lhůt, jelikož úředníci budou zastupitelní a zaručí nezávislost úředníků stavebních úřadů, abychom odstranili takzvanou systémovou podjatost. Ta paralyzuje zejména veliké dopravní stavby atd. Pamatujte si to, já se k tomu vyjádřím. Vždyť i právní kancelář Frank Bold poukazuje na to, že vhodnější by bylo povolování staveb od samosprávy jasně oddělit. Je potřeba si na rovinu říct, že jediné, o co starostové s novým stavebním zákonem přijdou, je právně ten neformální vliv na úředníky, který je protizákonný. Já to čtu tak, že tedy starostové dneska postupují protizákonně? Tím, že mají neformální vliv na úředníky, tím, že jsou to zaměstnanci obcí, které oni vybírají? Já si to nemyslím.

Tak, a teď ještě několik stručných poznámek. Mělo by to tedy vést k zjednodušení zákona a k zrychlení procesu. Takže zákon z roku 2006, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj a který 26krát novelizovalo, má 198 paragrafů. Tento návrh zákona má 335 paragrafů, spoustu příloh, zřizuje další ústav územního rozvoje a novelizuje 58 dalších zákonů. To je to zjednodušení zákona? A myslím si, že to říkají koneckonců vždycky všechny vlády, že jejich cílem – nebo všechny strany politické před volbami – že jejich cílem je zjednodušení státní správy, vyhození nějakých úředníků, úspory, zjednodušení všech procesů. A výsledkem je 157. místo a pokračující směrem stejným směrem.

K té rychlosti... Nebo možná ještě řeknu, úplně stejně nám to tvrdili vždycky všichni náměstci Ministerstva pro místní rozvoj, když tady byli obhajovat ty předchozí změny, ale u toho nebyla paní ministryně, na její obhajobu. Ministerstvo tvrdí – zkrátíme řízení na rok. Zamyslel jsem se a zeptal jsem se našeho Stavebního úřadu, jak to je u nás? Nějakou statistiku za poslední dva roky jsem si nechal udělat. A my z 95 % jsme dodrželi 30 dnů, z 5 % ne, protože to předkladatelé neměli úplně v pořádku. No tak, já se tedy přiznám, naším cílem není prodloužit to na rok, paní ministryně. Není. Opravdu není. A i ten státní úřad, který tady v tom zákoně je, tak tam se to deklaruje, že to nabude pak účinnosti po 30 dnech, když se k tomu nevyjádří, od perfektní žádosti. A v tom je přece ten problém! Předložit perfektní žádost, to je dneska panečku velký um! A kdo to dnes prodlužuje a dává stanoviska pozdě? Stanoviska a souhlasy. Jenom nějaký stručný výčet: ÚZSVM – znáte asi – SPU, ČD, SŽDC (nebo dneska SŽ), ČEZ, ČEZ Distribuce, vodárenské společnosti, různí správci sítí povodí tam či onde, Ředitelství silnic a dálnic, Lesy ČR – to už je na zabití úplně – no a ministerstvo pokud tam máte, tak to nezískáte včas, to vám garantuji. Říkám to něco, kdo je vlastníkem tady těchto společností, které jsem říkal? Čili já tvrdím, že dnes stát může zrychlit stavební řízení. A na ten rok se možná dostat, pokud všechny tyto instituce, které jsou státní, budou včas vydávat stanoviska. A to už nehovořím o tom, že účastníkem řízení může být kdejaký spolek. Bez toho, že by jejich zástupci měli zvláštní způsobilosti. Příklady výborně fungujících státních institucí, protože chceme zřídit další stavební instituci, která bude fungovat obdobně jako ty, které už dnes tady máme. Takže již zmíněný Úřad práce, vzniklý ve stávající podobě po té Drábkově reformě, kdy ti poslanci se sešli a vymysleli to tak výborně. Takže následkem bylo několik promrhaných miliard každý rod, zejména na ubytovny. Kolegové tady budou vědět. A to kvůli tomu software pana náměstka Šišky.

Finanční úřad – to je boží instituce. Ta byla už i ve městech velikosti 20 30 tisíc obyvatel zrušena, ty pobočky, už to máme vesměs jen v sídlech okresů. A v době pandemie zrušili podatelny úplně všude. Na obcích jsme byli všude, pořád, ale oni ne. A v době podávání přiznání tam šoupli volební urnu. Přidělali ji řetězem ke dveřím, aby ji nikdo s těmi daňovými přiznáními neukradl.

Výborné. Výborné fungování státní instituce. Já bych nechtěl takový stavební úřad, který prostě takto funguje. Mám tady ještě pár dalších případů.

Katastrální úřad, ten nechtěl už teď poskytovat údaje. A naštěstí se to zvrátilo, takže ještě pořád máme přístup ke katastrálním úřadům. Ředitelství silnic a dálnic, to je výborný příklad, jak to dobře funguje. Chtěli jsme na jejich cestě, která prochází naším městem a nebyla osvětlena, vybudovat za naše peníze osvětlení. Ale protože jsme potřebovali tři metry věcného břemene, tak 10 tisíc korun.

Naopak ČEZ, to je taky výborná instituce, ta teď podle nového zákona nechce platit vůbec nic. Pár metrů pozemku od ŘSD na to, abychom vybudovali přechod, schválili jsme a podepsali smlouvu. Tu smlouvu ale musí schválit ministerstvo. Ministerstvo to nikdy neschválí do 30 dnů. Smlouva není platná, protože je třeba ji zaregistrovat do registru smluv do 30 dnů. Tento proces se opakoval asi desetkrát rok a půl. Přátele, nelze. Nelze. To je taky příklad, kde by se mohlo zrychlit stavební řízení. My bychom stavěli, my bychom i prostavěli ty miliardy, které teď máme na svých účtech, jako obce, protože se nám opravdu daří při té pandemii velmi dobře.

Státní pozemkový úřad, kupovali jsme od nich pozemky, které byly souvislé s našimi domy. 24 parcel, čísel, mezi našimi domy, 24 posudků. 24krát cena znaleckého posudku, které město musí zaplatit. Dříve se s ním nejedná na to, aby to mohlo koupit. Není to plýtvání finančními prostředky? A co můžete udělat? Nic.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jestliže narazíte na tento úřad, tak v podstatě nezrealizujete žádnou stavbu. My jsme měli štěstí. Stavbu jsme zrealizovali, protože byla uprostřed sídliště na pozemku občana, který asi před 15 lety zemřel. A my jsme vyzvali Úřad pro zastupování státu, aby se tedy ujal toho vlastnictví. Dědictví se vypořádalo po několika letech a oni získali ovšem to vlastnictví zpětně k datu úmrtí tohoto člověka. Chtěli jsme těch pár metrů pozemku koupit. No tak i za cenu toho chodníku, který jsme tam vybudovali, a 10 let zpětně nájem. Když jsem jim říkali – ale i podle občanského zákoníku je nárok jenom na 3 roky? Řekli – my víme, že soud bychom prohráli, ale my vám nedáme bezdlužnost. Já si nevymýšlím. Státní instituce! Všechny ty příklady, které jsem teď uváděl, jsou příklady, kdy stát pomáhá obcím, jak jen to jde.

Lesy ČR, to musím uvést ten příklad, bohužel. Uprostřed města historicky zůstalo pár metrů Lesů ČR, uprostřed sídliště. Patří jim to. Chtěli jsme tam pod stromem, krásným stromem, vybudovat pár parkovacích míst. Lesy si to ocenily na 400 tisíc korun, ale řekly – ale ten strom! Ale je řešení, můžeme ho pokácet a prodat vám asi za 3000 to dřevo.

To by šlo, ale to jsme my nechtěli. My jsme nechtěli zlikvidovat ten strom. Takže i strana Zelených prosím nechť ocení náš přístup. My nejdeme prostě přes zuby, jak to jen jde. Ale proč to říkám? Možná to tady nesouvisí. Všechny tyto instituce postupují podle svých směrnic. Nemůžou jinak, úředníkům se to také nelíbí, ale říkají – my nemůžeme jinak, protože my máme svoje směrnice.

A podobné směrnice bude mít i státní Stavební úřad nepochybně. Tak, a teď se dostávám k tomu závažnému. Ten zákon je podraz. Ten zákon je podraz, paní ministryně. A vy to přece musíte vědět, protože vám Hospodářská komora něco zpracovala, byl milion připomínek. A pak byla dohoda mezi vámi, pane premiérem, Svazem měst a obcí, že bude jiná podoba toho zákona. Tu jinou podobu schválila vláda. V té jiné podobě to šlo do Poslanecké sněmovny. A teprve v Poslanecké sněmovně se pár poslanců, jak jsem říkal, v čele s panem Kolovratníkem vzpamatovala a řekli si, že něco změní. To je podraz. A ti poslanci by pro to nehlasovali, kdyby to nebylo s vaším a se souhlasem pana premiéra.

Bohužel, prošlo to. Prošlo to hlasy ANO. Prošlo to hlasy SPD. Omlouvám se, kolegyně a kolegové, prošlo to i hlasy třech poslanců ČSSD. To nic nemění na tom, že já, jako sociální demokrat, jsem striktně proti tomuto zákonu. A pevně věřím, že jestli se nám to podaří zamítnout, což zatím vypadá, že ano, tak že o prázdninách snad poslanci odjedou někam pryč a těch 101 hlasů nezískají. I když to, že byli předtím proti komunisté, tak to určitě nebylo kvůli těm sklepním bytům. To přece si nemůžeme myslet, že to tak jako bylo.

Systémová podjatost – přátelé, znáte-li pohádku Obušku, z pytle ven, tak je to jitrnice, kterou nikdy neviděl. Já jsem ji za 27 let neviděl prostě. Paní ministryně o ní pořád mluví, píše, všichni si to myslí, že to tak je. Ale já jsem ji prostě neviděl. Možná, že to je u státních velkých investic, jak píšete. V tom článku to taky tak píšete. No, ale pak to bude tedy o to větší podjatost, protože to bude státní Stavební úřad, který to bude dělat, ty státní investice.

Od zrušení okresních úřadů je to další krok, který jde proti té tehdy schválené reformě veřejné správy. Můžeme si o té reformě myslet, co chceme, takto byla tedy přijata. Byly zrušeny okresní úřady. Ony měly být zrušené i nějaké kompetence na ministerstvech, které měly přejít na ty kraje. Ministerští úředníci už se nikdy ničeho nevzdají. A od té doby postupnými kroky, největší byl asi ten s těmi úřady práce a teď to má být další, tak to je přesně krok, který jde proti tomu. A chce se, aby stát tady měl všechno, přičemž z těch případů, které jsem uvedl, myslím si, že je zřejmé, že ten stát opravdu není úplně nejlepším vlastníkem, organizátorem, schvalovatelem. Stát je úplně v podstatě k ničemu. Tak, nemají přejít jenom stavební úřady. Mají přejít vodaři, památkáři, zeleň, ochrana přírody, doprava. Vy, kteří jste na obcích, tak víte, že většinou tihle pracovníci nemají jenom tu státní správu. Oni tam dělají případně i nějakou samosprávnou činnost. A já jsem se všemi, s těmi lidmi, kterých se to týká, u nás hovořil. A myslím si, že takto to postupuje i v jiných obcích. A já vám říkám, že já si všechny ty kvalitní lidi, kteří tam jsou, nechám. Nechám. Dám jim práci, protože jsou dobří. Kde sežene státní Stavební úřad tolik lidí, kteří to budou teď dělat lépe, kvalitněji, rychleji? No, to já se přiznám, si nedovedu představit. A ještě ušetřit 6 tisíc úředníků, jak jsem se dočetl. 6 tisíc úředníků ušetříme tímto krokem! No, to je boží. Oni se tam zatím dneska flákali. Teď najednou ušetříme 6 tisíc lidí a ještě to bude všechno fungovat do 30 dnů. No asi proto, protože nikdo nebude nic dělat a za 30 dnů všechno nabude účinnosti. No, já si to jinak nedovedu vysvětlit. Prostory? No, když tedy tehdy odcházeli z toho Úřadu práce nebo na Úřad práce ti lidé, tak ani minutu jsme je nenechali na radnici, protože já si nenechám nadávat na radnici za někoho, za koho nenesu zodpovědnost. Myslím si, že takový postup bude i tady. Takže mnoho, mnoho, mnoho nemovitostí bude potřeba. Mnoho miliard korun. Koneckonců i z těch fondů, které mají být. Teď z Evropské unie už tam máme nějaké 4 miliardy myslím méně nebo 4,5 miliardy plánované na to, že nakoupíme ty nemovitosti. To je výborné.

Ostrava – ti si možná teď lebedí, protože ti tam budou mít tedy teď sídlo. No, já znám Státní fond rozvoje bydlení. Ten měl sídlo v Olomouci a měl tam podatelnu a sídlo, ale nikdo tam v podstatě nebyl. Všechno bylo stejně v Praze, takže já budu rád, když to tak bude, protože jinak mi do té Ostravy odejdou za vyššími platy ti lidé z těch obcí a neměl by kdo u nás pracovat. Místní neznalost? Nebudu o tom vůbec hovořit. Je to úplně super. Úředník u nás si vezme dovolenou, tak úředník z Aše něco vyřídí. To je podáváno jako ta hlavní výhoda toho. Držím palce. Držím palce.

Přechod zaměstnanců delimitací, archivy těch spisových záležitostí, územní plány... Myslím si, že těch problémů bude ještě hodně. A jestli to sněmovnu přehlasuje, tak já chci mít čisté svědomí. Za tohle nechci nést spoluzodpovědnost.

A myslím si, že paní ministryně také už nebude nést za to po volbách spoluzodpovědnost. Ale ten, na koho to padne, to nebude mít jednoduché.

Shrnuto. Myslím si, že starostům nejde o vliv, jde o to, že máme jinou představu o tom, jak to nebude fungovat, máme obavy o stavebníky, aby skutečně se dalo stavět, nechceme prodloužit na rok stavební řízení, když nám to funguje za 30 dnů. Nechceme zbytečné miliardy nákladů, které stát vyhodí za to, aby zřídil tuto podle mého názoru nefunkční síť. A vůbec nejde o ty sklepní prostory, jak se ukáže při hlasování komunistů ve sněmovně.

Milé kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se za mé možná poněkud delší vystoupení, ale já jsem pro svůj klid duše s 27letou zkušeností ve státní správě měl potřebu se o to podělit. Děkuji.