Články z médií

9.2.2012  Příštího prezidenta si zvolíme sami

Publikováno: Právo
Strana: 1,2
Autor: Bek Lukáš

 

Změnu ústavy schválil po Sněmovně i Senát
Kandidát potřebuje 50 tisíc podpisů nebo 20 poslanců či 10 senátorů

Už za rok budou moci lidé poprvé v historii Československa a Česka sami rozhodovat o nástupci Václava Klause na Hradě. Příslušnou ústavní změnu včera po pětihodinové debatě schválil Senát, který potvrdil vládní návrh schválený již loni Sněmovnou. Pro změnu volby prezidenta hlasovalo 49 ze 75 přítomných senátorů, proti bylo 22. Změna prošla díky drtivé většině zástupců ČSSD a části ODS.

Ústavní zákony se v Senátu schvalují třípětinovou většinou z přítomných. Těsně by však návrh prošel, i za předpokladu plné účasti všech 81 senátorů. Nejčastějším argumentem odpůrců byla obava z narušení ústavního systému a varování, že kandidáti budou v přímých volbách planě slibovat. Přitom prezidentské pravomoci se nezvýší. Hlava státu může vetovat zákony či zdržovat jmenování členů vlády a to se nemění.

Naopak zastánci přímé volby zdůrazňovali, že občané mají dostat možnost, jak více ovlivňovat politiku. "V tomto směru věřím lidem v České republice, věřím voličům, že bude-li přímá volba, tak budou vybírat prezidenta velmi zodpovědně," uvedl senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). Zastánci přímé volby také argumentovali šokem ze zákulisních hrátek při volbě roku 2008 a varovali, že je snazší "uplatit" několik zákonodárců než několik miliónů lidí.

Lidé budou prezidenta moci navrhnout sami, pokud získají 50 tisíc podpisů. Jejich pravost má podle návrhu "běžného" prováděcího zákona namátkově kontrolovat ministerstvo vnitra. Kandidáty může navrhnout také nejméně deset senátorů či dvacet poslanců. Volit se bude ve dvou kolech jako do Senátu.

Vzhledem k tomu, že Klausovi končí mandát 7. března 2013, volba se bude konat mezi 7. lednem a 5. únorem, přesný termín vyhlásí předseda Senátu. Hlava státu bude moci být odvolána Ústavním soudem na návrh třípětinové většiny Senátu a se souhlasem tří pětin Sněmovny. Taková shoda je těžko představitelná. Dosud prezidenta za velezradu mohl k soudu poslat pouze Senát běžnou většinou. Právě na faktickou neodvolatelnost budoucího prezidenta upozorňovali kritici návrhu.
Prezident už nově také nebude moci sám udělovat takzvané abolice, tedy zastavovat běžící trestní řízení. Bude k tomu potřebovat souhlas premiéra či jím pověřeného člena vlády. Naopak zůstává pravomoc samostatně vybírat členy bankovní rady centrální banky. ČSSD přitom chtěla hlavu státu omezit souhlasem předsedy Senátu.

"Oslabená vláda"

Proti přímé volbě se vyslovila například šéfka senátorů TOP 09 Soňa Paukrtová. "Přímo volený prezident s vlastním volebním programem se stává významným hráčem na politickém poli, a protože v ČR existuje uzavřený systém moci, může posílit pouze na úkor jiného orgánu, a zřejmě posílí na úkor vlády," uvedla.

Přímou volbu kritizovala i soc. dem. Jiřina Rippelová. "Novelizujeme novely novel, novelizujeme zákony, které ještě ani nenabyly účinnosti. A v tomto chaosu a legislativním marasmu by měla alespoň naše ústava představovat pevný bod, k němuž se upírá ústavní a politická praxe," uvedla Rippelová, která se později zdržela hlasování. Vůči tomu se ohradil předkladatel, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). "Otázka přímé volby je téma, které se v obou komorách parlamentu a zvláště na půdě Sněmovny debatuje již více než deset let," prohlásil. Podle něj je přímá volba démonizována. Připomněl, že ji v EU má 12 států, zatímco nepřímou má osm a zbylých sedm jsou konstituční monarchie.

"Návod na vůdce"

S přímou volbou nesouhlasí například místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Připomněl jednání s KSČ v prosinci 1989. Tehdy padl návrh na přímou volbu, kterou veřejnost podporovala. "KSČ doufala, že se proces jejího odchodu z mocenských pozic zastaví nebo alespoň zpomalí," uvedl. K novele ústavy Pithart také řekl: "Někteří z nás se ke všemu ještě chystáme takovéto posílení prezidenta učinit neodvolatelným. To už je přímo návod k výrobě vůdce." Podle Pitharta se politici schovávají za lid, který si přímou volbu přeje. "Lidi si také přejí trest smrti a zrušit daně a mnoho lidí si přeje všechny tzv. nepřizpůsobivé poslat do Indie," dodal.

***

Přímá volba je démonizována. V Evropské unii ji má dvanáct států Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti

Jak se bude volit prezident
Kandidáta může navrhnout každý občan, který získá 50 tisíc podpisů lidí s volebním právem. Dále může se jmény přijít skupina nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů. Volby vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dnů před jejich konáním, do rukou šéfa horní parlamentní komory také prezident skládá slib. Rozhodovat se bude ve dvou kolech, stejně jako při volbách do Senátu. V prvním zvítězí ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo takový nebude, za čtrnáct dní se bude konat druhé kolo, do něhož postoupí dva nejúspěšnější z první volby. Prezident může být stíhán za velezradu a nově rovněž za hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Velezradou se rozumí "jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu". Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout, že prezident ztrácí úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Žalobu musí podat nejméně tři pětiny přítomných senátorů a souhlas musí vyslovit i tři pětiny všech poslanců. Prezident se tak prakticky stává neodvolatelným. Dosud může být postaven před Ústavní soud "pouze" se souhlasem prosté většiny senátorů. Zatím k tomu nikdy nedošlo. Prezidenta nebude možné po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle současné ústavy má prezident imunitu "na věky", tedy i po skončení mandátu. Mírně novela ústavy upravuje odpouštění trestů. Prezident bude moci nadále pouze o své vůli udělovat milosti. Naopak k tzv. abolicím, tedy nařízením, aby se trestní řízení nezahajovalo nebo aby se v něm nepokračovalo, bude potřebovat souhlas předsedy vlády nebo jím pověřeného ministra. Pokud se úřad prezidenta uvolní, jeho pravomoci budou rozděleny mezi předsedy vlády, Senátu a Sněmovny.

Co zůstává
Soc. dem. se nepodařilo prosadit, aby prezident potřeboval souhlas Senátu se jmenováním členů bankovní rady České národní banky. Nadále bude mít v této věci volnou ruku. ČSSD také neúspěšně žádala, aby bylo možné prezidenta stíhat za závažné trestné činy. Prezident bude nadále mimo jiné navrhovat soudce Ústavního soudu se souhlasem Senátu, jmenovat a odvolávat předsedu a členy vlády a zůstane vrchním velitelem ozbrojených sil.
(luk)

Tabulka
Jak hlasovali senátoři

                Pro  Proti Zdrželi
ČSSD          36     0      3
ODS            11   10      0
KDU-ČSL       0     6      0
TOP 09         1     3      1
Nezařaz.       1     3      0
Celkem       49    22      4


Zpět   Vytisknout


Aktuality



12.1.2024
Bohumín i dopravní inspektorát se k ostrému měření rychlosti staví rezervovaně

BOHUMÍN – Sedm ulic, kde by výhledově mohly přibýt »ostré« radary na měření rychlosti aut, vytipovali společně Bohumín, Rychvald a Dolní Lutyně. Jejich zprovoznění však není samospasitelné, plány navíc musí posvětit dopravní inspektorát. Ten se k represivnímu opatření zatím staví zdrženlivě.

Orlovská, Bohumínská a Michálkovická ulice v Rychvaldu, Bezručova a Rychvaldská ulice v Dolní Lutyni a Bezručova a Opletalova ulice v Bohumíně. To jsou místa, kde by v budoucnu mohly přibýt stacionární radary. Nejvíce o jejich instalaci stojí sousední Rychvald.



3.10.2023
Projekt přerodu veteriny na zubní kliniku je u konce, lékaři se stěhují

Nová zubní klinika v Bohumíně, kterou v posledních pěti měsících vybudovalo na své náklady město, začne v říjnu sloužit pacientům. Tři stomatology čeká v příštích dnech stěhování do kompletně vybavených ordinací. Bohumín tak zajistil dentální péči třem tisícům svých obyvatel.



17.7.2023
Bohumín se obává zastavení výstavby protipovodňové hráze

BOHUMÍN – Stavbě protipovodňové hráze v Bohumíně-Pudlově, která má zabránit ničivým následkům záplav, hrozí zastavení. Ministerstvo zemědělství avizovalo, že kvůli vládnímu úspornému balíčku aktuálně není schopno garantovat poskytnutí finančních prostředků na probíhající akci za 400 milionů korun. Vláda přitom proklamovala, že škrty se nedotknou investic.



7.6.2023
Otevřený dopis ministru životního prostředí

Vážený pane ministře,

jako představitel města střední velikosti o 20 tisíci obyvatelích, které přes dvacet let buduje systém odpadového hospodářství, neustále reaguje na vývoj odpadové legislativy a nastavené cíle pro obce, se musím vyjádřit k Vašemu dopisu z 22. 5. 2023, určeného obcím. Reagovat na něj musím i jako senátor, který se k návrhu zákona o obalech bude vyjadřovat v legislativním procesu.

V Programovém prohlášení vlády bylo uvedeno: "Zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník)." Na tiskové konferenci 16. 5. 2023 jste uvedl: „Nebavíme se o tom, zda systém bude, to je rozhodnuto. Bavíme se o tom, jak bude fungovat.“ Věřím, že jste tato slova mínil v nadsázce a máte skutečně zájem diskutovat a slyšet názory měst a obcí, kterých se zavedení zálohování významně dotkne, ale také stanoviska z řad odborné veřejnosti působící v oblasti odpadového hospodářství.





Copyright © 2007 - 2024 Petr Vícha  | web&design by web-evolution.cz  | Počet návštev: 369479