Články z médií

9.2.2012  Příštího prezidenta si zvolíme sami

Publikováno: Právo
Strana: 1,2
Autor: Bek Lukáš

 

Změnu ústavy schválil po Sněmovně i Senát
Kandidát potřebuje 50 tisíc podpisů nebo 20 poslanců či 10 senátorů

Už za rok budou moci lidé poprvé v historii Československa a Česka sami rozhodovat o nástupci Václava Klause na Hradě. Příslušnou ústavní změnu včera po pětihodinové debatě schválil Senát, který potvrdil vládní návrh schválený již loni Sněmovnou. Pro změnu volby prezidenta hlasovalo 49 ze 75 přítomných senátorů, proti bylo 22. Změna prošla díky drtivé většině zástupců ČSSD a části ODS.

Ústavní zákony se v Senátu schvalují třípětinovou většinou z přítomných. Těsně by však návrh prošel, i za předpokladu plné účasti všech 81 senátorů. Nejčastějším argumentem odpůrců byla obava z narušení ústavního systému a varování, že kandidáti budou v přímých volbách planě slibovat. Přitom prezidentské pravomoci se nezvýší. Hlava státu může vetovat zákony či zdržovat jmenování členů vlády a to se nemění.

Naopak zastánci přímé volby zdůrazňovali, že občané mají dostat možnost, jak více ovlivňovat politiku. "V tomto směru věřím lidem v České republice, věřím voličům, že bude-li přímá volba, tak budou vybírat prezidenta velmi zodpovědně," uvedl senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). Zastánci přímé volby také argumentovali šokem ze zákulisních hrátek při volbě roku 2008 a varovali, že je snazší "uplatit" několik zákonodárců než několik miliónů lidí.

Lidé budou prezidenta moci navrhnout sami, pokud získají 50 tisíc podpisů. Jejich pravost má podle návrhu "běžného" prováděcího zákona namátkově kontrolovat ministerstvo vnitra. Kandidáty může navrhnout také nejméně deset senátorů či dvacet poslanců. Volit se bude ve dvou kolech jako do Senátu.

Vzhledem k tomu, že Klausovi končí mandát 7. března 2013, volba se bude konat mezi 7. lednem a 5. únorem, přesný termín vyhlásí předseda Senátu. Hlava státu bude moci být odvolána Ústavním soudem na návrh třípětinové většiny Senátu a se souhlasem tří pětin Sněmovny. Taková shoda je těžko představitelná. Dosud prezidenta za velezradu mohl k soudu poslat pouze Senát běžnou většinou. Právě na faktickou neodvolatelnost budoucího prezidenta upozorňovali kritici návrhu.
Prezident už nově také nebude moci sám udělovat takzvané abolice, tedy zastavovat běžící trestní řízení. Bude k tomu potřebovat souhlas premiéra či jím pověřeného člena vlády. Naopak zůstává pravomoc samostatně vybírat členy bankovní rady centrální banky. ČSSD přitom chtěla hlavu státu omezit souhlasem předsedy Senátu.

"Oslabená vláda"

Proti přímé volbě se vyslovila například šéfka senátorů TOP 09 Soňa Paukrtová. "Přímo volený prezident s vlastním volebním programem se stává významným hráčem na politickém poli, a protože v ČR existuje uzavřený systém moci, může posílit pouze na úkor jiného orgánu, a zřejmě posílí na úkor vlády," uvedla.

Přímou volbu kritizovala i soc. dem. Jiřina Rippelová. "Novelizujeme novely novel, novelizujeme zákony, které ještě ani nenabyly účinnosti. A v tomto chaosu a legislativním marasmu by měla alespoň naše ústava představovat pevný bod, k němuž se upírá ústavní a politická praxe," uvedla Rippelová, která se později zdržela hlasování. Vůči tomu se ohradil předkladatel, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). "Otázka přímé volby je téma, které se v obou komorách parlamentu a zvláště na půdě Sněmovny debatuje již více než deset let," prohlásil. Podle něj je přímá volba démonizována. Připomněl, že ji v EU má 12 států, zatímco nepřímou má osm a zbylých sedm jsou konstituční monarchie.

"Návod na vůdce"

S přímou volbou nesouhlasí například místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Připomněl jednání s KSČ v prosinci 1989. Tehdy padl návrh na přímou volbu, kterou veřejnost podporovala. "KSČ doufala, že se proces jejího odchodu z mocenských pozic zastaví nebo alespoň zpomalí," uvedl. K novele ústavy Pithart také řekl: "Někteří z nás se ke všemu ještě chystáme takovéto posílení prezidenta učinit neodvolatelným. To už je přímo návod k výrobě vůdce." Podle Pitharta se politici schovávají za lid, který si přímou volbu přeje. "Lidi si také přejí trest smrti a zrušit daně a mnoho lidí si přeje všechny tzv. nepřizpůsobivé poslat do Indie," dodal.

***

Přímá volba je démonizována. V Evropské unii ji má dvanáct států Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti

Jak se bude volit prezident
Kandidáta může navrhnout každý občan, který získá 50 tisíc podpisů lidí s volebním právem. Dále může se jmény přijít skupina nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů. Volby vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dnů před jejich konáním, do rukou šéfa horní parlamentní komory také prezident skládá slib. Rozhodovat se bude ve dvou kolech, stejně jako při volbách do Senátu. V prvním zvítězí ten kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo takový nebude, za čtrnáct dní se bude konat druhé kolo, do něhož postoupí dva nejúspěšnější z první volby. Prezident může být stíhán za velezradu a nově rovněž za hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Velezradou se rozumí "jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu". Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout, že prezident ztrácí úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Žalobu musí podat nejméně tři pětiny přítomných senátorů a souhlas musí vyslovit i tři pětiny všech poslanců. Prezident se tak prakticky stává neodvolatelným. Dosud může být postaven před Ústavní soud "pouze" se souhlasem prosté většiny senátorů. Zatím k tomu nikdy nedošlo. Prezidenta nebude možné po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle současné ústavy má prezident imunitu "na věky", tedy i po skončení mandátu. Mírně novela ústavy upravuje odpouštění trestů. Prezident bude moci nadále pouze o své vůli udělovat milosti. Naopak k tzv. abolicím, tedy nařízením, aby se trestní řízení nezahajovalo nebo aby se v něm nepokračovalo, bude potřebovat souhlas předsedy vlády nebo jím pověřeného ministra. Pokud se úřad prezidenta uvolní, jeho pravomoci budou rozděleny mezi předsedy vlády, Senátu a Sněmovny.

Co zůstává
Soc. dem. se nepodařilo prosadit, aby prezident potřeboval souhlas Senátu se jmenováním členů bankovní rady České národní banky. Nadále bude mít v této věci volnou ruku. ČSSD také neúspěšně žádala, aby bylo možné prezidenta stíhat za závažné trestné činy. Prezident bude nadále mimo jiné navrhovat soudce Ústavního soudu se souhlasem Senátu, jmenovat a odvolávat předsedu a členy vlády a zůstane vrchním velitelem ozbrojených sil.
(luk)

Tabulka
Jak hlasovali senátoři

                Pro  Proti Zdrželi
ČSSD          36     0      3
ODS            11   10      0
KDU-ČSL       0     6      0
TOP 09         1     3      1
Nezařaz.       1     3      0
Celkem       49    22      4


Zpět   Vytisknout


Aktuality



8.6.2022
Městské byty jen slušným lidem. Bohumín neustoupí ministerstvu vnitra

BOHUMÍN – Ministerstvo vnitra ČR opět otevřelo čtyři roky trvající spor o podobě podmínek uzavírání nájemních smluv v městských bytech v Bohumíně. Některé z nich považuje za diskriminační. Radnice naopak trvá na ochraně svých nájemníků před nepřizpůsobivými občany a v zásadních bodech ustoupit nehodlá. Na svém posledním jednání to deklarovala rada města.



15.3.2022
Bohumínem projde denně tisíc lidí z Ukrajiny, kdo jim pomáhá a jak to vypadá

BOHUMÍN – Obětují volný čas, spánek a po více než týdnu nepřetržité pomoci uprchlíkům si sahají na dno svých psychických i fyzických sil. Řeč není jen o dobrovolnících z charitativních organizací, které pomáhají potřebným ze své podstaty. Do péče o vystresované ženy a děti utíkající před válkou se zapojily i bohumínské spolky.



22.12.2021
PF 2022

Ať v roce 2022 nemusíte uklízet cizí bordel...

Čistý stůl i čistou hlavu Vám v novém roce

přeje

Petr Vícha
starosta Bohumína


13.7.2021
Novela jde proti duchu stávajícího sloučeného modelu veřejné správy

Projev na 111. schůzi Poslanecké sněmovny dne 13. 7. 2021 k návrhu stavebního zákona, zamítnutého Senátem.

Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přiznám se, že je mi líto, že jsem do Sněmovny, kam se každý zejména u voleb do Poslanecké sněmovny těší, tak že já zde musím přijít s takto negativní záležitostí a obhajovat senátní zamítnutí. Paní ministryně sice Senát pochválila, ale ona sama dobře ví, že tam těch kritických hlasů zaznělo více.





Copyright © 2007 - 2022 Petr Vícha  | web&design by delameweby.cz | Valid XHTML 1.0  | Počet návštev: 354819