6.4.2011  Malá města zóny nezachrání

Publikováno: Lidové noviny
Strana: 2
Autor: Kolina Josef

Některá menší města trpí smogem ještě více než velkoměsta. Nízkoemisní zóny ale kvůli dopravě zřídit nemohou. Pomohly by jim hlavně obchvaty.

PRAHA - Den co den projíždějí centrem Bohumína stovky nákladních aut, která výrazně zhoršují kvalitu tamního ovzduší. Dalo by se tedy předpokládat, že schválení možnosti zavádět nízkoemisní zóny v tomto severomoravském městě vzbudí vlnu nadšení. Omyl. Ačkoli je Bohumín téměř na čele smogového žebříčku, nízkoemisní zónu si zřídit ani nemůže.
Nesplní totiž základní podmínku, kterou určil právě schvalovaný zákon. Může si ji zřídit jen takové město, které zajistí, aby bylo možné objet vytyčenou oblast po silnici stejné či vyšší třídy. Potřebné komunikace však Bohumín se svou řídkou silniční sítí nemá.

"Nízkoemisní zónu zřídit nemůžeme, nic by pro nás neřešila. Čekáme hlavně na dostavbu obchvatu. Bez něj budou centrem města stále projíždět nákladní auta. I kdybychom je chtěli odklonit, nyní nemáme kam," popisuje situaci ve svém městě senátor a starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).

A podobná slova zní z drtivé většiny menších měst postižených smogem. "Největší znečistění je ze silnice první třídy do Polska, která prochází skoro centrem města, Na této silnici ale dopravu nijak regulovat nemůžeme, alespoň do doby, než budeme mít obchvat," říká náměstek primátora Karviné Jan Wolf.

Severomoravská města navíc okamžitě dodávají, že doprava je u nich jen zlomek problému, Ovzduší tu totiž neblaze ovlivňují i tamní průmyslové podniky. Ostatně i ekologové vnímají nízkoemisní zóny jako poměrně malý doplněk celkového řešení smogové situace. "Je to řešení poměrně malé části celého velkého problému. Konkrétně na severní Moravě je ještě větší problém s průmyslovým znečištěním a emisemi způsobenými nevhodným topným materiálem," vysvětluje potíže Ostravska Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

S nízkoemisními zónami si ale občas nevědí rady ani ve městech, kde by teoreticky zřídit šly. Například v Brně tvrdí, že věc musí nejprve důkladně zanalyzovat. Podle náměstka primátora Roberta Kotziana (ODS) je nyní nejdůležitější dostavět takzvaný velký městský okruh, který by měl pomoci vyčistit ulice od kolon. "Právě auta stojící v kolonách totiž způsobují největší exhalace plynů," tvrdí Kotzian.

V Olomouci, kde tamní silniční síť k zavedení nízkoemisní zóny přímo vybízí, zatím čekají. Až bude zákon hotový i se všemi vyhláškami, rozhodnou se, zda by se dalo novinku v Olomouci aplikovat.

Některá města chtějí vyhnat z centra vozy, které příliš zamořují vzduch. Zákon jim k tomu dal šanci

Sněmovna schválila zákon, který umožňuje českým městům zřídit si takzvané nízkoemisní zóny. Do těchto oblastí nebudou moci vjet auta, která nesplňují emisní limity - třeba staré typy škodovek. Česko se inspirovalo v Německu, kde jsou obdobné ekologické zóny ve 33 městech.

Nízkoemisní zónu si budou moci zřídit města se znečištěným ovzduším či města lázeňská. Důležitou podmínkou, která řadu českých měst diskvalifikuje, je požadavek, aby bylo možné uzavřenou oblast v centru objet po silnici stejné nebo vyšší třídy. To si mohou dovolit jen větší města, která mají hustou silniční síť. O zřízení zón uvažují zatím v Ústí nad Labem, Praze, Ostravě, Českých Budějovicích a v Plzni.

Do zón mohou vjet jen auta se speciální plaketou. Například v Německu existují plakety tří barev - zelené, žluté a červené. Zelená plaketa umožňuje vjezd do úplného centra, dostanou ji vozy s velmi nízkými emisemi. Vozy s plaketou jiné barvy se musí centru vyhnout. Za vjezd do ekologické zóny bez příslušné plakety se platí pokuty, v Německu až 40 eur.

Žádnou plaketu nemohou získat vozy, které nejsou vybaveny řízeným katalyzátorem. Jde například o Škodu 120, první generace favoritů a staré vozy s dieselovými motory z osmdesátých let.

Červená plaketa náleží dieselovým autům 90. let, která vyhovují evropské normě Euro 2. Dostane ji třeba Škoda Felicia Diesel či dieselový Ford Escort, rok výroby 1993. Žlutá přísluší dieselovým vozům vyrobeným přibližně v rozmezí let 1996 až 2002, evropská norma Euro 3. Týkat se to bude i prvních dieselových modelů Škody Octavia či starších fabií se vznětovým motorem. Zelenou, která je nejlepší, obdrží benzinová auta vyrobená po roce 1990. Sem spadá i první benzinová verze Škody. Z dieselových vozů sem patří modely, které vyhovují normě Euro 4 a výš, vyrobené přibližně po roce 2003.

Josef Kolina