30.10.2010  Poslancům se nechce snižovat platy

Publikováno: Lidové noviny
Strana: 1

Žádný spěch. Sněmovna zdržuje přijetí plánu na snížení mezd

PRAHA - Když mají politici sáhnout do kapes voličům, jde jim to dobře. Jakmile se ale škrty týkají jejich peněženek, objeví nějaký zádrhel. Stejně jako včera, kdy poslanci odmítli rychlé snížení svých platů. Tentokrát chtěla připravit zákonodárce o pět procent mzdy vláda. A žádala poslance, aby úsporné opatření schválili bez okolků, hned v prvním čtení.

To však odmítli sociální demokraté a pak už se připomínky k novele z pera ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) začaly vršit - bez ohledu na stranickou příslušnost. "Nejsme proti snížení platů politiků. My jsme namítali problém státních zástupců," hájil zdržovací taktiku oranžových místopředseda klubu ČSSD Václav Klučka.

Hned jak sociální demokraté svým vetem otevřeli prostor debatě, hladké schválení škrtů vzalo zasvé. Výhrady k návrhu, který kromě pětiprocentního snížení platu ústavních činitelů počítá i se zmrazením jejich mezd do roku 2014, se totiž začaly ozývat ze všech stran. Včetně vládní koalice. Kamenem úrazu podle poslanců je to, že zatímco třeba soudců se mají škrty dotknout jen příští rok, státní zástupci budou mít podobně jako poslanci a senátoři stejné peníze další čtyři roky. "Státním zástupcům zůstane vždy v ruce černý Petr. Budeme usilovat o to, aby nebyli dotčeni snížením platů tak, jak se původně plánovalo," prohlásila šéfka ústavněprávního výboru sněmovny Karolína Peake (VV). "Nikdo nezpochybňuje opatření na příští rok, ale zdá se nám nešťastné, aby se platy soudců a státních zástupců rozbíhaly," přidal se Marek Benda (ODS).

Ten navíc nesouhlasí ani se zmrazením platů pro příští čtyři roky. /i>"Zastavení na pevné částce není úplně správně. I kvůli tomu, že kdyby platy ve veřejném sektoru reálně klesly, což si podle mě nikdo úplně nemyslí, tak by měly klesnout i platy ústavním činitelům," uvedl Benda. Škrty v platech ústavních činitelů mají příští rok státní kase ušetřit 156 milionů korun, Podle Drábka jde ale hlavně o signál občanům, že v krizi musí šetřit všichni.

Už loni se ale ukázalo, že u politiků často zůstává jen u slov. Zákonodárci tehdy souhlasili se zdaněním svých náhrad, už ale nevyřešili, že je jiný zákon vede jako nezdanitelné. Navzdory výtkám Drábek věří, že snížení svých platů poslanci nakonec schválí. "Jsme v přechodné situaci, kdy děláme úsporná opatření v celé veřejné správě. Myslím, že i zákonodárci na to musí reagovat a převzít princip spoluodpovědnosti a sounáležitosti," řekl ministr.

Všechny nedostatky, které s sebou současná vládní novela přináší, slibuje Drábek vyřešit později. Dlouhodobou úpravu platu státních zástupců chce například předložit už v prvním čtvrtletí příštího roku.

O tom, zda budou mít v krizi hlouběji do kapsy i ústavní činitelé, bude nicméně ještě hlasovat Senát. A ten měl v minulosti s podobnou úpravou problém. Poslancům vloni třeba návrh na snížení platů vrátil kvůli již zmíněným nedořešeným náhradám.

Nyní se ale zatím senátoři stavějí ke snížení vlastních platů poměrně vstřícně. "Snížení už bylo loni o čtyři procenta, letos by to mělo být pět procent plus zdanění náhrad, to je v součtu dost velké snížení. Ale pravděpodobně s tím budeme souhlasit," řekla Alena Palečková (ODS). A podobně mluví i šéf senátorů ČSSD Petr Vícha. Nakonec však bude záležet na tom, jak se Senátu zalíbí konkrétní návrh. Někteří senátoři by totiž místo rychlého úsporného opatření raději viděli jednotný plán.

***

ŠKRTY V PLATECH

Nečasova vláda chce platy ústavních činitelů snížit o pět procent. Na stejné úrovni mají navíc zůstat do roku 2014. Výjimku kabinet přichystal jen soudcům, kterých se úspory dotknou pouze příští rok. Podle poslanců však na to doplatí státní zástupci, jimž prý mzda reálně klesne o 26 procent.

POSLANECKÉ DILEMA

Zatímco současní poslanci teprve ukáží, zda to myslí s krácením vlastních platů vážně, jejich předchůdci se o své peníze vždy prali do poslední chvíle.

* Například v roce 1997 se vláda sice usnesla na 10-15procentním snížení platů ústavních činitelů, pak se ale dlouho mluvilo jen o jejich zmrazení.

* Další debaty o zastavení růstu mezd představitelů státní moci se objevily třeba v roce 2000, poslanci však návrh vlády označili za "populistický" a odmítli ho.

* Ambice prosadit zákon, který by změnil způsob výpočtu platu ústavních činitelů, měl v roce 2002 také premiér Vladimír Špidla. Zmrazení platů na tři roky nakonec prošlo v roce 2003. V průběhu času se ale objevily snahy ho zkrátit.

* Debaty o zmrazování platů se vedly i o Vánocích roku 2004. Tehdy ale poslanci nenašli vůli, aby se sešli. Nakonec se o své mzdy hádali několik měsíců.

* Tečku za růstem platů ústavních činitelů udělala až reforma veřejných financí v roce 2007. Současní poslanci mají platy ještě snížené o 4 procenta. Pokud projde chystaná novela, přijdou poslanci o 3000 korun z nynějších 59 000. Základní plat ministrů klesne ze 112 500 na 106 800 korun.

Marek Benda (ODS) má o krácení platů ústavních činitelů pochyby. Nelíbí se mu, že návrh prohloubí propast mezi soudci a státními zástupci. A není sám. Lepší podmínky chtějí žalobcům vyjednat i Věci veřejné včetně jejich místopředsedkyně sněmovny Kateřiny Klasnové.

LUCIE VADLEJCHOVÁ, MICHAELA KABÁTOVÁ