4.6.2018  KSČM: Bez zdanění církví nebude podpora vládě

Jen co se podařilo mezi ANO a komunisty vyřešit spor o vojenské mise v zahraničí, přišla z KSČM další výstraha.

Pokud poslanci ANO a ČSSD nebudou ve Sněmovně hlasovat pro zdanění miliardových náhrad církvím za nevydaný majetek, komunisté nepodpoří případnou menšinovou vládu babišovců a soc. dem., takže by tento projekt zkrachoval. "Je to náš dlouhodobý bod, ústřední bod. Tento bod budeme prosazovat dál, i když budeme muset do opozice. Nám to problém nečiní. To je náš bod, na kterém naše podpora závisí nejvíc," řekl včera šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik v České televizi.

Vláda: je riziko žaloby k ÚS

Církve ročně dostávají od státu splátku zhruba dvě miliardy, z toho drtivá většina jde katolické církvi. Celková suma vyšplhá za třicet let splácení na 59 miliard korun, s inflací možná až na sto miliard. "Padne naše tolerance. A pak se můžeme vyslovit pro nedůvěru vládě," dodal Kováčik k možnosti, že by se závazek vládních stran podpořit návrh KSČM neobjevil v tzv. tolerančním patentu komunistů s hnutím ANO. Novela zákona už je ve Sněmovně ve druhém čtení. Církve, mnozí ústavní právníci ani politici, a to i ze sociální demokracie, přitom se zdaněním náhrad nesouhlasí.

Zdanění náhrad je totiž v rozporu se smlouvami státu s 16 církvemi, které s nimi uzavřel tehdejší premiér Petr Nečas (ODS). Kritici návrhu tvrdí, že by novela mohla skončit před Ústavním soudem. Kováčik předpokládá, že hlasování o zákonu přijde na program schůze Sněmovny dřív než jednání o důvěře druhé vládě Andreje Babiše (ANO), který by v případě schválení menšinové koalice referendem soc. dem. mohla přijít ve Sněmovně na řadu po 10. červenci.

Předseda soc. dem. Jan Hamáček s návrhem komunistů nemá problém. "My jsme tento návrh zákona již v prvém čtení podpořili," napsal včera Právu. Vláda hnutí ANO s návrhem zákona z dílny KSČM vyslovila souhlas už v lednu, ale také upozornila na právní problém. "Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená finanční náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost, nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a  výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný," napsal kabinet v odůvodnění.

Senát může říct ne

Zdanění náhrad církevních restitucí prosazovala před volbami v roce 2013 také ČSSD. Nakonec kvůli minulé vládní koalici, ve které kromě ANO byla i KDU-ČSL, která zdanění odmítala, od tohoto návrhu ustoupila. Ačkoliv se štědrými církevními restitucemi sám nesouhlasil, podmínka komunistů se nelíbí šéfovi senátorského klubu ČSSD Petru Víchovi, který je odpůrcem vstupu soc. dem. do vlády. "To je přesně to, co jsme říkali. Že komunisté každou chvíli přijdou s něčím, čím budou vládu vydírat," poznamenal.

Obává se, že zákon o zdanění náhrad za církevní restituce, který by se  dotkl již uzavřených smluv mezi českou vládou a církvemi, by mohl být kvůli retroaktivitě protiústavní. "Naprostá většina senátorů za ČSSD byla proti církevním restitucím. Ale máme pochybnosti o ústavnosti tohoto zákona," řekl Právu Vícha.

Pokud by tedy právníci návrh posoudili jako protiústavní, domnívá se, že pro něj senátoři za ČSSD hlasovat nebudou. Horní komoru však může přehlasovat Sněmovna 101 hlasy. Případná koalice ANO s ČSSD s podporou komunistů by mohla mít 108 hlasů. Jistit zdanění církevních náhrad mohou ještě okamurovci, kteří naopak Babišovu vládu podpořit odmítají.

Ústavní právníci návrh zákona odmítají kvůli jeho retroaktivitě. Domnívají se, že pokud by jej parlament schválil, shodit by jej kvůli retroaktivitě mohl Ústavní soud. "Míří to proti dohodám, které byly již dříve uzavřeny. Z hlediska ústavního práva je to pochybný krok. Je totiž otázkou, v jaké výši by ta daň byla vyměřena," uvedl již dřív ústavní právník Jan Kysela.

Mezi komunisty, hnutím ANO a ČSSD není zcela vyřešena ještě ani první podmínka, kterou KSČM požaduje výměnou za důvěru menšinové vládě. Strana žádá, aby z programového prohlášení vlády zmizel plán vysílat české vojáky na mise do Pobaltí. Kováčik včera řekl, že podle jeho mínění už existuje domluva, že ustanovení z prohlášení zmizí. "Bude se to změkčovat. Podle mého soudu by z toho Pobaltí mělo vypadnout," uvedl. Hamáček však s ničím takovým obeznámen není. "O tom nic nevím," napsal Právu.

Mise na další dva roky přitom už schválila Sněmovna v pátek. Je v ní prodloužení - nikoliv navýšení - mise v Pobaltí. Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa spor o to už není, neboť šlo o návrh první Babišovy vlády, kterou KSČM nepodpořila, jak řekl sobotnímu Právu. Komunisté předložili celkem sedm požadavků na budoucí vládu. Patří mezi ně také trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodního bohatství včetně lithia a uhlí, zvýšení podílu veřejného vlastnictví zdrojů vody a její distribuce, nezvyšování spoluúčasti pacienta ve zdravotní péči a zákaz privatizace zdravotnických zařízení a  podpora výstavby bytů.

***

Stát od roku 2013 vydal církvím státní majetek za 75 miliard korun. Za majetek, který vydán být nemohl, protože patří soukromníkům, obcím či krajům, dostávají církve postupně během třiceti let nezdaněných 59 miliard korun. Při započítání inflace to může být až 100 miliard. Přesto některé církevní instituce podaly tisíce soudních žalob kvůli nevydanému majetku. Ročně církve dostávají splátku ve výši zhruba dvě miliardy korun, která postupně roste. V souvislosti s restitucemi se  snižuje státní příspěvek na činnost církví, loni činil 1,3 miliardy. Příspěvek bude postupně do roku 2030 klesat až na nulu. Kromě toho církve pobírají od státu miliardovou podporu např. na školství, sociální programy a obnovu památek i další kulturní činnost.