Články z médií

24.1.2018  Česká města se pustila do boje proti byznysu s chudobou

Publikováno: Veřejná správa
Strana: 6
Autor: Adámková Michaela

Bohumín, Ústí nad Labem, Děčín, Aš, Sokolov, Jirkov, Duchcov, Kladno, Karviná. Tato a další města v České republice už vyhlásila takzvané bezdoplatkové zóny. Tedy lokality, kde nelze vyplácet sociální příspěvek na bydlení. Míří tím na obchodníky s chudobou, kteří sociálně slabším lidem poskytují bydlení v těchto lokalitách za přemrštěné nájemné, a také zabraňuje nastěhování problémových obyvatel do těchto míst.

Důvodem k vyhlášení bezdoplatkové zóny může být například porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti a výskyt lidí pod vlivem návykových látek. O zavedení opatření uvažuje asi padesátka měst. Umožňuje jim to novela zákona o hmotné nouzi z června loňského roku.

Prvním městem v Moravskoslezkém kraji, které bezdoplatkové zóny již zřídilo, je Bohumín. Opatření zde začalo platit 22. prosince 2017. Novinka se týká domů v ulicích Čs. armády, Nádražní, 9. května, Jeremenkova, Příční a také zdejší pěší zóny, kde z bývalého hotelu Grand vznikla soukromá ubytovna. "V praxi to znamená, že úřady práce už nepřiznají nově příchozím nájemníkům do označených oblastí případné doplatky na bydlení," uvádí mluvčí města Lucie Balcarová. Radní si od  toho slibují, že klesne zájem sociálně slabých obyvatel o ubytování v  těchto lokalitách.

"Lokality jsme pečlivě vybírali a stanovili jsme je na základě průzkumu. V místech, která jsou ode dneška bezdoplatkovými zónami, jsme zaznamenali zvýšený počet přestupků, trestných činů i koncentraci lidí pobírajících sociální dávky. Opatření se nedotkne nikoho, kdo v lokalitě momentálně bydlí. Nikdo nepřijde o sociální dávky. Jediný cílem této novinky je, aby tam další lidé na sociálních dávkách nepřibývali," uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Ubytovna je dvakrát dražší než normální byt

Opatření se podle zákona bude týkat pouze nových nájemníků ve vymezených zónách, kterým nevznikne nárok na doplatek na bydlení. Na ty současné se vztáhnout nedá. Na pozoru by se ale měli mít i lidé, kteří se do  těchto lokalit chtějí stěhovat, ale dávky v současnosti nepobírají. Pokud se totiž jejich sociální situace v budoucnu změní, tak doplatek na  bydlení nedostanou.

"Boj s ubytovacím byznysem zatím prohráváme. Vítáme proto jakoukoliv možnost, jak může město regulovat přidělování doplatku na bydlení. Jednoznačně je chyba na straně státu, který už několik let mrhá penězi nás všech, protože toleruje nehorázně vysoké částky za ubytování v  soukromých ubytovnách a vědomě je podporuje vyplácením sociální dávky - doplatku na bydlení," zlobí se starosta. Zatímco obvyklé měsíční náklady na bydlení v městském bytě jsou pro čtyřčlennou rodinu v Bohumíně zhruba 7,5 tisíce korun, v soukromých ubytovnách je to téměř dvojnásobek. Tyto peníze však končí v kapsách jejich provozovatelů.

"Městských bytů je v Bohumíně 4 300, domy mají nová plastová okna, jsou napojeny na teplovod a většina z nich je opravená a zateplená. O výši nájemného se licituje v dražbách, průměrné nájemné za letošní rok se  pohybuje kolem 60 korun za metr čtvereční. Bytů, které se v Bohumíně komerčně pronajímají, jsou přibližně tři stovky a částka za nájem u některých z nich často přesáhne přes sto korun za metr čtvereční. Nechápu, proč stát při vyplácení doplatku na bydlení nesjednotí výši obvyklého nájemného podle několika tisíců městských bytů, ale naopak posuzuje zvlášť komerční nájmy, kterých je pouhých tři sta, a zvlášť městské tržní nájmy, kterých je 14krát více. U komerčních nájmů tak státu nevadí, že zcela nesystémově proplácí na doplatku až 80 korun za metr čtvereční, zatímco u městských bytů ve stejné lokalitě jen 60 korun za metr čtvereční. Nad tím zůstává rozum stát," podotkl starosta.

Možnost regulace městu odebrali

V Bohumíně proti ubytovacímu byznysu bojují už mnoho let. Před dvěma lety byl Bohumín mezi prvními obcemi, které využily možnosti nesouhlasit s výplatou doplatku na bydlení pro nájemníky ubytoven. Ze žádostí o  vyplacení dávek tehdy vyplynulo, že 25 procent žadatelů nebylo z  Bohumína. Stát však možnost regulace městům po několika měsících fungování zase odebral. A tak plýtvání státních peněz vyplácením dávek ve prospěch majitelů ubytoven vesele bují dál až do dneška. Nově vyhlášené opatření by to mohlo změnit.

"Řešit sociální problematiku je nutné uceleně. Stát by se měl zaměřit na to, aby nedocházelo ke zneužívání sociálních dávek a aby se vyplácely doplatky na bydlení jen v obvyklé výši u všech bytů stejně. Jedině tak zatočíme s podnikateli s chudobou. Za obvyklé nájemné se jim už jejich byznys nebude vyplácet," uzavřel Petr Vícha. V problémových lokalitách město zvýšilo dohled městské policie a nově i  asistentů prevence kriminality, ti sem docházejí několikrát denně. V  oblastech jsou nově nainstalovány kamery. Místa jsou tak pod čtyřiadvacetihodinovým dohledem, aby se zde zvýšil i pocit bezpečnosti.

Chomutov dal spekulantům červenou

Také Chomutov využije novely zákona o hmotné nouzi a vyhlásí zóny, ve  kterých sociálně slabí nebudou dostávat doplatky na bydlení. "Chceme ztížit spekulantům s byty jejich praktiky, na které doplácí nejvíce společenství vlastníků, a řešit zvýšený výskyt narušování veřejného pořádku," říká náměstek primátora Jan Mareš. Rada města schválila, že bezdoplatkovými zónami budou sídliště Březenecká, Kamenná, Zahradní, Písečná a střed města, tedy území ohraničené ulicemi Palackého dále pod silnicí 1/13, Čelakovského, Vinohradská, Tovární, Pražská. Jedná se o  lokality, kde se ve velkém pronajímaly spekulativně byty nebo se do  ubytoven sestěhovávají lidé, kteří nedodržují pravidla soužití. Zároveň je v těchto lokalitách zaznamenán zvýšený výskyt přestupků, záškoláctví a  dalších sociálně-patologických jevů.

Radnice chce bezdoplatkovými zónami zabránit typickému scénáři, kdy spekulant koupí jeden či více bytů a za vysoké nájemné doplácené sociálními dávkami v nich ubytuje mnohačlenné rodiny, které pak narušují soužití v domech i v celých sídlištích. Opatření se vztahuje jen na  nové nájemní smlouvy. "Cílem opatření je také zvýšit bezpečnost a  nezhoršit sociální situaci," doplňuje náměstek Mareš.

Jen v loňském roce v lokalitách, kde chce město zavést bezdoplatkové zóny, městská policie řešila 447 přestupků proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. V sídlištích policie řešila 267 trestných činů a 299 přestupků, ve středu města pak 411 trestných činů a 567 přestupků. Ve vyjmenovaných lokalitách se ve 145 rodinách vyskytuje záškoláctví.

Majitelé se musí o byty starat

Opatření si pochvalují také v Děčíně. "Jedním z pozitivních dopadů zavedení bezdoplatkových domů v našem městě je fakt, že tento nástroj konečně zasáhl konkrétní majitele nemovitostí. Pokud se nebudou o své nemovitosti starat, nezajistí důstojné bydlení, tak nemohou nic očekávat, obchod s chudobou nemůže stát podporovat. Starat se o  nemovitost v našich očích také znamená starat se o lidi, kteří tam bydlí, určit pravidla chování, vyžadovat pořádek, netolerovat nežádoucí vlivy, vandalismus. To je přece úplně normální chování majitele. A normální chování nájemce je, že když dobře bydlí, nemá důvod migrovat dál, tudíž ho nenahradí někdo nově příchozí. Třeba pro děti to představuje naději, že školní rok stráví na jedné škole," říká primátorka Děčína Marie Blažková.

Opatření má i své kritiky

Nejradikálněji se k využití novely postavilo Kladno - to se rozhodlo samo sebe celé prohlásit za oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, "ghetto", a zamezit vyplácení státních doplatků na  bydlení na nově vznikající smlouvy všem svým občanům. Proti tomu již v  říjnu vystoupila Platforma pro sociální bydlení a primátorovi Kladna poslala dopis, kde upozorňuje na budoucí nežádoucí dopady takového rozhodnutí. Na dopis město nereagovalo, a proto jeho obsah Platforma zveřejnila.

"Ze zkušeností z podobných neuvážených experimentů vyplývá, že bude docházet k dalšímu prohlubování chudoby a sociální destabilizaci obyvatel Vašeho města, a tím bohužel také k pravděpodobnému zvýšenému výskytu drobné kriminality a k růstu již tak vysokého bezdomovectví v  Kladně," píše se v dopise primátorovi, který byl nyní otevřen veřejnosti. Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení k tomu dodává: "Kladenské opatření je velmi represivní, aniž by udělalo jakýkoliv základní krok pro řešení bytové nouze na svém území. V podstatě zamezuje jakémukoli stěhování chudých lidí v rámci města, ať už půjde o  stěhování rodiny z problematické ubytovny do bytu, nebo chudé seniory, kteří se musejí kvůli úspoře přestěhovat do bytu menšího. Taková nezodpovědná politika namísto snahy o řešení paralyzuje státní ochranu před extrémní chudobou a jen dokládá, proč by zákon o pomoci lidem v  bytové nouzi neměl být pro obce dobrovolný."

Omezení dávek prý nic neřeší

Ke kritice kladenského opatření se připojila i senátorka Renata Chmelová. "Opatření rozhodně nedopadne jen na nově příchozí. Hrozí, že zkomplikuje život lidem, kteří mají ubytovací smlouvy často jen na  několik měsíců. Jedná se přitom často o ty nejchudší rodiny s dětmi," vysvětluje své obavy Chmelová. Podle ní je z ústavního hlediska pochybná i samotná pravomoc obcí tato opatření vyhlašovat. Iniciovala proto návrh Ústavnímu soudu na zrušení této pravomoci, který podepsalo 20 senátorek a senátorů. "Napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod," uvádí Chmelová důvody, proč by měl Ústavní soud o návrhu senátorů rozhodnout kladně. "Hlavním problémem samozřejmě je, že zamezení dávek nic neřeší, bytová nouze lidí se jen prohlubuje. Místo toho je potřeba prosadit efektivní řešení, přijmout zákon o sociálním bydlení, který bude řešit bytovou nouzi, zvýšit dostupnost bydlení a  dostát vládního závazku, že 6 000 rodin s dětmi, které jsou nyní nuceny žít na ubytovnách, se do roku 2020 přestěhuje do standardních bytů," uvedl Štěpán Ripka, předseda Platformy pro sociální bydlení.

Nechceme rozšiřovat ghetta

Za města, která bezdávkové zóny zavádí, se naopak postavilo Sdružení měst a obcí České republiky (SMO ČR). "Prostřednictvím opatření obecné povahy mohou samosprávy zabránit vzniku či rozšiřování sociálně vyloučených lokalit na svých územích. V kombinaci se sociálním bydlením mohou bezdoplatkové zóny sehrát významnou roli v dalším rozvoji českých měst a obcí," říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: "Dále rozšiřovat ghetta nikdo soudný nemůže chtít. Musíme přece usilovat o to, aby ti nejmenší poznali i jiné dětství než na základě sociálních dávek ve vyloučených lokalitách."

Jak postupovat?

Pokud se tedy na území obce vyskytuje oblast se zvýšenou mírou sociálně nežádoucích jevů, jako je například kriminalita, alkoholismus, drogová závislost, násilí, vandalismus, záškoláctví atd., může podle zákona o  pomoci v hmotné nouzi obec sama podat návrh na vydání opatření obecné povahy. K němu se musí vyjádřit Policie ČR, pokud je hlavním důvodem podání porušování veřejného pořádku. V případě negativních vlivů na děti návrh posuzuje příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Vyhlášení takové oblasti navíc podléhá přezkumu krajského úřadu či soudu.

Na základě opatření mohou města a obce požádat o vyhlášení konkrétního území, ulice či jednotlivé budovy tzv. bezdoplatkovou zónou. V praxi to znamená, že případní noví obyvatelé těchto lokalit, kteří by jinak měli nárok na doplatek na bydlení, tuto dávku pomoci v hmotné nouzi od Úřadu práce nedostanou. Na stávající příjemce dávek nebo na již uzavřené nájemní smlouvy, se opatření nevztahuje.

***

Vyhlášené bezdoplatkové lokality v Bohumíně

1. lokalita: hranice ulic Čs. armády, Nádražní a 9. května (domy č. p. 135, 139, 140, 239, 297, 384, 394, 395, 396, 397, 442, 464, 465, 765, 718) v centru Bohumína

2. lokalita: dům č. p. 267 na ulici 9. května, ulice Jeremenkova a Příční v  Pudlově

3. lokalita: třída Dr. E. Beneše s přilehlými domy (domy č. p. 709, 1160, 231, 131, 885, 98, 101, 99, 107, 102, 109, 182, 341) v  centru Bohumína

Vyhlášené bezdoplatkové zóny v Chomutově

sídliště: Březenecká, Kamenná, Zahradní, Písečná

střed města: území ohraničené ulicemi Palackého dále pod silnicí 1/13, Čelakovského, Vinohradská, Tovární, Pražská

Doplatek na bydlení

Dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka na živobytí.



Zpět   Vytisknout


Aktuality



17.9.2018
Ministryně Maláčová přislíbila pomoc při řešení byznysu s chudobou

Už několik let brojí Bohumín a jeho starosta Petr Vícha proti byznysu s chudobou. Před necelým rokem proto bohumínští radní využili zákonné možnosti a jako první v ČR vyhlásili v  Bohumíně v nejproblémovějších lokalitách hned tři bezdoplatkové zóny. Nově příchozí nájemníci v nich už nemají nárok na doplatek na bydlení. Pomoc přislíbila nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která v minulých dnech navštívila Moravskoslezský kraj i Bohumín.



11.9.2018
Nejlepším starostou Moravskoslezského kraje je Petr Vícha z Bohumína

Starosta Bohumína a senátor Petr Vícha (ČSSD) je nejlepším starostou Moravskoslezského kraje za období 2014 - 2018. Vyplynulo to z celostátní soutěže Svazu měst a obcí (SMO) ČR. Slavnostní vyhlášení druhého ročníku proběhlo v pátek 7. září odpoledne ve  Španělském sále Pražského hradu za účasti prezidenta i čelních zástupců vlády, parlamentu i samosprávy.



3.9.2018
„Na předvolební kampaň mám 300 tisíc,“ říká senátor Petr Vícha

Společnost Transparency International Česká republika (TI) zaslala senátorovi Petru Víchovi na konci srpna dotazník k transparentnosti financování a vedení předvolební kampaně do Senátu ve vztahu k  veřejnosti. Zajímá ji například financování kampaně, transparentní účet nebo volební akce. Celé znění dotazu TI včetně odpovědi Petra Víchy najdete v sekci Zeptejte se. Zpracovali jsme z něj pro Vás do článku formou rozhovoru ty nejpodstatnější informace.



26.6.2018
Proč stát hází městům klacky pod nohy?

Stát by měl městům a obcím pomáhat řešit problémy. Od voleb do  poslanecké sněmovny uplynulo půl roku, ale novou vládu s důvěrou stále ještě nemáme. To ale kupodivu nevadí, přináší to velkou stabilitu. Alespoň se totiž nemění k horšímu zákony. Přesto máme ve městech pocit, že nám ministerstva namísto pomoci hází naopak klacky pod nohy. Posuďte sami.





Copyright © 2007 - 2018 Petr Vícha  | web&design by delameweby.cz | Valid XHTML 1.0  | Počet návštev: 328493