Články z médií

28.2.2017  Přijdou lidé v ghettech o doplatek na bydlení?

Publikováno: ČT 1
Autor: Indrei Tomáš

Pořad: Události v regionech - Ostrava (18 hodin)


Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Začínají Události v regionech. Já vás u nich vítám. A přeji vám dobrý podvečer.
Lidi, kteří budou v budoucnu žádat o doplatek na bydlení na ubytovně, čekají změny. Senát bude totiž už příští týden projednávat změnu zákona, podle kterého by na doplatek na bydlení nedosáhli lidé, kteří žijí v  sociálně vyloučených lokalitách. Většina ubytoven však je právě tam. Podle ministryně práce a sociálních věcí opět hrozí, že by mohly narůstat počty bezdomovců.

Tomáš INDREI, redaktor
--------------------
Žigovi žijí na ubytovně v Ostravě už 2 roky. V péči mají svého vnuka, o  kterého se starají. Ubytovnu by neměli z čeho zaplatit, a tak větší část nájmu za ně platí stát formou doplatku na bydlení.

Anna ŽIGOVÁ, nájemnice v ubytovně
--------------------
Mám strach jako o to, že by se to snížilo, protože jak bychom to platili, když nemáme ještě...

Ondrej ŽIGA, nájemník v ubytovně
--------------------
Tak i pro mě by bylo lepší, kdybych měl vlastní byt, že, ale tak já jsem i tady spokojený, mně nic tady nechybí.

Tomáš INDREI, redaktor
--------------------
Přestěhovat se z ubytovny do nájemního bytu pro lidi bez práce není jednoduché. Většinou je problémem už samotná kauce.

Gizela MIRGOVÁ, nájemnice v ubytovně
--------------------
Tak jako byla ta možnost. Ale ty byty stojí..., to je těžké s těma byty, zrovna přes tu sociálku.

Tomáš INDREI, redaktor
--------------------
Nový zákon, který v únoru schválil parlament a teď leží v Senátu, se  lidí, kteří už teď pobírají doplatek na bydlení, netýká. Platit by měl pro ty, kteří v budoucnu o dávku budou žádat.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
--------------------
Ta myšlenka je taková, že od příště by ty doplatky na bydlení nemohly být vypláceny vlastně do stávajících ghett. Ta teorie je určitě zajímavá, nicméně já si nedovedu představit tu praxi. V tom případě by potom ty obce musely pro ty úplně nejchudší lidi najít bydlení jinde. A já jsem si nevšimla doposud, že by byl nějaký aktivní zájem těch některých obcích ty sociálně vyloučené lokality nějak rozptýlit.

Tomáš INDREI, redaktor
--------------------
A podobně to vidí i na radnici v Bohumíně a v Karviné. Kde s takzvaným byznysem s chudobou bojují a snaží se ubytovny ze svých měst vystrnadit.

Petr VÍCHA, senátor a starosta Bohumína /ČSSD/
--------------------
Tento způsob je v rozporu s Ústavou. A tam by mohl nastat případ, že někdo, kdo tam teď žije, pracuje a najednou přijde o práci, a měl by nárok na ten doplatek, tak by jej nemohl dostat, zatímco v okolí by je dostat mohli.

Miroslav HAJDUŠÍK, náměstek primátora Karviné /ČSSD/
--------------------
Já to vnímám jako velmi nebezpečný nástroj. A já doufám, že to Senát nebo kdokoliv zarazí, protože nedokážu si v praxi představit, že pokud bude někde na radnici sedět populistický politik a řekne, budeme jednoduše bojovat s vyloučenými lokalitami tak, že je de facto zrušíme, tak to povede k tomu, že se ti lidé přesunou do jiných a lepších částí města, ten problém se nevyřeší.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
--------------------
My jsme varovali poslance, že to, co navrhují, může přinést velké problémy v praxi, ale nedali si to vysvětlit.

Tomáš INDREI, redaktor
--------------------
I když stát na doplatcích na bydlení vyplácí každoročně asi o 200 milionů méně, i tak si starosta Bohumína myslí, že stát plýtvá veřejnými penězi a většina končí právě v rukou majitelů ubytoven.

Petr VÍCHA, senátor a starosta Bohumína /ČSSD/
--------------------
Jediné, co se stalo, je, že ubytovny se, protože to teď pro ně je výhodnější, mění na byty. A v těch bytech vesele úřady práce vyplácí strašně vysoké částky nesrovnatelné s tím, jaké jsou obvyklé náklady
na bydlení, například v městských bytech.

Tomáš INDREI, redaktor
--------------------
Jenom v Ostravě žije v sociálně vyloučených lokalitách několik tisíc lidí. Jestli v budoucnu noví o dávku v hmotné nouzi na ni dosáhnou, o  tom rozhodnou senátoři už příští týden. Tomáš Indrei, Česká televize.

Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
A ve vysílání je teď s námi radní z Platformy pro sociální bydlení Jakub Čihák. Přeji vám dobrý podvečer do Prahy.

Jakub ČIHÁK, radní, Platforma pro sociální bydlení
--------------------
Dobré odpoledne do Ostravy.

Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
V reportáži jsme slyšeli, že novela zákona nebo změna zákona cílí především na vyloučené lokalitě, řekněme si ale, co to vlastně vyloučená lokalita je, respektive kdo určuje, kde ta vyloučená lokalita bude, kdo o tom bude rozhodovat?

Jakub ČIHÁK, radní, Platforma pro sociální bydlení
--------------------
Tak vyloučená lokalita je takový terminus technicus, který se zabydlel nejenom v mediálním žargonu v posledních letech, ale když bychom chtěli říct skutečně, co to je, tak vlastně asi nejlepší odpověď najdeme ve  studiích GAC, to znamená, takzvané Gabelovy studie, které proběhly dvě. Jedna v roce 2006. A výsledky druhé, téměř po 10 letech, byly v roce 2015. A ta studie vlastně analyzuje a sčítá místa, čtvrti, ulice, jednotlivé domy nebo dokonce byty, které by se mohly nazvat sociálně vyloučenou lokalitou, většinou je to teda místo, kde se koncentrují lidé, kteří žijí v chudobě nebo nesou nějaký další znaky sociálního vyloučení.

Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
To samozřejmě chápu. Ta otázka spíše mířila tím směrem, kdo bude rozhodovat o tom, co přesně ta vyloučená lokalita ještě je a co není, kdo bude rozhodovat tedy o tom, kdo má nárok na ty doplatky na bydlení a  kdo ne?

Jakub ČIHÁK, radní, Platforma pro sociální bydlení
--------------------
Aha. Pokud se bavíme vlastně o tom, o té poslanecké iniciativě, která se  přilepila na novelu zákona o hmotné nouzi, tak tam skutečně myslím si, že nemůže rozhodovat nikdo, je to podle mě další pokus o nějaké trošku populistické sociální inženýrství. Samozřejmě, že sociálně vyloučené lokality lze redukovat, lze je třeba i vymýtit, ale to, s čím přicházím, ten přílepek poslanecký, se kterým přichází novela zákona o hmotné nouzi, tak by se dalo říct, že řeší spíš v abecedním pořadí nějaký bod D, E nebo F, ale určitě ne ty podstatné A a B, bez jejichž řešení se  samozřejmě sociálně vyloučené lokality, jak nevymýtí, tak ani nezredukují.

Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Ta změna prošla sněmovnou navzdory třeba ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, která tento resort má tedy na starosti. Jaké problémy by tam tedy mohly nastat, ona už zmínila, že by mohlo přibýt bezdomovců, zmínila i další problémy. V čem vidíte hlavní problém vy?

Jakub ČIHÁK, radní, Platforma pro sociální bydlení
--------------------
Velmi pravděpodobně by nastaly úplně stejné problémy, jako nastaly už v  roce 2015, kdy velmi podobný přílepek k novele zákona vlastně přidal pan poslanec Stanjura a kdy se obce dostaly do role toho, kdo může rozhodovat, budou-li, na jejímž území té obce vypláceny doplatky na  bydlení právě na některé konkrétní ubytovny nebo do některých lokalit, to je samozřejmě obrovský problém, stejně jako se to nepovedlo v roce 2015, tak si myslím, že se to nemůže povést ani teď, máme signály, zaplaťpánbůh, toho, že minimálně Senát v téhle podobě ten zákon nepustí a  je to dobře, protože tím, že lidé, kteří žijí v těch ubytovnách nebo sociálně vyloučených lokalitách, v ubytovnách, nemají v tuto chvíli žádnou alternativu k nájemnímu bydlení, nemáme stále schválený zákon o  sociálním bydlení, tak vlastně to, co by se stalo, by znamenalo pro spoustu lidí, kteří v těch ubytovnách jsou, absolutní takové jako vakuum, jo, oni by neměli mít žádný, oni by neměli v tu chvíli žádný, žádný lepší alternativní prostor, kam se samozřejmě přesunout, protože nájemní bydlení...

Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Především by to asi vyžadovalo spolupráci měst a obcí, což by znamenalo, že tyto lidi by města a obce musely přesunout někam mimo tyto vyloučené lokality?

Jakub ČIHÁK, radní, Platforma pro sociální bydlení
--------------------
Přesně tak. Ale pokud přesunete velkou spoustu lidí z jedné vyloučené lokality opět na jedno místo koncentrovaně, tak maximálně vytvoříte další sociálně vyloučenou lokalitu. Vzhledem k tomu, že Česká republika má víceméně pevné území, a asi nechceme anektovat území jiných států, tak máme i nějaký konstantní počet obcí. A pokud jedna obec bude rušit na základě tohoto přílepku svoje sociálně vyloučené lokality tak, že do  nich přestane posílat doplatky na bydlení, tak prostě jednoduše budou růst někde jinde, to znamená, i ten sociální odpovědnější politik, třeba starosta, bude trpět na úkor toho, který prostě jednoduše chce jenom krátkodobě, aby ti nepohodlní, ti chudí z jeho regionu zmizeli.

Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Jen velmi stručně. Říkal jste, že tato změna zákona cílí na body C a D, co by podle vás měly být tedy v tuto chvíli ty body A a B?

Jakub ČIHÁK, radní, Platforma pro sociální bydlení
--------------------
Jako Platforma pro sociální bydlení a myslím si i spousta dalších lidí v  oboru říkáme dokolečka několik let totéž, je potřeba schválit zákon o  kvalitním, ať už tomu budeme říkat sociálním, dostupném nebo jenom prostě nájemní bydlení tak, aby obce mohly opět dělat svojí sociální bytovou politiku, což nyní nemohou.

Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Říká odborník na sociální bydlení Jakub Čihák. Já vám děkuji za váš komentář. Hezký večer.

Jakub ČIHÁK, radní, Platforma pro sociální bydlení
--------------------
Také děkuji, na shledanou.


Zpět   Vytisknout


Aktuality



8.3.2024
Strategický podnikatelský park? Obce na Bohumínsku požadují od státu důkladné prověření a záruky

BOHUMÍN – O přínosech a dopadech přípravy projektu stavby podnikatelského parku dnes (8. 3.) jednali zástupci Bohumína, Dolní Lutyně a Dětmarovic. Shodli se, že případný příchod investora, který chce na pozemcích o rozloze až 280 hektarů realizovat strategický projekt, nesmí snížit kvalitu života obyvatel regionu. Od státu budou požadovat důkladné prověření a záruky.



12.1.2024
Bohumín i dopravní inspektorát se k ostrému měření rychlosti staví rezervovaně

BOHUMÍN – Sedm ulic, kde by výhledově mohly přibýt »ostré« radary na měření rychlosti aut, vytipovali společně Bohumín, Rychvald a Dolní Lutyně. Jejich zprovoznění však není samospasitelné, plány navíc musí posvětit dopravní inspektorát. Ten se k represivnímu opatření zatím staví zdrženlivě.

Orlovská, Bohumínská a Michálkovická ulice v Rychvaldu, Bezručova a Rychvaldská ulice v Dolní Lutyni a Bezručova a Opletalova ulice v Bohumíně. To jsou místa, kde by v budoucnu mohly přibýt stacionární radary. Nejvíce o jejich instalaci stojí sousední Rychvald.



3.10.2023
Projekt přerodu veteriny na zubní kliniku je u konce, lékaři se stěhují

Nová zubní klinika v Bohumíně, kterou v posledních pěti měsících vybudovalo na své náklady město, začne v říjnu sloužit pacientům. Tři stomatology čeká v příštích dnech stěhování do kompletně vybavených ordinací. Bohumín tak zajistil dentální péči třem tisícům svých obyvatel.



17.7.2023
Bohumín se obává zastavení výstavby protipovodňové hráze

BOHUMÍN – Stavbě protipovodňové hráze v Bohumíně-Pudlově, která má zabránit ničivým následkům záplav, hrozí zastavení. Ministerstvo zemědělství avizovalo, že kvůli vládnímu úspornému balíčku aktuálně není schopno garantovat poskytnutí finančních prostředků na probíhající akci za 400 milionů korun. Vláda přitom proklamovala, že škrty se nedotknou investic.





Copyright © 2007 - 2024 Petr Vícha  | web&design by web-evolution.cz  | Počet návštev: 369926