Články z médií

9.5.2013  Po několika letech se opět oprášila myšlenka vybudování plavebního kanálu Dunaj, Odra, Labe

Publikováno: ČRo Plus
Autor: Knitl Martin

Pořad: Zaostřeno (18:10 hodin)

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Po několika letech se opět oprášila myšlenka vybudování plavebního kanálu Dunaj, Odra, Labe. Tento projekt, který vznikl už v 18. století, se nepodařilo za 200 let nikdy realizovat. Projekt za stovky miliard korun opět oživila vidina evropských peněz. Z dotací by totiž mohlo být zaplaceno až 80 procent nákladů. Je to ale důvod, proč by se tento projekt vyplatil a nakolik je vlastně reálné vybudování této vodní cesty, když spory stavbařů a ekologů už několik let blokují vystavění jezu v Děčíně, který by umožnil splavnost Labe? Odpovědi hledají Petr Holub a Martin Knitl.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Těžko bychom asi hledali vhodnější místo pro začátek reportáže o plavebním kanálu, než je okrajová část Ostravy. Jdu teď po úzké ulici, která se jmenuje K Průplavu. Žije se tady určitě dobře, žádný provoz, zatím. Ale všichni tady dobře vědí, proč se ulice jmenuje zrovna takto. U jednoho z domků jsem potkal paní Jarmilu Kudělkovou, zrovna vynášela odpadky.

Jarmila KUDĚLKOVÁ, obyvatelka ulice K Průplavu
--------------------
Já si myslím, že ne.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Nebude to tady stát?

Jarmila KUDĚLKOVÁ, obyvatelka ulice K Průplavu
--------------------
Určitě ne.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Tady by to vedlo tady za těmi ...

Jarmila KUDĚLKOVÁ, obyvatelka ulice K Průplavu
--------------------
No, někde, jak je Odra, a tady jak končí baráky a táhlo by se to až tady někde, my jsme si dělali srandu, že my bysme byli /nesrozumitelné/, kajaky a takové  ty vodní sporty.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Takže zůstane jenom tady u symbolického názvu?

Jarmila KUDĚLKOVÁ, obyvatelka ulice K Průplavu
--------------------
Ano, symbolický název. No, by měli čerpat z toho eura něco, ne?

Martin KNITL, moderátor
--------------------
O průplavu Dunaj, Odra, Labe se vedou vážné debaty celá staletí. V kronikách najdeme dokonce plány Karla IV. na propojení Dunaje a Vltavy. My se ale posuňme do mnohem čerstvější historie. Česká republika se zrovna chystala ke vstupu do Evropské unie a diskuze o plavebním kanálu nemohly chybět. Miroslav Fabian vedl dlouhá léta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a cestě pro velké lodě fandil.

Miroslav FABIAN, bývalý vedoucí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje
--------------------
Odra patří do sítě vodních evropských cest a vstupem do Evropské unie se může pohled na tuto vodní cestu výrazně změnit.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Vždy stačilo jedno vyjádření, jedna věta a reakce střídala reakci. Vladislava Hamplová, bývalá šéfka Chráněné krajinné oblasti Poodří se v roce 2001 hodně zlobila.

Vladislava HAMPLOVÁ, bývalá šéfka Chráněné krajinné oblasti Poodří
--------------------
Opravdu naše republika je tak existenčně závislá na realizaci a výstavbě toho kanálu, aby mohla obětovat něco, co dneska má z hlediska ochrany přírody mimořádný význam?

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Stačil jí pouze jediný pohled na to, jak by stavba kanálu vlastně vypadala.

Vladislava HAMPLOVÁ, bývalá šéfka Chráněné krajinné oblasti Poodří
--------------------
Že by stály násypné hráze, někdy místy až 32 metrů, kanál široký 70 až 100 metrů, že by vyrostlo něco, co se dá přirovnat desetipatrovému paneláku, nevím.

Josef BĚLE, bývalý náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Není ještě definitivně rozhodnuto. Není nám lhostejné, že by měl vést ten kanál přes velkoplošné chráněné území Poodří.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Josef Běle, tehdejší náměstek ministra životního prostředí stál v tu chvíli opodál. Politici, hlavně ti vrcholní, nikdy nemluvili příliš konkrétně. Většinou se čekalo na nějaké analýzy a odborná doporučení. Ministrem dopravy byl i Milan Šimonovský.

Milan ŠIMONOVSKÝ, bývalý ministr dopravy
--------------------
Nemá smysl dělat nic jiného, než držet územní rezervu, které jsme se zavázali v mezinárodní smlouvě.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Ona ale taková územní rezerva může být skutečným postrachem. Na teoretických mapách jsou takto namalované investice za stovky milionů, možná biliony korun. A čeká se, co bude. Dlouhá trasa plavebního kanálu patří mezi ně. Pojďme se teď podívat do města, kterému by jednou mohl vévodit, kromě spleti silničních křižovatek, velký přístav. Do Bohumína na Karvinsku. Starostou je Petr Vícha z ČSSD.

Petr VÍCHA, starosta Bohumína /ČSSD/
--------------------
Nemůžeme umožnit žádný rozvoj a výstavbu. Navíc by se na ostrově octla čistírna odpadních vod, která odkanalizuje celý Bohumín. Považujeme to za nesmyslné a byli bychom rádi, kdyby vláda začla s polskou stranou jednat o jiné alternativě, a to je obejití přírodní památky meandry přes polskou stranu.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Takže jinými slovy, co se týče Bohumína, kanál ano, ale je tady velké ale.

Petr VÍCHA, starosta Bohumína /ČSSD/
--------------------
Projekt Dunaj, Odra, Labe je starý zhruba 100 let a možná taky stejnou dobu se jej ještě nedočkáme. Stanovisko města Bohumína je jednoznačné. My podporujeme tento kanál, ale technické řešení nemůže být to, které je momentálně v územních zásadách, a to je to, které v podstatě rozpuluje Bohumín.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
A jsme v současnosti. Mezi nejhlasitější zastánce opravdové lodní cesty pro těžké obchodní lodě patří velcí průmyslníci, jako třeba Jan Světlík, generální ředitel Vítkovice Machinery Group. Je to podle něj velmi jednoduchá logika a vize minulých generací.

Jan SVĚTLÍK, generální ředitel Vítkovice Machinery Group
--------------------
Každý průmysl a lidská společnost prostě směřuje k vodě a ať to byl Paul Kupelwieser z Vítkovic, ať to byl Tomáš Baťa, vždyť ten Baťa investoval do toho kanálu asi 45 kilometrů. A už i věděli, že oni po tom plavebním kanále jezdit nebudou, ale na druhé straně že to použijou jejich následovníci a to, že se to zastavilo a dneska se to vnímá jako úplně okrajová záležitost, je obrovskou chybou.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Ekonomika, slovo, které se táhne kolem kanálu jako další červená nit. Jestliže významnou složkou ceny zboží může být doprava, proč neudělat velkou vodní cestu pro všechny? Sice za 200 miliard korun, ale jednou provždy, ptá se Jan Světlík. Třeba Baťa podle něj rozhodně věděl, co dělá.

Jan SVĚTLÍK, generální ředitel Vítkovice Machinery Group
--------------------
Už jenom splavnění Odry aspoň k hranicím, aspoň kdyby ta Odra byla v Bohumíně a bylo tam nějaký aspoň provizorní přístaviště, jo, a splavnění až do Ostravy, případně potom v zásadě prokopání tady Labe a potom spojení s Dunajem. Měli bysme udělat všichni pro to všechno, aby se naše aspoň následující generace k tomu dostaly.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Ale na druhou stranu, zůstaneme-li v oboru a zeptáme se třeba Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, uslyšíme spíše skepsi.

Jaroslav HANÁK, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
To je opravdu hudba budoucnosti. Nejdřív dodělejme silniční a železniční síť, abychom ji měli nasíťovanou ve vztahu k těm sítím v Evropě, to znamená Německo, Polsko, Rakousko. A potom se bavme o nějakých super projektech, které stojí obrovské peníze, ale navíc nejsou, nejsou v projektech Evropské unie. Takže je to spíš sen než reálnost.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Ale na mapách ještě by měl zůstat.

Jaroslav HANÁK, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Na mapách může zůstat, ale udělejme nejdřív to, co je základní, a pak se bavme o nadstavbových projektech.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
A ještě zamíříme za těmi, kteří debatu sledují více či méně zoufale. Miroslav Kutal z Hnutí DUHA to dokazuje výsledky mnoha analýz a posudků, které kvůli kanálu už vznikly. A jistě by zaplnily hodně velkou knihovnu. Jak sám říká, všechny ukázaly drastické dopady na přírodu.

Miroslav KUTAL, Hnutí DUHA
--------------------
Proběhlo dílčí posouzení na jeden úsek vlastně na jižní Moravě, na Břeclavsku, kde byl shledán závažný zásah do takzvaných ptačích oblastí, které jsou chráněny jako území Natura 2000. Není možné je tímhle způsobem zničit. Pokud neexistuje jiná varianta. A to je právě otázka, čemu ten projekt vlastně má sloužit.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
Také on si vzal do ruky kalkulačku. Nepočítal ale provozní náklady na dopravu zboží, ale množství srážek, které zachytila vodní díla při záplavách v roce 1997. Vyšlo mu, že přirozené lužní lesy toho zachytily mnohem více. Jenže právě tyhle oblasti by musely z velké části lodím ustoupit. A už vůbec se mu nelíbí další napřimování a betonování koryt velkých řek.

Miroslav KUTAL, Hnutí DUHA
--------------------
Nový projekt, který by z větší části vedl údolními nivami těchto řek, tak by zásadně tyhle ekologické funkce, které ta řeka má v dnešní krajině, porušil. A tohle zatím nebylo důkladně vyhodnoceno na úrovni konkrétního projektu. Ale z těch předběžných analýz v roce 2005, tak vyplynulo, že například 30 procent z plochy povodí těchto řek bude ovlivněno významně. Což je prostě obrovské číslo.

Martin KNITL, moderátor
--------------------
A skončíme tam, kde jsme začali. Na ulici K Průplavu na kraji Ostravy. Pokud se po této trase vydáte, rodinné domy necháte daleko za sebou, a pokud máte dobré boty, brzy se dostanete do míst, kudy by měl jednou skutečný kanál vést. Je to takový paradox. Ke křížení s budoucím průplavem vede taková, dá se říci, polní cesta, která je ale zároveň pojmenovanou ulicí. Jak je vidět, toto místo je už připravené. Akorát místo kanálu je všude kolem tráva, stromy a keře.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vodní koridor Dunaj, Odra, Labe využívá mimořádné přednosti území České republiky, kterým je nejnižší bod evropského rozvodí mezi Dunajem a Odrou, Moravská brána. Je stejným rodinným stříbrem jako nejužší místo americké pevniny Panama nebo území Suezského průplavu. Takový je názor příznivců stavby dalších vodních cest. Do jaké míry opravdu jde o rodinné stříbro a do jaké míry je možné tento projekt uskutečnit, o tom teď budeme ve studiu Českého rozhlasu Plus hovořit se 2 na slovo vzatými odborníky, profesorem Petrem Moosem a inženýrem Jaroslavem Kubcem. Tak, stavba Dunaj, Odra, Labe, o té se mluví již déle než 100 let, zatím se moc nepostavilo. Dá se právě dnes uvažovat zcela reálně o této gigantické stavbě, pane profesore?

Petr MOOS, profesor
--------------------
Určitě musíme mít na paměti, že energetické zdroje a dopravní systémy, které dnes využíváme, mají své limity a jakýkoliv nový druh, který nám poskytne přepravní kapacitu, tak je vítán a právě tenhle projekt, řekněme, do budoucna určité slibné momenty v sobě zachovává.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pane inženýre?

Jaroslav KUBEC, inženýr
--------------------
Tak, já si myslím, že tady se naprosto shodneme. Snad jenom bych měl takovou připomínku, že se mi nelíbí označování jako gigantický projekt a tak dále. Ono jaksi zaprvé ten systém celý je z hlediska nákladů jenom zlomkem třeba toho, co stojí dálniční síť celková, ale hlavně on je spíš programem, který se dá realizovat po etapách, každá ta etapa má svůj dopravní i jiný význam, protože je to víceúčelová stavba a ten význam by neztratila ani kdyby třeba se udělal jenom první kousek a pak se přestalo. A to je, myslím, právě potřeba tohle to si uvědomit, abychom tak takzvaně jako přistáli na zemi a brali to jako prostě normální program, jako všechny programy jiný.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy byste s tím souhlasil? Jestli stačí dokončit jednotlivé části, třeba Chvaletice, Pardubice nebo spojení od Dunaje od Hodonína, a že bychom třeba mohli být na příštích 7 let spokojeni?

Petr MOOS, profesor
--------------------
Ta myšlenka realizovat tento projekt po částech je správná. A je třeba však mít na paměti i to, že celý systém by měl v budoucnu plnit přepravní funkci a chceme-li tato očekávání naplnit, tak zejména propojení průmyslových aglomerací v Polsku, Ostravsko a propojení až s Dunajem, představuje možnost, jak posílit konkurenceschopnost průmyslových podniků, které této cestě přiléhají. Takže by svá díla mohly přepravovat do světa právě po této vodní cestě.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Počkejte, vy tedy, co jste teď říkal, tak spíše jste mluvil o tom, že by mělo dojít k propojení Dunaj, Odra. To si myslíte, že je prioritní a že to spojení na Labe už není tak důležité?

Petr MOOS, profesor
--------------------
Tak, samozřejmě do budoucna nelze vyloučit atraktivitu i napojení té labské větve, takže by nebylo dobré ji úplně škrtnout, vyškrtnout z plánu. Ale myslím si, že prioritu zejména z hlediska využití pro průmyslové firmy v této oblasti, tak větev Dunaj, Odra je významnější.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Pane inženýre, jste téhož názoru?

Jaroslav KUBEC, inženýr
--------------------
Zase tady musím souhlasit s drobnou připomínkou. Samozřejmě, že ta první etapa musí začít od Dunaje. A to z toho důvodu, když tady budu mluvit jenom o dopravě, protože i z jiných důvodů je důležité napojení na Dunaj. Ale mluvíme-li o dopravě, tak si musíme uvědomit, že v Evropě dneska vodní doprava v podstatě má stoupající tendenci, ale rozvíjí se velice nerovnoměrně. Existuje taková základní síť, já jí říkám konzistentní síť, kde jsou ty výkony řádu desítek nebo i stovek milionů tun, který se převezou daným profilem. A k nim patří teda Rýn, německé a nizozemské průplavy, a Dunaj. Kdežto Labe a Odra dneska jsou tedy ve stavu velice neuspokojivém, takže právě tím, že se napojíme na tu konzistentní síť, v daném případě na Dunaj, tam je to nejblíž, jistým způsobem vůbec pomůžeme, aby česká vodní doprava překonala existenční krizi, ve které dneska je nesporně.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To jsem se chtěl také zeptat, jestli opravdu by se mělo rezignovat zpočátku na to propojení na sever. Protože jak právě říkal pan inženýr Kubec, tak jak Odra, tak Labe nejsou příliš v tuto chvíli upraveny pro převážení velkých nákladů. Myslíte tedy, pane profesore Moosi, že by se mělo stavět i tím směrem na sever a čekat, co udělají Němci či Poláci?

Petr MOOS, profesor
--------------------
Tak, určitě ta jižní část tohoto projektu má prioritu a vyplývá to i z dohod a jednání, které vede Česká republika se Slovenskem, případně i s Rakouskem. I když Rakušani nemají příliš zájem o tento projekt, ale Slováci ano. Tak začne-li tato stavba a objeví se první ekonomické efekty a přínosy této stavby, tak jistě se objeví i optimistická vize pro severní větev.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To tedy znamená, chce to začít a ta jednání s Poláky a Němci mohou přijít později.

Petr MOOS, profesor
--------------------
Určitě. Poláci to zatím nevyškrtli ze svých záměrů, ale jaksi vidí svoje priority pro to nejbližší období někde jinde. Ono když to vezmete ekonomicky, tak kilometr takového vodního díla přichází zhruba na 600, 500, 600 milionů. A my v České republice, podobně jako v Polsku, nemáme dokončenou dálniční síť. Jako síť železničních koridorů. Takže stát vidí priority někde jinde. I když odborníci, všichni vodohospodáři vidí význam toho projektu, zejména Odra, Dunaj, jako velice přínosný a s multiplikačními efekty.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Myslíte si, že realistické, ono se o tom sice stále mluví, ale nic konkrétního stále nemáme, že je realistické, že se v nejbližších letech začnou stavět některé úseky na tom celém koridoru Labe, Odra, Dunaj?

Petr MOOS, profesor
--------------------
Zase, musím říct, že v nejbližším období nemůžeme čekat nějaký výrazný pokrok. V současné době se dopracovává takzvaná sektorová strategie dopravy, kde má své místo i vodní doprava. Ale vzhledem k tomu, že ty priority aktuální v nejbližších letech jsou soustředěny na silniční a železniční dopravu, tak ten pokrok v nejbližších 5 letech u vodních staveb nebude významný. Ale bylo by dobré a moudré, kdyby stát nerezignoval na tento významný projekt spojení Dunaje s Odrou, nebo alespoň výstavby té části Hodonín, Dunaj, tak jak o tom hovoří pan inženýr Kubec.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Tak, to samozřejmě tyto stavby se také dlouhá léta připravují. Pane inženýre, vy byste souhlasil s tím, že by se začalo stavět v tom úseku od Hodonína? A dokážete si představit, že by například v těch příštích 5, 7 letech byla tato stavba dokončena?

Jaroslav KUBEC, inženýr
--------------------
No, tak z hlediska investičních nákladů a vůbec takové obtížnosti pro stavební firmy je to záležitost, která by mohla být realizována daleko rychleji. Ovšem nesmíme zapomenout na to, že časově nejnáročnější je příprava. A to, že jste říkal, že se ta stavba nějak připravuje zatím, tak to není úplně správný. Ono bohužel právě na poli tý přípravy máme veliké zpoždění. Veliké. Dokonce právě na tom úseku jižním, od Hodonína k Dunaji, existují zatím varianty. Ještě není rozhodnuto ani, která varianta by to měla být. To rozhodnutí musí padnout minimálně na trojstranných jednáních, protože je tam zainteresováno Slovensko i Rakousko, i územně, že? A ani pro ta jednání nemáme dneska dostatek přesvědčivých podkladů.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
My se konec konců můžeme použit i z jiných staveb. Před 20 lety byl dokončen kanál Mohan, Dunaj v Německu. Pane inženýre, Němci, když to teď už zpětně hodnotí, tak jsou s tím spokojeni? Nedopadlo to nakonec tak, že si říkali, byly to vyhozené peníze?

Jaroslav KUBEC, inženýr
--------------------
No, tak v tomto případě určitě ne. Protože jednak jaksi to dopravní využití tohoto průplavu jaksi dosvědčuje, že svůj význam má. I když stále ještě zdaleka, zdaleka se nedosáhlo jaksi těch výkonů, které se tam dají očekávat. Ale musíme se specielně na tenhle ten případ dívat trošku jinak. Tam totiž vlastně žádné veřejné peníze nešly. To je takovej paradox. Ten průplav se totiž stavěl samofinancováním. Pravda je, že to stavěla akciová společnost, která teda měla akcionáře veřejné, spolkovou vládu, Bavorsko jako svobodný stát, že, a ona v rámci výstavby budovala taky vodní elektrárny a měla právo prodávat ten proud z těch elektráren s podmínkou, že ze zisku bude budovat další úseky.


Zpět   Vytisknout


Aktuality



12.1.2024
Bohumín i dopravní inspektorát se k ostrému měření rychlosti staví rezervovaně

BOHUMÍN – Sedm ulic, kde by výhledově mohly přibýt »ostré« radary na měření rychlosti aut, vytipovali společně Bohumín, Rychvald a Dolní Lutyně. Jejich zprovoznění však není samospasitelné, plány navíc musí posvětit dopravní inspektorát. Ten se k represivnímu opatření zatím staví zdrženlivě.

Orlovská, Bohumínská a Michálkovická ulice v Rychvaldu, Bezručova a Rychvaldská ulice v Dolní Lutyni a Bezručova a Opletalova ulice v Bohumíně. To jsou místa, kde by v budoucnu mohly přibýt stacionární radary. Nejvíce o jejich instalaci stojí sousední Rychvald.



3.10.2023
Projekt přerodu veteriny na zubní kliniku je u konce, lékaři se stěhují

Nová zubní klinika v Bohumíně, kterou v posledních pěti měsících vybudovalo na své náklady město, začne v říjnu sloužit pacientům. Tři stomatology čeká v příštích dnech stěhování do kompletně vybavených ordinací. Bohumín tak zajistil dentální péči třem tisícům svých obyvatel.



17.7.2023
Bohumín se obává zastavení výstavby protipovodňové hráze

BOHUMÍN – Stavbě protipovodňové hráze v Bohumíně-Pudlově, která má zabránit ničivým následkům záplav, hrozí zastavení. Ministerstvo zemědělství avizovalo, že kvůli vládnímu úspornému balíčku aktuálně není schopno garantovat poskytnutí finančních prostředků na probíhající akci za 400 milionů korun. Vláda přitom proklamovala, že škrty se nedotknou investic.



7.6.2023
Otevřený dopis ministru životního prostředí

Vážený pane ministře,

jako představitel města střední velikosti o 20 tisíci obyvatelích, které přes dvacet let buduje systém odpadového hospodářství, neustále reaguje na vývoj odpadové legislativy a nastavené cíle pro obce, se musím vyjádřit k Vašemu dopisu z 22. 5. 2023, určeného obcím. Reagovat na něj musím i jako senátor, který se k návrhu zákona o obalech bude vyjadřovat v legislativním procesu.

V Programovém prohlášení vlády bylo uvedeno: "Zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník)." Na tiskové konferenci 16. 5. 2023 jste uvedl: „Nebavíme se o tom, zda systém bude, to je rozhodnuto. Bavíme se o tom, jak bude fungovat.“ Věřím, že jste tato slova mínil v nadsázce a máte skutečně zájem diskutovat a slyšet názory měst a obcí, kterých se zavedení zálohování významně dotkne, ale také stanoviska z řad odborné veřejnosti působící v oblasti odpadového hospodářství.





Copyright © 2007 - 2024 Petr Vícha  | web&design by web-evolution.cz  | Počet návštev: 369479