Ministerstvo financí - partner či protivník?


Ministerstvo financí - partner či protivník? Ministerstvo financí nyní připravuje podle slov svého ministra Eduarda Janoty nový zákon o loteriích. Můžeme se těšit konečně na řešení největších problémů zastaralého zákona? Zvýší se pravomoci obcí při povolování tzv. videoterminálů? Nebo jde opět o planý slib a zvítězí loterijní lobby? A má nakonec nový zákon šanci vůbec projít parlamentem? Zkusme se nejprve podívat do minulosti a možná nám to pomůže najít odpovědi na tyto otázky.

Poté, kdy mnohé obce začaly bojovat proti rozšiřování výherních hracích automatů, přijímaly obecně závazné vyhlášky, byly ochotny vzdát se i vysokých příjmů z poplatků a pociťovaly první pozitivní výsledky tohoto zápasu, začalo jim do míst bývalých heren ministerstvo financí povolovat k nerozeznání podobné, avšak mnohem nebezpečnější videoterminály. Boj proti narušování veřejného pořádku, zneužívání sociálních dávek a negativním jevům gamblerství dostal první ránu.

Po vlně protestů dostaly obce začátkem roku 2007 písemné ujištění ministerstva, že vyhlášky obcí bude respektovat. A další obce a města se tedy vydaly na cestu rušení heren ve slepé důvěře v ministerstvo. To však zřejmě jen čekalo, až bude dostatek volných prostor a od srpna roku 2008 povolilo tisíce dalších videoterminálů. Od září sice naoko zavedlo novinku, že se obcí ptalo, zda s umístěním souhlasí, ale nesouhlasy jistě skončily v koši. Od stolu z Prahy, vyhláška nevyhláška, v blízkosti škol, zdravotnických a sociálních zařízení, kostelů a úřadů - tedy všude tam, kde to i stávající nejasný zákon zcela zřejmě neumožňuje, vydávali úředníci ministerstva povolení jak na běžícím páse. Například u nás v Bohumíně se podařilo snížit počet přístrojů ze 140 na 30, ale nyní nám ministerstvo povolilo dalších 280 videoterminálů. Za ministra Miroslava Kalouska se zkrátka hazardu nebývale dařilo.

Po nástupu ministra Janoty se této zvůli sice učinila přítrž, ale to je pozdě. Už ani neexistuje místo, kde by se přístroje ještě vlezly. To uznali dokonce i samotní provozovatelé a nabízejí obcím určité kompromisy. Je toto ale opravdu správná cesta v regulaci hazardu? Postupovalo ministerstvo správně a zákonně, když v době, kdy se zákon nezměnil, ono neustále měnilo své úřední postupy? Muselo dojít až k tomu, že se obce brání soudní cestou proti orgánu, který by jim měl být partnerem?

Pojďme nyní na krátkou exkurzi do parlamentu. V závěru roku 2006 vyzval Senát vládu, aby předložila do konce roku 2007 nový zákon o loteriích. Jelikož vláda nepředložila nic, přijal Senát v lednu roku 2009 vlastní novelu, která dávala vetší pravomoci obcím a odstraňovala největší nedostatky zákona. Kupodivu však poslanecká sněmovna ještě nikdy nezařadila tento bod na pořad jednání. Jako spoluautor tohoto zákona postávám při hlasování o programu ve sněmovně a slýchávám: takový postup je nekoncepční, nesystémový. Novelizovat zákon je sice potřebné, ale ministerstvo připravuje vlastní novelu…

Ukazuje se tedy, že ministerstvo bylo (záměrně?) nečinné a poslanecká sněmovna naopak „koncepční a zásadová“. A hazard bují dál. A možná nebýt provokace novinářů, tak se nic neděje. Počkejme si tedy nyní na avizovaný návrh ministerstva financí a bedlivě sledujme debatu v parlamentu. Může to být poučné.

Petr Vícha
senátor a starosta Bohumína


Publikováno: 19.10.2009

Zpět   Poslat e-mailem článek  Vytisknout


Copyright © 2007 - 2017 Petr Vícha  | web&design by delameweby.cz | Valid XHTML 1.0  | Počet návštev: 318502